1996: Tatry jely pralesem navíc

Praha - V pořadí 18. ročník Dakaru startoval opět v Granadě. Měřil jen 7579 km, z toho však tvořily speciální úseky drtivou většinu - 6280 km. Pořadatelé chtěli, aby soutěžící především závodili a neunavovali se dlouhými přejezdy. Soutěž byla poznamenána tragédií doprovodného kamionu mercedes týmu Citroën, který najel na nevybuchlou minu. Řidič na místě uhořel. Česká účast byla v roce 1996 velmi bohatá. Tovární Tatra Marathon Team nasadil jako týmovou jedničku posádka Loprais, Stachura, Tomeček - podle hesla, že vítězná posádka se nemění.

Druhý tovární vůz řídila posádka Kořený, Sklenovský, Gilar. Jejím úkolem měla být především rychlá asistence. Další tři tatry nasadil tým Poldi Steel Bohemia Art.

Byly to dva úplně nové hasičské speciály, které řídily posádky: Jiří Žák, Marko Stehlík, Vladimír Stehlík mladší (v 18 letech nejmladší účastník soutěže); Ladislav Fajtl (dříve řidič asistenčních Liazů), Jiří Janoušek, František Wurst; třetím vozem byl osvědčený valník vezoucí náhradní díly (Velkoborský, Bárta, Sláma). Po osmi letech byl na Dakaru český motocyklista - velkomeziříčský Ivo Kaštan, sedlající stroj Suzuki GR 350.

Konkurence z východu byla obrovská: Kamaz velkoryse nasadil hned čtyři vozy, které řídili Moskovskich, Kabirov, Čagin a Marčenkov. Nepříjemným soupeřem měl být Japonec Sugawara na Hinu a Francouz Versino na Mitsubishi.

Nikdo nepochyboval o tom, že soutěž automobilů bude ve znamení souboje Citroën (Lartigue, Vatanen, Wambergue) versus Mitsubishi (Saby, Shinozuka, Fontenay, Masuoka). Soutěž motocyklistů se nesla ve znamení dvou otázek: Porazí někdo Peterhansela? Podaří se Kinigadnerovi vyhrát nebo alespoň dojet do cíle?

Závod kamióonů se nesl přesně ve stejném duchu jako v roce 1995. Tým Kamaz mohutně útočil už od úvodních etap, zatímco naši začali pomaleji a postupně se propracovávali dopředu. V polovině soutěže se pořadí ustálilo na úrovni Moskovskich - Loprais - Fajtl - Kořený. Problémy s řízením odsunuly Tatru Jiřího Žáka až do druhé desítky.

Druhá polovina soutěže kamionů se nesla v jasném znamení souboje Moskovskicha s Lopraisem. V jedné etapě získal Moskovskich půl hodiny, v té druhé Loprais hodinu stáhl. Technicky tento souboj nesly ruské stroje podstatně hůře, dva kamazy už odstoupily, Čaginův vůz se propadal v pořadí a sloužil jako zásobárna posledních náhradních dílů pro vůz Moskovskicha.

Rozhodnutí mělo padnout v tropické etapě Kayes - Labé, kterou pořadatelé nazvali Zelené peklo. Překonaly ji jen tři kamiony, Lopraisův, Kořeného a Pelichetův Mercedes. Pořadatelé však soutěžící odklonili po silnici, ale obě tatry nechali pralesem závodit až do cíle, kde se naši dozvěděli, že všichni dostali jejich čas.

Pořadatelé tak obě tovární tatry poškodili. V následující etapě Loprais riskoval a stáhl ztrátu na 12 minut, to však nestačilo. Rusové vyhráli, ale jen se štěstím. Kdyby se jela ještě jedna nebo dvě etapy, Tatra by obsadila první tři místa.

Mezi automobily začal skvěle Vatanen, ale v jedné z etap se zakázanou asistencí nedokázal povolit kolo, aby opravil defekt, a pomalou jízdou po třech kolech ztratil dvě hodiny. Co naplat, že vyhrál celkem osm etap, nestačilo to ani na třetí místo. Profesorským výkonem si pro třetí vítězství v řadě dojel Lartigue před výborným Wamberguem. První Mitsubishi (Fontenay) bylo až třetí. Japonci víc zaujali „televizním“ saltem mortale Sabyho. Schlesserova sólo bugina dojela až ve druhé desítce a Shinozuka skončil v celkovém pořadí až za Lopraisem.

Soutěž motocyklů odpověděla na obě základní otázky nečekaně rychle: Peterhansel a Kinigadner se bili o čelo, asistovali jim u toho ještě Orioli (Yamaha) a Arcarons. Jenže pak oba hlavní rivalové načerpali do nádrží vodu. Kinigadner odstoupil hned, Peterhansel se propadl až na sedmé místo, ale prohlásil, že přijel bojovat pouze o vítězství, a odstoupil také. Cesta k vítězství se tak už počtvrté otevřela Edimu Oriolimu z Itálie, který tím po odstoupení Peterhansela spravil náladu týmu Yamaha.

Kuriózní dohru měla účast poldovácké posádky Mirana Velkoborského. Nejdříve se jejich tatra převrhla na duně. Posádka ji musela podkopat a převrátit zpět. Potom došlo k poruše předního pohonu a posádka musela pokračovat jen s poháněnými zadními koly. Při přebrodění řeky Faleme na hranicích Guineje a Senegalu vůz zapadl do bahna. Následovalo dvoutýdenní stanování na břehu řeky plné krokodýlů a strastiplné tahání porouchaného automobilu zpět na břeh.

1996

MOTO: 1. Orioli (I/Yamaha) 72:31:03, 2. Arcarons (E/KTM) +1:05:45, 3. Sotelo (E/KTM) 5:48:09, 42. Kaštan (CZ/Suzuki) +47:18:07.

AUTO: 1. Lartigue, Perin (F/Citroen) 65:44:38, 2. Wambergue, Gallagher (F, GB/Citroen) +1:11:54, 3. Fontenay, Musmarra (F/Mitsubishi) +1:42:13.

CAM: 1. Moskovskich, Kuzmin, Bagavedtinov (RUS/Kamaz) 92:03:17, 2. Loprais, Stachura, Tomeček +14:27, 3. Fajtl, Janoušek, Wurst +5:16:36, 4. Kořený, Sklenovský, Gilar +6:33:52, 15. Žák, Stehlík, Stehlík (vš. CZ/Tatra) +34:13:57.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž