Tady šestatřicetiletému Karlovarákovi před pěti lety uniklo vítězství v přetahované s fenomenálním norským rychlíkem Petterem Northugem, který už mimochodem také ohlásil konec veleúspěšné kariéry, tady nastartoval svou jízdu ve FIS Marathon Cupu, která jej katapultovala až na zimní olympiádu v Soči 2014. Ta jej pak sice stála boj o medailové umístění v celkovém hodnocení laufařské série, ale to si mezi lyžařskými maratonci o rok později bohatě vynahradil.
Na tratích v okolí Livigna pravidelně přicházel o hůlky. „V jednom roce mi tady hůl zlomili hned dvakrát,“ vzpomínal s úsměvem. Jenže tady také na sklonku roku 2014 odstartoval dalším druhým místem svou pouť za památným triumfem v celkovém hodnocení FIS Marathon Cupu. „Abych přiznal pravdu, trochu se to ve mně pere,“ říká teď už jako laufař v sérii, kde na bruslení, jímž tak vládl vytrvaleckým tratím, může zapomenout. Ve Visma Ski Classics, jak už název napovídá, se jezdí soupaží. „Ale zase je tady větší konkurence, startovní pole je tady mnohem nabitější,“ dodává.
Vrcholy sezonyNabitý bude závodní kalendář v posledním roce ve Visma Ski Classics pro karlovarského lyžaře Petra Nováka. Od jedničky českého Vltava Fund Ski Teamu se v prestižní sérii čekají body. Olympionika ze Soči 2014 čeká po osmi letech strávených v profesionálním kolotoči dálkových běhů na lyžích jeho vůbec poslední sezona. Vrchol bude tradiční: Vasův běh. Přesto si jeden útěk „mimo stopu“ letos naplánoval. V Obertilliachu se v průběhu let stal jednou z hlavních tváří Dolomiten Laufu, do Rakouska se někdejší celkový vítěz FIS Marathon Cupu vracel už loni a namířeno sem má také letos. „Začala tady moje slavná éra. A závodit o bednu a ne o dvacáté místo, to je samozřejmě obrovský rozdíl v motivaci,“ usměje se na vysvětlenou. |
Ohlásil jste konec mezi laufaři. V šestatřiceti letech, není to ještě brzy?
Chtěl jsme končit už loni. (smích) S týmem jsem se ale dohodl, že mu ještě zkusím naposledy pomoct s celkovým umístěním v první desítce.
A důvody?
Mám rodinu, musím se starat taky o jiné věci a sport musel jít logicky trochu stranou. Nemůžu mu už dávat, kolik jsem byl zvyklý. Pak můžu těžko dosahovat výsledků jako předtím, když jsem tomu obětoval úplně všechno. A nelze je ani očekávat.
Jak z toho ven?
Zkusím se připravit na jeden, dva závody na sto procent a budu doufat, že nějaká setrvačnost ve výkonnosti ve mně ještě bude a podaří se mi zajet nějaký pěkný výsledek, který nás všechny potěší.
O to důležitější bude asi všechno načasovat.
Je to moje jediná šance. Pokusím se připravit na konec února, začátek března. To by měl být nějaký můj vrchol.
Jenže asi nejen pro vás, že? Jede se Vasův běh.
Je to největší závod. Jasně, je to pak pro mě složitější. Kdybych si vybral jiný závod, mohl bych snadněji prosadit. Touhle cestou ale jít nechci. Chci se ukázat v tom největším závodě. Věřím, že se dokážu dobře připravit. Letos jsem začal trénovat dost pozdě, byl jsem už smířený s tím, že končím, že se budu věnovat práci, rodině. K tomu se v červenci přidalo zranění...
...co se stalo?
Vykloubil jsem si rameno. To jsem si říkal, že už opravdu skončím, že to stačilo. Ale naštěstí to nebylo tak vážné, za týden jsem se z toho dostal a mohl se zase vrátit k tréninku. Tak jsem si řekl, že to ještě zkusím. Začal jsem s tréninkem sice pozdě, ale možná mi to i pomohlo. Odpočinul jsem si a před La Sgambedou jsem měl z lyžování už docela dobrý pocit.
Správný pocit. Ve zkráceném individuálním prologu v Livignu jste byl v prosinci nejlepším z českých laufařů.
Pět dní před prologem jsem ležel v posteli s horečkou a tohle byl po týdnu vlastně můj první pohyb na lyžích (smích). Vzhledem k tomu to byl asi kvalitní výsledek, ale mohl jsem rozhodně zajet i líp. Před odjezdem do Itálie jsme se fakt cítil dobře, říkal jsem si, že předvedu kvalitní výkon a určitě se pokusím o první dvacítku. Ale nešlo to, mohl jsem být rád, že jsem vůbec na startu.
Naplánovaných máte letos v laufech ještě pět startů. Co od nich očekáváte?
Nějaké to umístěni kolem dvacítky. S tím budu spokojený. A na Vasáku ještě o něco lepší, je to vrchol sezony. Celkově bych si přál alespoň jeden závod, se kterým budu spokojený. Ať se s profi kariérou loučím se zdviženou hlavou.
S čím tedy budete na Vasáku spokojený?
Kdybych se pohyboval zase kolem té desítky, to by bylo fantastické.
Co cíl pro Marcialongu, dvojku laufařského světa?
Tam je to jasné, nezlámat hůl sobě ani nikomu jinému. (smích)
A pak? Po sezoně?
Sportu se budu určitě věnovat dál, ale už trochu na jiné úrovni než doposud. Časově je to hodně náročné a na téhle úrovni už to nejde moc zvládat.
