„Čeká nás výjimečná sezona,“ nepochybuje prezident českého florbalu Filip Šuman.
Na tiskové konferenci před startem nejvyšších lig a v očekávání prosincového mistrovství světa v Praze spolu s ředitelem soutěží Zdeňkem Mlčouškem představili, jaká pravidla se pro novou sezonu mění.
Konec zdržování, podpora útočné hry
Už nebude možné, aby si hráč vedoucího týmu stoupl během zápasu s míčkem za vlastní branku a několik desítek vteřin nechal ubíhat čas bez zjevné snahy o aktivní, útočnou hru.
Sudí nově mají následující pravomoce: „Pokud bude mít rozhodčí pocit, že tým nevyvíjí útočnou aktivitu a snaží se pouze plýtvat časem a zdržovat hru, nejprve tým upozorní, aby aktivitu vyvinul, podobně jako v házené, kdy rozhodčí zvedne ruku, a dá jim prostor k provedení. Pokud se tak nestane, rozhodčí míček proviněnému týmu sebere a dá jej soupeři formou volného úderu,“ vysvětluje Zdeněk Mlčoušek.
Prezident Českého florbalu Filip Šuman
Největší problém dřímá v tom, že každá situace bude na posouzení rozhodčího a může vznikat více zmatku než pořádku.
Toho se však Mlčoušek nebojí. „Myslíme si, že jsme rozhodčí proškolili tak, aby k těm zmatkům nedocházelo, rozhodčí jsou instruováni, co mají dělat. Navíc se všechna pravidla budou vyhodnocovat během prosincového mistrovství světa v Praze, kde proti případnému nesjednocenému posuzování rozhodčích, pokud by bylo opravdu naprosto rozdílné, přijmeme opatření.“
Reprezentace: Fin a Švýcar chtějí změnu Finský trenér Petri Kettunen vede české florbalisty. Jaké jsou jeho názory? |
Pravidlo proti zdržování přijala mezinárodní federace právě na popud české strany, která cítí, že se jí problém zdržování týká. „Stávalo se, že florbal nebyl atraktivní, že se hráči schovávali za brankou a plýtvali časem,“ říká dál Mlčoušek.
Federace se musela zabývat mnoha návrhy, přijala „mírnější“ variantu. Pod stůl padly varianty zavedení ofsajdu i tvrdého časového limitu. A to proto, že by tak velké změny měly dopad na značky na hřišti a přibyly by technické nároky na časomíru a časoměřiče. Takové návrhy byly většinově zamítnuty po složité diskusi a konzultaci se švédskými, finskými a švýcarskými odborníky.
„Zejména tyto tři vyspělé země jsou dál než my. Měly takový problém před pár lety, jen nepožadovaly změnu pravidel, týmy se proti pasivitě naučily hrát,“ upozorňuje Mlčoušek s tím, že nová pravidla mají zamezit, aby se takové problémy v dalších letech vyskytly jinde ve světě.
Trestná střílení s pohybem zpět i freestyle kousky
Další změna řádů se týká trestného střílení a měla by vést k snadnějšímu provedení a srozumitelnějšímu rozhodnutí o platnosti, či neplatnosti. Regule nově dovolí s míčkem pohyb zpět i freestyle trik pod podmínkou, že tělo hráče bude směřovat dopředu. „Za pohyb vpřed se považuje jakýkoliv pohyb těla, stačí, když hráč stojí pevně nohama na zemi a naznačí jen naklonění dopředu,“ objasňuje Mlčoušek.
Pravidlo by mělo zamezit mnoha sporným rozhodnutím a pro rozhodčího by mělo být snazší trestné střílení posoudit.
Gólman českého mistra z Mladé Boleslavi Lukáš Bauer i chodovská Martina Řepková na tiskové konferenci proti pravidlu nijak neprotestovali. „Moc hráčů freestyle stejně neumí,“ řekl Bauer.
Vlevo Lukáš Bauer z Mladé Boleslavi, vpravo Martina Řepková z Chodova
„Aby si hráč ve vypjaté situaci troufl udělat freestyle, musí být buď natrénovaný, nebo úplně bez nervů,“ myslí si Mlčoušek. „Realita bude taková, že ubude sporných momentů, kdy rozhodčí bude posuzovat, zda šel míček kousek dozadu.“
Ovšem sám přiznal, že diskusi ke změně pravidel spustil nájezd ve finále mistrovství světa žen v roce 2015, kdy finská střelkyně My Kippilä dosáhla branky právě freestylovým způsobem, ale gól jí čeští rozhodčí neuznali. Finky následně Švédkám podlehly.
Podívejte se na neplatné trestné střílení finské hráčky na MS 2015. Podle nových pravidel by už gól byl regulérní:
„Po následných jednáních se všichni shodli, že pro florbal je pozitivní, aby takové góly platily, to je ta atraktivní zajímavá hra pro diváky. Tehdy v hale pro ně bylo naprosto nepochopitelné, proč ten gól uznaný není. Ačkoliv jej rozhodčí neuznali správně,“ říká Mlčoušek.
