„Vymyslela jej moje babička. Nevím, jestli má nějakou historii, ale po pravdě mě tak kromě rodičů nikdo neříká. Ve sportovním házenkářském světě mám přezdívku Anči, v soukromém osobním životě Vendulka,“ vysvětlila házenkářka v rozhovoru pro klubový web.
Pochází ze Šuran na jižním Slovensku, házenou hraje od svých šesti let. „V mládí jsem se věnovala i dalším sportovním aktivitám. Postupem času se to vytříbilo a zůstala jsem u házené,“ říká Annamaria Patrnčiaková. Mezi její koníčky patří plavání, ráda jezdí na kolečkových bruslích nebo na kole, zahraje si i tenis, volejbal a různé jiné sporty. Pochází ze sportovní rodiny, kde maminka byla házenkářka a otec se věnoval kulturistice. „Takže často navštěvuji i posilovnu, což je moje další záliba.“
V patnácti se Patrnčiaková rozhodla pro sportovní gymnázium v Trenčíně zaměřené na házenou. Následně působila v trenčínském klubu asi šest let. Další házenkářské kroky vedly do Michalovců, Zlína, Hodonína a Olomouce.
„Razím teorii, že ambice si je vždy potřeba stanovit co nejvyšší, ale reálné. Momentálně je to postup s novým týmem Házená Kynžvart z 1. ligy do nejvyšší česko-slovenské soutěže MOL ligy,“ přiznává. Na kontě má také reprezentační zkušenosti. Reprezentovala SR už v mladších kategoriích, postupně až k ženám, a za tuto možnost je velmi vděčná. „A doufám, že se nám podaří naplnit aktuální reprezentační cíl a postoupit na Mistrovství světa 2021. V první fázi kvalifikace nás čekají soupeřky z Ukrajiny, Izraele a Lucemburska,“ říká nová kynžvartská házenkářka.
Do Lázní Kynžvart se dostala díky oslovení trenérem Peterem Sabadkou, jenž přišel s návrhem pomoci jeho týmu. Rozhodování ale bylo těžké, nedovedla si představit odejít z práce v Trenčíně, kde pracovala jako lektorka v elektrovýrobě. Šest let pracovala a dojížděla hrát házenou do Olomouce. Nastal čas oddychnout si od cestování. „K mému rozhodnutí určitě pomohlo, že tento klub má velké ambice, což je pro mě svým způsobem zajímavá výzva, a doufám, že budu pro tento tým přínosem,“ doufá Patrnčiaková a pokračuje: „Každopádně člověk vždy dokáže to, co si umíní, stačí jen chtít! Teď to bude podstatně jednodušší, všechno budu mít na jednom místě, zůstane mi víc času na regeneraci... To považuji za jedno z velkých pozitiv.“
V novém působišti si pochvaluje prostředí a milé lidi. Z kádru znala při příchodu jen Veroniku Dvořákovou, ale brzy zapadla do kolektivu.
V rámci letní přípravy mají kynžvartské házenkářky vytvořené velmi dobré tréninkové plány a v rámci volna je na každé hráčce, jak se s tím popasuje a jak přijde připravená. Herně nabitý měsíc srpen, proložený s herním soustředěním na Moravě, přinesl kvalitní zápasy, které pomohly k sehrání. „Jak se říká, těžko na cvičišti, lehce na bojišti,“ přidává starou známou pravdu.
Annamaria Patrnčiaková velmi těžce dobu ovlivněnou koronavirem. Ani po rozvolňování opatření se nemohla připravovat s tehdejším týmem z Olomouce, protože byly zavřené hranice, a tak využívala jen individuální tréninky se vším, co bylo k dispozici. „Nemohla jsem si dovolit cestovat do Čech a potom být v karanténě, protože práci jsem měla na Slovensku a celou dobu jsme pracovali bez omezení,“ dodává Annamaria Patrnčiaková.
