"Spolu s německou bundesligou ji považuji za nejlepší soutěž. Vždycky jsem si přál, abych si v jedné z nich zahrál," vyznal se 24letý Malina, jehož klub z pařížského předměstí na svých oficiálních webových stránkách představuje jako velkou posilu. Smlouvu má podepsat na dvě sezony.
Odkdy jste věděl, že vás Tremblay chce?
Asi před dvěma měsíci jsem se dozvěděl, že má o mě zájem Istres, a pak se ozvalo i Tremblay.
Co pro něho rozhodlo?
Obě nabídky měly pro a proti. Pro Istres mluvilo, že v něm hraje můj soused ze Zubří a kamarád Martin Hrstka, který by mi pomohl, takže bych to měl na začátku v novém prostředí lehčí. Pro Tremblay zase hovořilo, že má lepší zázemí a vyšší ambice. Budou chtít hrát evropské poháry. Díval jsem se na stránky klubu, že mají podobně malou a útulnou halu jako Zubří. Tak doufám, že se mi tam bude dařit podobně.
Istres spadlo, takže jste volil správně.
Bylo to dobré rozhodnutí. I když ani Istres nemusí sestupovat. Co mi říkal Martin, tak čekají na nějaké administrativní vyjádření, které by je zachránilo.
Víte, co vás ve Francii čeká?
Hned, jak jsem zjistil, že mě chce Istres, tak jsem volal přes Skype Martinovi, jak to tam chodí. Dozvěděl jsem se zajímavou věc, že hráči mají svoje odbory, které jsou hodně silné ve sporech s kluby. Také pomáhají hráčům, kteří třeba nemůžou hrát kvůli zranění. Tohle se mi moc líbilo.
Čím jste Tremblay zaujal?
Řekl bych, že mi hodně pomohlo naše letošní vystoupení ve Vyzývacím poháru, hlavně zápasy se Sportingem Lisabon. Přestože jsme vypadli (vinou pravidla o více vstřelených brankách venku), Zubří si udělalo v Evropě dobré jméno.
Už jste Francii navštívil?
Ještě ne, takže jsem hodně zvědavý. Z Tremblay je to dvacet minut do centra Paříže. Už jsem si nastudoval, kam bych se chtěl jít podívat. Eiffelovka, Champs-Élysées, ... Nejvíce se ale těším, až si sedneme s přítelkyní na zahrádku do restaurace, dáme si kafe a budeme sledovat okolní dění. Tak, jak jsem o tom četl nebo viděl ve filmech.
Domluvíte se dobře?
Sestra od bývalého spoluhráče Jakuba Šíry je učitelka francouzštiny, a jakmile bylo zřejmé, že půjdu do Francie, začala nás učit. Jsme teprve v začátcích, ale půjde to. Francouzština mi trochu připomíná němčinu.
Budete v Tremblay sám?
Beru i přítelkyni, byt dostaneme od klubu. V září čekáme dítě, takže je otázkou, jestli bude rodit tam, nebo u nás.
V klubu jsou dva gólmani, Rus Sapronov má 42 let, Srb Pocuca 38. Zdá se, že ve vás vidí budoucnost.
Snad to tak bude. Chci chytat co nejvíce. Ani jednoho budoucího brankářského kolegu sice neznám, ale můj srbský manažer mi říkal o Pocucovi, že je to dobrých chlap, už naturalizovaný Francouz, který mi, kdykoliv budu potřebovat, pomůže.
V Zubří jste při házené pracoval i v nemocnici na jednotce intenzivní péče. Jak jste vyřešil své civilní zaměstnání?
V dubnu jsem dal výpověď. Nebylo nic jistého, takže jsem měl dilema. Ale věděl jsem, že 1. července bych se měl hlásit v Tremblay na přípravu. Předtím tam musím ještě na tři dny na vstupní lékařskou prohlídku a zjistit další program.
Tajil jste, že odejdete ze Zubří?
Věděli to kluci v kabině i skalní fanoušci. Nikdo mě nepřemlouval, abych zůstal. Všichni mi to přáli.
Může vám angažmá v Tremblay pomoci do reprezentace?
Národní mužstvo je pro mě čest a byl bych rád, kdybych se v něm uchytil. Tremblay je plně profesionální klub, budu se věnovat jenom házené, takže toho musím maximálně využít.
