„Neváhal jsem ani na okamžik. Bylo to jasné, hned jsem zvedal ruku,“ odmítal po remíze 29:29 výjimečnost okamžiku třiadvacetiletý Blecha. S osmi góly byl nejlepším střelcem Talentu Robstav-M. A. T. Ani to ale na výhru nestačilo.
Berete remízu na půdě nováčka extraligy jako velkou ztrátu?
Bod je pro nás ztráta, i když ve finále za něj možná můžeme být rádi. Podle představ jsme hráli jen prvních pět minut, jinak jsme většinou tahali za kratší konec.
Přesto jste skóre otočili a v závěru vedli o dvě branky. Neměl by si to zkušený tým už pohlídat?
V poločase jsme si říkali, že nesmíme nechat kluky z Veselí střílet z dálky. Vysunuli jsme obranu, to jim dělalo problémy. Bohužel jsme to pak nedotáhli. Neproměnili jsme trhák, pak přišla zbytečná ztráta, po ní sedmička a ještě navíc vyloučení. To byla velká škoda.
Nakolik se na současných výkonech projevuje velká plzeňská marodka?
Každý o tom mluví, až mě to štve. Zranění přece ke sportu patří. Prostě to tak je a my se s tím musíme vypořádat.
I vy jste měl zdravotní problémy. Jak jste na tom teď?
Koleno drží. Já se cítím v pohodě. Jsem rád, že mi to tam teď padá. Daří se mi střelecky, s tím pak roste sebevědomí.
O to víc škoda, že formu máte ve chvíli, kdy mančaft není kompletní a herně to trochu skřípe.
Jenže to spolu souvisí. I díky těm zraněním dostávám víc prostoru, na místě Petra Vinkelhöfera odehraju podstatně víc minut. Jsem rád, že jsem tu šanci chytil.
Už ve středu vás doma čeká dohrávka se Zubřím. Jak se rychle ze ztráty s nováčkem oklepat?
Hodit jí za hlavu, už je to pryč. Musíme zapracovat na obraně a naplno bodovat, ať pak můžem jet do Hranic s čistou hlavou.
