Helikoptéra od jejího sponzora, součást záchranného systému, nese od úterka jméno NIKola. "Ať zachrání co nejvíc životů," přála si Sudová, která na letošním mistrovství světa přidala v jízdě v boulích k dřívějšímu stříbru i bronz.
Už jste sama letěla helikoptérou?
Ano. Naštěstí to nebylo kvůli zranění. Je to super. Když člověk ví, že letí jen, aby se podíval, je to dobré.
Nezatoužila jste někdy po pilotní licenci?
To už bych musela dávno začít. Znamená to spoustu odlétaných hodin a zkušeností, speciální školu. Takže to už asi nezvládnu. Asi radši zůstanu u helikoptér na sněhu.
Trénujete i tu dvojitou, kterou jste zatím ještě na sněhu nevytasila? Nebo připravujete něco nového?
Netrénuju nic nového. Dvojné helikoptéře už se nedá říkat nový skok. Loni jsem ji chtěla zařadit, ale nepovedlo se to. Teď v létě zatím všechny skoky dopadám na nohy, oproti loňsku jsou o sto procent lepší. Uvidíme. Ale není to skok, který bych za každou cenu musela předvést na olympiádě.
Proč?
Záleží na tom, co vytáhnou ostatní holky. Někdy je lepší skočit jednodušší skok v lepším provedení. Trénuju ty, které už skáču řadu let, ale zároveň zdokonaluji i tu dvojitou helikoptéru. Je dobré ji mít v rezervě. Chci být na olympiádě připravená na obě varianty.
Skoky nyní trénujete v akrobatickém parku ve Štítech, lyžujete na umělé hmotě, dopadáte do vody. O kolik se liší příprava na sněhu a u vody?
Trénuje se především samotné provedení skoku. Hmota je totiž trochu něco jiného než sníh, odrazová hrana je jiná. Když člověk zabere do helikoptéry, sníh mu uhne. Hmota ne. Dopad je na rovnou vodu, člověk ví, že ho nebude bolet, takže se ani nebojí. Když dopadne špatně na sněhu, vždycky to bolí.
Měla jste problémy s kolenem. Je v pořádku?
Musím zaklepat, myslela jsem, že to bude horší. Drží. Na zákrok jsem nakonec nemusela. Proběhla magnetické rezonance, pan (fyzioterapeut Pavel) Kolář se podíval. Je tam chyba menisku, ale není tak velká, abychom do toho zasahovali operativně. Takže pan Kolář mi vymyslel cviky, abych měla kolena trochu jinak svalově posílená a meniskus nebyl zatěžovaný.
Takže musíte cvičit ještě víc?
Je to spíš posilování na hlavu. Jde o správné vytočení kolena vůči plosce nohy. Dvakrát, třikrát denně zabere deset minut. Není to náročné, ale je to znát.
Když vám drží zdraví, co vás tedy ještě čeká v přípravě?
Ještě jeden dvoutýdenní kemp ve Štítech. A desátého srpna bych měla odlétat do Austrálie na první sníh. Asi na měsíc.
