Sám autor postupové trefy měl přitom dost času se na rozhodující okamžik teoreticky připravit. "Po dvou odehraných třetinách mě v té třetí trenéři nahradili Vašíčkem, nehrál jsme ani většinu prodloužení. Před rozhodující akcí jsem však v předchozím střídání nnaskočil do hry právě za Ondru Vašíčka, který si potřeboval oddechnout, no a při svém druhém střídání v nastaveném čase jsem už jen počkal, až Radim obejde tři protihráče a naservíruje mi to před prázdnou branku. Trefit takovou lahůdku už byla hračka!" popsal jeden z nedůležitějších gólů české florbalové historie jeho autor Pavel Kožušník.
Přitom oslavovaným hrdinou mohl být už pět minut před ním dnes výborně hrající Daniel Folta, který ke dvěma asistencím na přesné trefy Zálesného a Rohela mohl přidat rovněž zlatý, leč nakonec neuznaný gól. "Moje trefa se zrodila po standartní situaci, sehráli jsme ji velice úspěšně, míček skončil v brance, rozhodčí u ní signalizoval gól, jenže naše mohutné oslavy ukončil druhý rozhodčí, který údajně nedal píšťalkou pokyn k rozehrání... Ale rozhodnout jsme mohli už v normální hrací době, třikrát jsme vedli o dvě branky, jenže Dánům zase vyšel jejcih styl nahazovaných míčků, které umějí dorážet tak přesně snad jenom oni. Postup je ale zasloužený, byli jsme lepší, jen jsme měli i dost smůly." připomněl pět českých tyčí Daniel Folta.
Jednu z nich, konkrétně břevno, trefil i obránce Jiří Jandáček, který se však do listiny střelců přece jenom zapsal krásným druhým českým gólem. "Při signalizovaném vyloučení dánského hráče jsme v šesti uzamkli pět Dánů, dostal jsem ideální přihrávku od Tomáše Trnavského a povedlo se mi ji umístit přesně nahoru. Jinak jsme měli opravdu pech, pět minut před koncem to bylo 4:2, ale Dánům se podařil finiš, i když jak tam ten poslední gól doskákal, to mi do teď není jasné. Ale je dobře, že jsme rozhodli už v prodloužení, nájezdy už jsou loterie. A kdyby na ně došlo a já musel jít? Moc mi nejde klička, střílel bych asi po ruce nahoru..." prozradil možné penaltové řešení Jiří Jandáček.
Na jeho gólu se přesnou asistencí podílel i další dnesšní tahoun Tomáš Trnavský, který si rovněž oddechl, že nedošlo až na nájezdy. "Věřili jsme si i po smolném vyrovnání, hlavně jsme chtěli rozhodnout v prdoloužení, protože penalty Dánové umějí, minimálně jeden hráč je v této situaci téměř neomylný. Ani při závěrečném vyrovnání ani po prvním neuznaném gólu v prodloužení jsme se na lavičce nepoložili, neustále jsme se hecovali a nálada bylo pořád bojovná. Povedlo se, teď to zkusíme i na Švédy, ale je jisté, že budeme bojovat o medaile, což byl náš předšampionátový cíl." radoval se český útočník.
Šťastný trenér Zdeněk Skružný sice tvrdil, že mu ten úspěch po takovém nerváku ještě nedochází, ale o klíčových okamžicích dnešního hororu měl jasno. "Ze začátku byli kluci hrozně nervózní a nepřešlo je to ani při tom několikanásobném dvoubrankovém vedení. Měli to prostě v hlavách, věděli, že na Dány mají a daří se jim to prokazovat i na hřišti, ale báli se, aby se to nějak nezvrtlo a Dánům se v závěru vyplatilo riskovat.
Ten gól na 4:4 devět vteřin před koncem mrzí, možná se dalo uvažovat o předchozím time-outu, ale kdybych ho vzal minutu před koncem, dal bych šanci Dánům, aby se domluvili na signálu, což jsem nechtěl. Ale nervy byly cítit, na ten závěr se nikomu z kluků moc nechtělo, naštěstí konec dobrý - všechno dobré! Samozřejmě jsem uvažoval i o případných exekutorech nájezdů, asi by určitě šel Cepek, Folta, možná Trnavský nebo jeden z Kožušníků a do branky bychom zřejmě poslali Kafku. Naštěstí jsme k tomu sáhnout nemuseli!
