V Harrachově je poprvé skokanskou celebritou, třetím mužem celkového pořadí Světového poháru. "Celý den sedím tady na té židli a dávám rozhovory. Už je toho moc," vzdychne na hotelovém pokoji. Zítra zase závodí.
V notebooku hraje karty, na posteli leží časopisy Esquire a Autotip. "Noviny ani knížky mě nebaví. Ale přečtu třeba tři časopisy denně," povídá.
Auta jsou Jandovým největším a vlastně jediným koníčkem. "Když jsem viděl nový typ Porsche Carrera, říkám si: Tak a jdu vsadit sportku, tebe si koupím."
Zatím však doma ve Frenštátu rozmazluje oktávku. "Dokážu ji leštit šest hodin v kuse, od palubovky až po karoserii." Když ho při tom pozoruje maminka, syna si dobírá: "Abys nesedřel lak."
K maturitě za vlasy
S osobním koučem Davidem Jiroutkem chodí Janda na tenis. A prohrává. "David to dělá chytře. Dopoledne mi nandá tvrdý skokanský trénink, odpoledne jdeme na tenis. Po prvním setu jsem rád, že to uchodím."
Je mu 26 let. Právě Jiroutek a slovinský trenér Bajc letos stáli u jeho lyžařského procitnutí. Začínal v osmi, když do frenštátského klubu následoval spolužáka Krompolce. Poprvé sjel můstek na sjezdovkách Artis Fortuna. V žácích si při pádu zlomil ruku, v mladším dorostu skončil. "Skákal jsem na buben a stabilně končil poslední, předposlední."
Záhy se vrátil jako úplně jiný člověk. Roku 1996 jej nominovali do reprezentačního týmu. "Od té doby zkouším prorazit."
Kdyby neskákal... "To tedy nevím, čím bych byl. Asi bych šel na pracák," dumá. Pokusy o studium na vysoké škole vzdal. Předtím odmaturoval na obchodní akademii, za tři trojky a dvojku. "Školu jsem dělal - nedělal, pořád jsem byl na cestách," vypráví. "Naštěstí mi třídní učitelka oznámila: Já tě k maturitě dotáhnu třeba za vlasy."
Teď může dělat třeba vedoucího obchodu. Nebo podnikat. "V dnešní době? S tím, co se u nás děje? To je sebevražda," odmítá. Jeho otec si mezi podnikateli prožil své.
S modrou knížkou
Na libereckou Duklu nedá Janda dopustit: "Nebýt jí, skoky v Česku by umřely." Vojenskou hodnost však nezískal, dostal modrou knížku. Z dětských her si odnesl prokoplou očnici, pod kůží má platinovou destičku.
Bohatý není, bere méně, než je průměrný český plat. Jistě, i mezi skokany existují milionáři: Ahonen, Malysz, Hannawald, Schmitt. "Jenže to musíte být mezi třemi ve svěťáku minimálně dvě sezony," ví Janda. Vítěz každého závodu inkasuje 20 tisíc švýcarských franků, ještě desátý tisíc, jedenáctý nic.
Čtyři roky shání pro Jandu peníze jeho manažer, bývalý reprezentant František Jež, který tvrdí: "Už se ta částka blíží k milionu korun." Jandovi půjčil, i když si skokan ve Frenštátu pořídil byt 2+1. "Franta je jako moje banka. Jednou mu to musím vrátit."
Byt koupil loni od města po vystěhovaném dlužníkovi. Od té doby ho rekonstruuje, na Vánoce se snad s přítelkyní Lucií nastěhují. "Kdybych měl půl milionu, dávno tam bydlíme. Ale všechno děláme svépomocí. Naučil jsem se třeba nahazovat omítku. Živit se rukama je dřina, zedníci jsou fakt frajeři."
Zatím bydlí u rodičů přítelkyně. Strávníkem je skromným, váží jen 61 kg, ale svíčkovou miluje. Zato "skokanské diety", lasagní, se dávno přejedl. "Místo dítěte jsme si pořídili psa," oznamuje. Bulteriér k zbláznění rád jezdí autem. Jako jeho pán.
Kafe pije u Sakaly
Po návratu ze Světového poháru na Severu, ověnčen druhým a třetím místem, strávil Janda ve Frenštátě pouhý den. Cestou z posilovny zašel na kafe do baru, jehož majitelem je Jaroslav Sakala. "Bomba výsledky," blahopřál mu Sakala.
Za sklem si tu vystavil své medaile včetně zlaté z mistrovství světa letců 1994. "Když placku jednou máte, nikdo vám ji nevezme," zasní se Janda. Dočká se své první? Letos hostí šampionát Oberstdorf. Jež tomu věří. "Kuba konečně vyzrál. Zato ve dvaceti byl kam vítr, tam plášť," upozorňuje.
Janda skandinávské výkony nepřeceňuje. "Nevím, co bude za týden, za měsíc," drží se při zemi. Neví ani, v kolika letech můstky opustí. Pryč je doba, kdy byli dvaadvacetiletí skokani na odpis. Dnes vládne třicátník Ahonen. A Japonci Kasaiovi to létá i ve čtyřiatřiceti. "Víte co?" přemýšlí česká jednička. "Skončím, až mě přestane podporovat Dukla. Až řeknou: Bohužel, pane Janda, už vám smlouvu neobnovíme."
Což letos rozhodně nebude.
