Pančochová obsadila čtvrté místo a ze šesti semifinalistek by podle svých slov neměla mít problém dostat se mezi tři finalistky. Nejlepší byla vedoucí žena průběžného pořadí Světového poháru Cheryl Maasová z Nizozemska.
Do semifinále jako poslední z devátého místa postoupila Slovenka Klaudia Medlová, bronzová žena z letošního mistrovství světa v Kreischbergu.
Mezi muži se nečekaně dařilo Danielu Porkertovi, který postoupil z pátého místa mezi šestici jistých finalistů. V semifinále budou o zbývající čtyři místa do finále bojovat také Martin Mikyska a Petr Horák, kteří prošli do semifinále z devátého a desátého místa.
Porkertovi se vydařila první jízda, kterou jel stylem „hop nebo trop“. A podařil se mu životní úspěch, neboť v seriálu Světového poháru startuje vůbec poprvé. „Super, zkusil jsem to hned v první jízdě, buď to vyjde, nebo ne. A vyšlo mi úplně všechno, co jsem chtěl. Neuvěřitelné, uvidíme, co se povede zítra. Pojedu to úplně stejně,“ prohlásil.
Pančochová se letos vrací po vážném zranění kolena, v Kreischbergu kvůli tomu ve slopestylu vůbec nezávodila, a také ve Špindlerově Mlýně si prožila horkou chvilku. Ve čtvrtečním tréninku totiž i vinou větru přeletěla závěrečný skok a upadla na záda tak, že se udeřila do hlavy a praskla jí helma, podobně jako na olympijských hrách v Soči při druhé finálové jízdě.
„Naštěstí to tentokrát nebylo tak dramatické, ale helmu mám novou,“ ukázala v rozhovoru pro ČTK a Radiožurnál. „Bohužel ten vítr byl nevyzpytatelný, nárazový, člověk nevěděl, jak má najet. Člověk nechce na dvacetimetrovém skoku, aby nedolítl,“ upozornila na největší nebezpečí.
V pátek ráno ale už měla dobrou náladu. „Včera jsem byla po tom pádu trochu nervózní, ale dneska už jsou dobré podmínky, ráno jsem si to dala, takže v závodu už jsem byla klidná,“ uvedla.
Pomohla jí i skutečnost, že si před tímto závodem zkusila jízdu na ostro v trati v USA. „Tam byly velké tři skoky, takže to byl dobrý psychický trénink,“ uznala.
První jízdu zvládla na jistotu a dostala dobré body, v druhé chtěla trochu riskovat. „Už to vypadalo, že bych mohla jít do finále rovnou, jenže jsem si při tom závěrečném skoku trochu přisedla. To se mi při tomto triku stává jednou za rok,“ mrzelo ji. „Ale aspoň budu mít zítra možnost si víc zajezdit,“ usmívala se.
Trať je náročná a specifická, neboť na ní nejsou jen raily a skoky, ale také U-rampa. „Je tam všechno, co by měl snowboardista ovládat. Je to zajímavé, ojedinělé, nebaví mě furt jezdit to samé. Tady se ukáže se, kdo je nejlepší, je tam všechno. Já jezdím rampu, tak mám trochu výhodu a doufám, že to tam zítra padne,“ věřila.
Postup do finále, kam projdou tři snowboardistky, by prý neměl být problém. „Důležité bude odjet, nepadat, ale nebude to snad tak náročné postoupit,“ doufala.
