Zlínská brankářka Lenka Černá se raduje se svými spoluhráčkami. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Soupeřky ze mě mají pořád respekt, těší sedmačtyřicetiletou brankářku

  • 3
Klidně by mohla odejít na házenkářský odpočinek. Přesto patří Lenka Černá ve 47 letech pořád mezi nejlepší brankářky česko-slovenské interligy. Chytající legenda trýznila naposledy střelkyně Šaľy, těsné jednogólové vítězství Zlína podpořila 23 úspěšnými zákroky.

"Výhra předčí všechny individuální výkony. Jsem ráda, že jsem holkám pomohla," říkala skromně Černá.

Jak se vám povedlo tak rychle se sebrat po předchozí čtyřicetibrankové porážce na Slavii Praha?
Pro naše mladé družstvo je to těžká situace. Říkali jsme si, že na to zapomeneme. Vzali jsme si příklad ze Švédska na mistrovství Evropy mužů. Jeden den prohráli s Polskem o hodně a druhý porazili silnou Francii.

Lenka Černá

Jako Lenka Pospíšilová se narodila 13. května 1966 v Olomouci.

Reprezentovala rekordních 26 let, ve dvaceti se stala vicemistryní světa, za Československo hrála i na olympiádě v Soulu v roce 1988.

Nejlepší brankářka německé bundesligy (Lützellinden) i francouzské nejvyšší soutěže, kterou vyhrála s Métami šestkrát. Český titul získala s Olomoucí, Veselím nad Moravou a Zlínem, federální s Šaľou a slovenský s Michalovcemi. Šestinásobná nejlepší házenkářka Česka.

Čím to, že silné celky ze Slovenska Partizanské a Šaľu porazíte, zatímco s českými týmy ze špičky prohráváte dvouciferným rozdílem?
Nerozdělovala bych soupeřky na české a slovenské. Ale je fakt, že na Šaľu jsme si věřily. Po Slavii jsme byly hodně motivované, navíc jsme využily domácí prostředí. Tyhle dva body jsou vynikající, naše konkurentky o play-off Olomouc a Veselí se Šaľou prohrály.

Zlínské házenkářky z vás měly komplex. Vidíte i na jiných týmech, že se vás pořád bojí?
Mají respekt, a proto ještě chytám. Bavím sebe i diváky. Když se mi povede na začátku pár zákroků jako teď, cítím, že jsem ve formě.

Ptají se vás často, jak dlouho chcete ještě chytat?
Docela ano. Odpovídám, že nevím. Záleží hodně na zdraví.

Na konci zápasu jste kulhala, přesto jste nestřídala.
Natáhla jsem si vaz, adrenalin a touha po vítězství to ale přebily. Tušila jsem, že konec zvládneme. Nechtěla jsem, aby šla na posledních pár minut do brány gólmanka, která byly nerozchytaná.

Nežárlí na vás mladší kolegyně, že je nepouštíte do brány?
Spolupracujeme, jsme jeden tým. Můžeme se střídat podle soupeřek, výsledku nebo zdravotního stavu.

Jak dlouho vám trvá, než vás takhle těžký duel přebolí?
Dva dny po utkání jsou těžké, ale na další se vždycky zvládnu připravit.

Klub si vás vyhlédl také jako trenérku brankářek. Naplňuje vás tahle práce?
Mám na starosti gólmanky od těch nejmenších až po interligové. Ještě trénuji na sportovním gymnáziu reprezentantky. Mám co dělat. Zlín má propracovaný systém výchovy mládeže. Líbí se mi, že mají koncept. I proto jsem nad nabídkou neváhala.

Jak vás berou ty nejmenší, vzhlížejí k vám?
Jsme kamarádky. Při nich se cítím mladá. Neodmlouvají, jsou na mě hodné.

Vidíte mezi nimi svoji nástupkyni?
Holky jsou šikovné. Talentovaných brankářek je tady více.

Vidíte svoji házenkářskou budoucnost ve Zlíně?
Mám smlouvu na příští rok, doufám, že to vyjde. Dál ale neplánuji. Uvidím, jak to všechno zvládnu.