"Vždycky musí být legrace, když nejde o život. Ale hodně nás to mrzí. Doufaly jsme, že tady jeden ze zápasů vyhrajeme, teď jedeme od nuly," říká levá spojka Michaela Budayová.
Připouštěly jste si i možnost, že série dojde až do pátého zápasu?
Přemýšlíte nad vším, co se může stát. A zvlášť po první prohře jsme si tu možnost připouštěly. Ale člověk vždycky doufá v to lepší.
Hraje se vám ve Veselí hůř?
Určitě se Veselankám hraje doma v bouřlivém prostředí líp. No a samozřejmě jsme zvyklé na to, že slyšíme, jak nás trenér koučuje. Zato ve Veselí se můžeme spoléhat jen na pantomimu. Ale to bych neviděla jako důvod našich porážek.
Co tím důvodem je?
Ve druhém veselském zápase byla házená určitě pohlednější, padalo i víc branek. Jenže jsme ve druhém poločase docela váhaly v obraně, nedokázaly jsme se vypořádat s tím, jak se dařilo Lence Flekové, která to coby zkušená hráčka vzala na sebe.
Zároveň se zdálo, že Fleková a Kočí vás svou agresivitou do zakončení téměř nepouští.
Těžko jsme se prosazovaly jedna proti jedné. Ve druhém zápase se mi líbilo, že jsme aspoň chodily do rychlých protiútoků. Díky tomu se nám dařilo s Veselím držet krok.
