Ale copak tohle znamená pro Turín 2006 nějakou jistotu? Povídejte o tom sympatické snowboardistce...
"Uvěřím, teprve až budu stát na startu olympijské tratě," svěřuje se svobodná dívka.
Usilovala o start v Naganu 1998 i v Salt Lake City 2002. Ani jednou to nevyšlo. Proč? Poprvé kvůli výkonnosti. A podruhé kvůli těžko pochopitelnému zkratu funkcionářů. Elsterová se tehdy od nich nedozvěděla včas správná olympijská kritéria. Když je poznala, bylo pozdě.
"Nejsou to hezké vzpomínky," přiznává závodnice. "Předchozí vedení snowboardingového úseku se k nám závodníkům chovalo všelijak. Když ty lidi teď potkám, nemám k nim ani úctu, ani důvěru."
Byl v tom zlý úmysl? To si Elsterová nemyslí. A vlastně je to už dávno jedno. Je před ní Turín 2006. O tuhle olympiádu ji mohou obrat snad jen teoretické možnosti: že by mezinárodní federace narychlo změnila podmínky, nebo že by se Elsterová nevešla do nominace Českého olympijského výboru. "Každopádně - ještě jsem radši nic neslavila," přiznává.
Byla by škoda, kdyby to nevyšlo. Elsterová sní o tom, že se v Turíně vejde mezi prvních šestnáct. A jsou to možná ještě příliš skromné tužby. Před týdnem vyhrála v Mariboru závod Evropského poháru v paralelním slalomu, za čtyři dny ve stejné disciplině zazářila i ve Winterbergu - to ve Světovém poháru dojela čtvrtá. Fantazie! Jde o nejlepší výkon českého snowboardingu v historii. "Teď by to ale ještě chtělo vyjet něco v obřím slalomu," přeje si.
Mezi snowboardisty je výjimkou. Nejen tím, že splnila olympijský limit. Především je zkušenější, soupeří s mladšími. "Pozoruju, že se holky baví trochu jinak. Je jim dvaadvacet, nebo třiadvacet, mají pochopitelně jiné starosti, než já," říká.
Když se řekne snowboardista, vybaví se vám asi volnomyšlenkář, který si chce hlavně užívat život. Ale u Elsterové je to jinak. Je spolumajitelkou firmy, provozuje butik. A liší se i svým přístupem ke sportu. "Volnomyšlenkáři jsou hlavně ti, co jezdí free-style. Nám na slalomových prknech se říká mačetáři. Jsme trochu víc lyžaři. Jsme cílevědomí. A proč ne? Já to vždycky chtěla někam dotáhnout. Kam? Na olympiádu přece!"
