Pro Jeřábkovou je však tahle trofej jedním z hnacích motorů po zbytek sezony. „Chci z Německa odcházet s hlavou nahoře,“ říká pětadvacetiletá česká reprezentantka.
V létě se přesune do Norska. Vybral si ji Kristiansand, domácí vládce uplynulých tří let a účastník házenkářské Ligy mistryň. Pro odchovankyni HC Plzeň další krok v kariéře, po angažmá v Maďarsku a Německu pozná soutěž úřadujících evropských šampionek.
O motivaci, s lukrativní smlouvou v kapse, tak po zbytek sezony v bundeslize nouze nebude?
To rozhodně ne. Mám čistou hlavu a chci odvést maximum, soustředím se jen na Thüringen. V tabulce jsme lehce nad horní polovinou a popravdě, výsledky nejsou úplně podle očekávání. Tým byl zvyklý hrát o top pozice, to se zatím nedaří. V tom mám obrovskou motivaci. Vždycky je lepší odcházet ve chvíli, když třeba vyhrajete titul. Než aby to vypadalo, že utíkám z klubu, protože se mu nedaří, že je to pro mě ideální řešení.
Ale asi jste klubové šéfy moc nepotěšila zprávou, že hned po sezoně zamíříte jinam, je to tak?
Chtěla jsem, aby to trenér věděl hned od začátku. Že mám takovou nabídku a přemýšlím o ní. Nebylo to lehké, protože v Thüringenu jsem spokojená, navíc jsem tady teprve půl roku, není to úplně dlouhá doba. Zvykla jsem si, neměla důvod klub opouštět. Ale nabídka, která přišla, se prostě nedala odmítnout. Trenér Müller samozřejmě chtěl, abych zůstala, já byla zpočátku tak půl na půl, pak jsem se ale rozhodla do toho jít.
 |
Vipers Kristiansand, momentálně jeden z nejlepších klubů v Evropě. Šlo vůbec odmítnout?
Kdybych nekývla, na podzim bych si to vyčítala! Je to obrovská šance, příležitost, výzva. Takhle jsem si to v sobě vyřešila.
Muselo to pro vás být velké překvapení, že se ozval nejlepší tým ze země mistryň Evropy.
Po mistrovství Evropy, někdy v polovině prosince, se mě zeptala Jana Knedlíková, která v klubu působí. Že si o mně shánějí informace a jak na tom jsem. Já jí říkala, že mám smlouvu a odejít po téhle sezoně mohu jen v případě, že nový klub vyplatí určitou částku. Na to jsem moc nespoléhala, protože to v házené nejsou úplně malé peníze. Ale v polovině ledna se ozvali znovu. To už jsem nemluvila jen s Janou, ale také s trenérem Gjekstadem. Řekl mi, jakou má vizi.
Povídejte.
Tým má velkou kvalitu a má ji mít ještě větší. Mají přijít Španělka Nera Pena a Švédka Isabelle Gullden, proti kterým jsem si nedávno zahrála na evropském šampionátu v Dánsku. V brance mají Katrine Lunde, na pivotu Heidi Loke, několikrát vyhlášenou nejlepší házenkářkou světa. Legenda, je jí osmatřicet, v jejím věku se už asi ani nedokážu ani postavit na hřiště. (úsměv) Co jméno, to v Evropě velký pojem.
Dá se vůbec v kariéře poskočit ještě výš?
Je to skvělý tým. Ale nemá za sebou zase takovou historii jako třeba Györ. Ten je několikrát po sobě vítězem Ligy mistryň, dominuje maďarské soutěži, která je nejlepší v Evropě. Prosadit se do něj znamená nemít jen jeden skvělý zápas, ale celou sezonu. Myslím, že norská liga nebude tak kvalitní jako maďarská. Ale Vipers chtějí mít ty nejvyšší cíle i v Lize mistryň a to je pro mě nejvíce lákavé. Nemyslím si, že by se mi ještě někdy poštěstilo dostat nabídku z takového klubu.
I styl norské házené se vám zamlouvá?
Myslím, že norská házená je především o rychlosti. Tak to tedy může být problém... (smích) Všichni víme, jak je na tom norský nároďák, všechny hráčky působí v těch nejlepších klubech. Obecně mě baví sledovat Ligu mistryň, Kristiansand jsem viděla několikrát. A styl se mi líbí. Jestli mi sedne, to teprve uvidíme. Já doufám, že si místo v týmu najdu. Co jsem mluvila s Janou, zvykla si a je v Norsku spokojená. Doufám, že bych mohla jít ve stejných stopách.
Česká házenkářka Markéta Jeřábková (v červeném ve výskoku) na Euru proti Rusku
Navíc Kristiansand je krásné město na jihu země, u pobřeží Severního moře.
Jestli s nadsázkou všichni Češi jezdí v létě do Chorvatska, tak Norové sem. Pěkné místo. A na Norsko se celkově moc těším. Česko miluju, jsem tam doma, ale Norsko je úžasné. Příroda na úplně jiné úrovni, než jsme zvyklí.
Čeká vás další cizí jazyk. Ale po maďarštině už vás asi nic nepřekvapí, že?
Určitě se bude učit lépe. Ale já na tohle moc nejsem zodpovědná. Že bych si už nyní pořídila slovník norštiny, to ne. Prostě do toho skočím a uvidí se. V Thüringenu mám norskou spoluhráčku Marii Davidsenovou, říkala, že norština není tak složitá. Nemají moc skloňování, snad to půjde rychle.
Tentokrát budete daleko od domova. Je to jediné mínus?
Jediné malé, které jsem objevila. Už si před víkendem neřeknu, že sednu do auta a za pár hodin jsem u přítele v Písku nebo za rodiči v Plzni. Doma jsme to probírali. Ale beru to jako další výzvu, jak překonat sama sebe. A určitě mi to usnadní Jana Knedlíková. S Češkou v týmu jsem ještě v cizině nebyla. V Maďarsku nebyl nikdo, v Německu mám v týmu aspoň holky ze Slovenska. A to se hned cítíte o hodně lépe, když máte někoho k sobě.
