Na můstku skákal čtyři dny a cítil se o třídu lépe než v zimě. "Nejhorší skok se dal srovnat s nejlepším v zimě. Pocitově byla moje technika o hodně lepší," těšil se Doležal, který se uplynulou sezonu spíše trápil.
Podle trenéra Jiroutka se nejzajímavější část soustředění odehrála u specialisty na koordinaci těla. "Pan Kojama za pomoci počítače vyrovnal tělo skokana při pohybu, což Doležalovi pomohlo k tomu, že zrychlil pohyb na odrazu," podotkl Jiroutek.
Získané poznatky chce zařadit do přípravy českého týmu. "Tady se sází na silově kondiční trénink a koordinace se dělá doplňkově." "Balanc těla Japonci hodně pilují, vše musí být v ose," vzpomínal Doležal na neobvyklé cviky ve městě Tottori.
"První měsíc jsem se zaučoval, vše pro mě bylo nové," popsal osmý ze zimní olympiády v Naganu. Z Tokia Doležal vyrážel s Funakim, jehož všude provázel televizní štáb, na různá místa. "Dynamický a silový trénink byl na pořadu v Kjótu," nastínil skokan.
Vydechnout Doležal mohl v Okinawě, na ostrovech v Tichém oceánu. V tropickém počasí jen zvolna trénovali na pláži, ale spíše relaxovali. "Je to na úrovni Sahary," upozornil Doležal. Závěr turné pokazilo deštivé počasí. V Hakubě skákal na malém a velkém můstku. Skokanská část skončila pádem a pohmožděninami.
"Podobně jako loni mu vypadl kolíček a ulétla mu levá lyže," popsal trenér. "Tentokrát to dopadlo dobře, po třech dnech jsem byl v pořádku," ujistil Doležal. Loni na Grand Prix v Hakubě spadl a pošramocené sebevědomí ho provázelo celou sezonu.
Zblízka měl Doležal možnost nahlédnout do běžného života Japonců. "Bydlel jsem v rodině a poznal jejich každodenní zvyky. Je to strašně zajímavé, ale žít bych tam asi nemohl," připustil skokan. Jako příklad uvedl zážitek z restaurace. "Každý si objedná co chce, ale pak ochutnává od všech. Pro ně je normální hrabat se lidem v talíři, mně to připadá hloupé," řekl Doležal.
