Nedrží slovo, nevíme, co pod ním hrát, komunikace vázne, tak končíme, zní ze strany hráčů, ale i bývalých trenérských asistentů. Projekt mezinárodního obohacení začíná po třech letech škodit.
Už v prosinci skončili na vlastní žádost Kettunenovi asistenti Pavel Brus a Milan Fridrich. Jejich spolupráce nefungovala, lišily se pohledy na přípravu, nominaci i individuální práci s hráči.
Kouč českých florbalistů Kettunen bude mít i finské asistenty |
„Vnímal jsem, že je můj názor bezpředmětný, svědomí mi nedovolilo podepisovat se pod jiný,“ vysvětluje pro iDNES.cz Brus, jinak kouč extraligových Vítkovic.
„Upřímně nejsme nadšení z toho, že minulý realizační tým po několika měsících zjistil, že se natolik rozchází v názoru na směřování reprezentace, že spolu nebude nadále pracovat. Ale je to realita,“ hodnotí situaci předseda reprezentační komise Václav Culka pro florbal.cz.
Teď se ozvali i hráči. „Mrzí mě to, ale nesouhlasím s celou prací, kterou trenér dělá. Za dva roky jsme nebyli schopni poskládat lajny, hráli jsme bez systému, improvizace na každém postu a kroku,“ říká obránce Lukáš Veltšmíd pro florbal.cz. Že hráči nechtějí trávit čas v Lotyšsku na blížící se kvalifikaci o MS, označil za nehoráznou lež.
Právě to, na co si Veltšmíd stěžuje, se snažil Fin Kettunen do Česka přenést. Podle něj totiž čeští florbalisté až příliš lpí na přísném systému a nedokážou se v zápase sami správně rozhodovat. To se je snažil naučit. „Hráč musí převzít zodpovědnost a myslet sám za sebe. Přemýšlet o rozhodnutích,“ vyprávěl v rozhovoru pro iDNES.cz před dvěma lety.
Finský přístup se, jak ukázal čas, s tím českým ale neprotnul. Kettunen má přitom za sebou kvalitní výsledky, v roce 2016 dovedl finskou reprezentaci ke zlatu na MS. Jenže časem začal zjišťovat, že česká mentalita je jiná a s jeho plány hráči nesouhlasí. Neviděli v jeho přístupu - nechat jim větší volnost na hřišti - budoucnost.
Nejlepší český florbalista a kapitán Matěj Jendrišák dokonce ukončil reprezentační smlouvu a kariéru v národním týmu, jak uvedl pro SeznamZprávy.
Letitá hra o post trenéra
|
Veltšmíd zvolil jiný, prazvláštní přístup, nereprezentuje od prosince 2018. Od té doby se totiž raději vymlouvá na zranění.
„Zklamalo by mě, kdyby ale tohle byla běžná praxe. Pak by měli máslo na hlavě i hráči,“ nesouhlasí s Veltšmídovým přístupem Brus.
Jisté ovšem je, že s finským trenérem nesouhlasí ani další. V kádru momentálně chybí jinak stabilní členové týmu Suchánek, Tomašík, Šebek nebo Tokoš z Mladé Boleslavi. Na přelomu ledna a února nebudou hrát kvalifikaci na MS ani Němeček z Linköpingu, Garčar ze Sparty nebo Delong a Rýpar z Vítkovic.
„Věděli jsme, že může tenhle bojkot nastat,“ upozorňuje Brus. I proto florbalový svaz řešil v prosinci, zda Kettunena podrží. Nakonec ho neodvolal a dovolil mu, ať si najde nové asistenty.
„Důvěra hráčů v realizační tým nebyla, proto jsme skončili,“ vysvětluje Brus. „Jsou tam křivdy a neshody z prvních dvou let (pod Kettunenem). Nepodařilo se je vyřešit.“
Redakce iDNES.cz měla možnost se Kettunena zeptat, jak problémy vnímá, na ženském mistrovství světa ve Švýcarsku. Kettunen ale zaujal z profesního hlediska pochopitelnou mlčenlivost. A pevně na všechny otázky odpovídal: „O žádných problémech nevím. Nejsou, vše funguje a já počítám, že v práci pokračuju. Spekulace? Neslyšel jsem je, protože nemluvím česky.“
Problémy samozřejmě začaly dávno předtím a Kettunen o nich věděl. Nemluvilo se o nich nahlas, protože florbalisté chtěli hrát před domácím publikem na mistrovství světa v Praze. Tam ale reprezentace stejně skončila čtvrtá.
Fotogalerie |
Celá situace však dostává i nový rozměr. Takový, že to zvenčí vypadá, jako by hráči určovali, kdo je bude trénovat. „Extrémní průser. Je to absolutně špatně. Petri není špatný člověk, má své kvality. Ale svaz měl vyhodnotit, že tohle spojení bude nefunkční,“ myslí si Brus.
Právě on měl Kettunena v roli nahradit. Brus s tím souhlasil, jenže dohoda ztroskotala na požadavku svazu, aby se Brus vzdal práce ve Vítkovicích. To odmítl. „Pro trenéra je teď reprezentace velký risk, můžete si jen poškodit. A myslím si, že časová náročnost s reprezentací není taková, aby se udávaly podmínky, že zároveň nejde trénovat v klubu. Tak daleko nejsme, to je můj pohled,“ nabízí Brus.
Kvalifikaci česká reprezentace zvládne, hraje ji proti slaboučkému Španělsku, Nizozemsku a Lichtenštejnsku. Problém ale nastává s ohledem na prosincové mistrovství světa ve Finsku. Tam národní tým bez největších opor odjet nemůže, předvedl by fiasko.
Svaz tak musí vyřešit, zda bude i dál vkládat do Kettunena důvěru, nebo na jeho místo najde někoho, za kým čeští hráči půjdou.
