Prožil toho na španělské Grand Tour dost.
Do červeného dresu se dostal díky úniku, tehdy s ním ještě stále nikdo nepočítal. Pak ale zajel životní časovku, v níž na nejlepší ztratil jen něco přes minutu a začaly se dít věci.
Najednou na Seppa Kusse útočili i jeho vlastní týmoví kolegové, pro které se v minulých měsících a letech tolikrát obětoval. A jemu to snad ani nevadilo. Možná až velká vlna nevole veřejnosti přiměla Jonase Vingegaarda s Primožem Rogličem pracovat pro amerického cyklistu.
„Byla to dlouhá cesta, při které jsme se všichni učili. I já jsem každým dnem získával víc a víc sebevědomí. Začal jsem věřit sám sobě a tomu, že jsem si zasloužil v tomhle dresu být,“ prozradil Američan.
Ve čtvrtek poprvé oba velcí šampioni jeli pro svého lídra.
Tahali mu tempo, čekali na něj, poctivě ho dotahovali za všemi, kdo zrovna zkusil zaútočit. Tak, jako to dělá on po celou kariéru pro ně.
„Já do téhle sezony nebo do celého závodu nešel s tím, že bych chtěl vyhrát, že bych chtěl Vueltu vést. Se svou rolí jsem byl naprosto spokojený. Ale v polovině závodu se toho pro mě dost změnilo,“ usmál se Kuss.
Proč ztrácet čas? Jedu! O králi etap Evenepoelovi a pomocníku Vingegaardovi |
V sobotu musí Vingegaard s Rogličem pro svého kamaráda udělat ještě jednou to samé.
Etapa připomínající ardenské klasiky je poslední překážkou Kusse v cestě za jeho životním triumfem.
A úplně mu nesvědčí.
Zapálená zápalka v kbelíku s benzinem
Dvacátá etapa totiž dost připomíná ardenské klasiky. A ty je co?
Tuze těžké ovládat, jak je notoricky známo. Krátká, strmá stoupání, úzké silnice, to všechno jsou důvody, proč jsou jarní závody v Nizozemsku a Belgii vždy tak vzrušující a nepředvídatelné.
„Když to vezmete v potaz a dáte podobnou etapu na závěr celé Grand Tour, je to jako kdybyste do kbelíku s benzinem hodili zapálenou zápalku,“ píše pro renomovaný Rouleur Rachel Jaryová.
Předposlední etapa má potenciál přinést závěrečný, dramatický zvrat závodu, který byl plný kontroverzí.
Od počátečních problémů organizátorů po zmiňované pnutí mezi lídry Jumbo-Visma, ke kterým se tak trochu nechtěně přidal i jejich věrný pomocník Kuss.
Profil 20. etapy cyklistické Vuelty
V předposlední etapě nejsou žádná stoupání ohodnocená jako těžší než třetí kategorie.
Obtížnost ale spočívá v jejich četnosti. Bude potřeba překonat celkem deset vrcholů, dohromady přes čtyři tisíce nastoupených metrů. K tomu 208 kilometrů, tedy na závěr úplně nejdelší etapa celé Vuelty.
Jeden z nejpodivnějších a nejméně předvídatelných konců Grand Tour v nedávné paměti.
A právě Kuss je mužem, který měl v minulosti s výbušnějšími stoupáními problém. I na Angliru, kdy mu oba týmoví kolegové ujeli, se tempo skupiny neustále měnilo, postrádalo ustálený rytmus, který on potřebuje.
„Nebude to etapa, kde by se moc dalo odpočívat. Může se v ní stát všechno, my jen musíme najít slabé místo v jeho brnění a zkusit s Vueltou ještě zatřást,“ uvedl Joxean Fernandez Matxin, sportovní ředitel UAE-Emirates.
Nikdo není naštvaný
Právě z Emirates je čtvrtý Juan Ayuso, na kterého má Kuss čtyřminutový náskok. Je to první cyklista v průběžném pořadí, který není z jeho vlastní stáje.
Umístění na stupních vítězů má tak Američan víceméně jisté, ale největší nebezpečí paradoxně pořád hrozí od těch, se kterými přijede na start v jednom autobusu.
Ne, asi se nestane to, co na Angliru, kde Roglič prostě Kussovi ujel, Vingegaard ho následoval a lídra v červeném nechali za sebou napospas.
Primož Roglič s Jonasem Vingegaardem.
To by bylo přitažené za vlasy.
Problém nastane ve chvíli, kdy jeden z nich bude muset následovat útoky Ayusa, Mikela Landy nebo Enrika Mase. Prostě jako pojistku, aby nikdo z nich nezískal kdovíjakou výhodu.
Na všechny útoky sám Kuss reagovat nemůže, takže i když se tým možná rozhodl, že Američan bude ve zbytku závodu lídrem, prioritou bude hlavně Vueltu vyhrát. Svou šanci na červenou neobětují ve chvíli, kdy Kuss nedokáže s někým držet krok v kratších stoupáních. A stát se to může.
„Ale podporujeme Seppa a doufáme, že to dotáhne do konce. Je to super milý člověk, jeden z mých blízkých kamarádů. Uděláme vše, abychom to tady dokončili,“ prozradil už i Primož Roglič, který měl dřív s taktikou týmu stejně jako Jonas Vingegaard pochopitelný problém.
Oba Vueltu přijeli vyhrát, oba doufali, že se mezi nimi rozhodne na silnici, jenže se do toho připletl někdo třetí.
Z jejich vlastního týmu.
„Ale nikdo není naštvaný. Fakt to u nás nevypadá jak na Twitteru, kde nám lidé nadávali. Všichni jsou teď sportovní ředitelé, ale byla to těžká situace, kterou jsme snad vyřešili nejlépe, jak to šlo. Teď je Sepp mužem, pro kterého všichni pojedou, a i Primož je za to rád,“ uvedl Attila Valter, klíčový domestik.
Ideální by v sobotu bylo nechat ujet velkou skupinu do úniku hned na začátku, aby pak mohl tým určovat tempo ve skupině favoritů víceméně až do cíle.
Jak se Jumbo nerozhádalo. Střet lídrů končil v minulosti i hrozbou násilím |
Plán je ale jedna věc a realita může být úplně jiná, plná výzev.
„Bude to obrovsky důležitý den. Nemůžeme říct, že už máme červený dres v kapse, protože nás čeká fakt zvláštní etapa na závěr. Kdybychom měli na trase dvě tři velká stoupání, vypadalo by to snadně, protože všichni tři kluci jsou tak silní, že je v nich nezlomíte. Ale kontrolovat útoky zleva zprava? To bude těžké,“ ví Valter.
Jumbo moc dobře ví, že i když momentálně drží první tři místa průběžné klasifikace se solidním náskokem, tahle Vuelta ještě stále není hotovou věcí.
„Sobotu musíme vzít zodpovědně, všichni do toho půjdou all-in, buď všechno, nebo nic. Naštěstí máme tým plný strojů, který je schopen se s tím poprat, takže máme dost sebevědomí,“ říká červený muž.
Pořád může přijít zrada, jeden dějový zvrat, nejdramatičtější moment celého závodu. Seppa Kusse čeká poslední den, než bude moct říct, že Vueltu vyhrál.
A může to být ten nejtěžší.
