O kolik peněz, které byste si vydělal v Německu, jste vlastně přišel?
To se raději neptejte (smích). Takhle se na to prostě nejde koukat.
Co vás táhlo více domů? Možnost zahrát si nejvyšší soutěž nebo pomoci mateřské Lokomotivě?
Spíš táhlo to srdíčko. Vždyť před pár lety už jsem si zahrál interligu v dresu HSC Plzeň i pražské Dukly. Cítil jsem, že Lokomotiva potřebuje pomoci. Proto jsem se vrátil.
Vzpomenete si na první zápas v interlize?
Vím, že to bylo v Plzni a proti Košicím. A že mi vůbec nevyšel (úsměv). Ale jak je to dlouho, přesně nevím. Možná pět let.
Teď to bude o něčem jiném. Lokomotivu zřejmě čeká boj o záchranu v extralize.
Jasně, žádné závratné cíle si dávat nemůžeme. Cílem je udržet se. Do soutěže jsme se dostali dodatečně kvůli odstoupení Kostelce. Bylo to ušité horkou jehlou. Ale od té doby se v klubu udělalo hrozně práce. Už proto je důležité, aby po jedné sezoně nepřišla vniveč.
Už dříve jste býval v Lokomotivě kapitánem.
Teď v létě jste dokonce kouči Zeusovi pomáhal na trénincích.
Jak vám to šlo?
Je dobře, že už máme asistenta, zkušeného Jirku Hůrku. A já se můžu soustředit jen na hraní.
Posílil se kádr vhodně?
Gólman Hajšman je Plzeňák, toho neberu jako nového. Jsem rád, že klub zlákal Kubce, který hrával v Allrisku. Je to spojka schopná dát gól zdálky. Tu potřebujeme. A na jeho doporučení přišel i Halčař, šikovné křídlo. Jsme silnější než jsem sám čekal.
Máte za sebou turnaj v Německu, kde jste skončili druzí. Byla to dobrá prověrka? Hodně slušná. Kvalitní soupeři. Třeba Plavno s Bečvářem a Bokrem. Ale šli jsme do toho z plného tréninku, zkoušeli různé varianty a na konci už si hrábli na krev. Teď v pátek a v sobotu hostíme na Slovanech francouzský Wittelsheim, s Pirochem a Motlíkem. Už dva týdny trénujeme do kvality, pořád s míčem. Tyhle zápasy už tedy hodně odhalí, jak na tom jsme.
