Belgický cyklista a lídr celkového pořadí Remco Evenepoel dojíždí do cíle...

Belgický cyklista a lídr celkového pořadí Remco Evenepoel dojíždí do cíle královské 15. etapy Vuelty. | foto: Profimedia.cz

Neztratil jsem skoro nic. O Evenepoelově boji o přežití na neznámém území

  • 12
„Pokusíme se zase něco vymyslet,“ prohlásil Grischa Niermann, sportovní ředitel stáje Jumbo-Visma, před startem nedělní královské etapy Vuelty. Pokud jejich plán zněl, že na drsném cílovém stoupání Remka Evenepoela a jeho Quick-Step přečíslí a ostrým tempem lídra závodu co nejdříve odpárají, úplně to nezafungovalo.

Což o to, když se 26 kilometrů před cílem stáhli z úniku ke skupině favoritů Sam Oomen a Rohan Dennis, hrálo Jumbo na Quick-Step přesilovku 5:2 a žlutočerné komando hned navyšovalo tempo na špici.

Jenže v tu chvíli se v horském masivu Sierra Nevada nacházeli teprve na úpatí dvaadvacetikilometrového výšlapu na prémii mimořádné kategorie Alto Hoya de la Mora.

Po chvíli strávené na špici skupiny navíc Dennis i Oomen svěsili nohy a propadli se za skupinu.

Evenepoel dál hájí červený dres. Královskou etapu Vuelty ovládl Arensman

Na úvodní - nejprudší - půlkilometrové pasáži stoupání, která měla místy až 20procentní sklon, zůstalo ze skupiny favoritů pohromadě pouhých sedm mužů. Primož Roglič tu měl stále k ruce Chrise Harpera, zatímco červený Remco Evenepoel nikoho.

„Chtěli jsme Quick-Stepu závod opět co nejvíce ztížit, aby Primož najel další čas, protože v úvodu etapy nás ujišťoval, že se cítí dobře,“ vykládal Harper. „Plánovali jsme, že vyšleme některé naše jezdce do úniku, což se povedlo. Odpadli z něj pak o něco dříve, než jsme předpokládali. V úvodní prudké pasáži stoupání jsme se tedy rozhodli společně navýšit tempo. Myslím, že to nebylo příliš brzy, protože se nám tak povedlo odpárat velkou skupinu jezdců.“

Mezi těmi, kteří ztratili kontakt, se ocitli i průběžně čtvrtý Carlos Rodriguez z Ineosu, pátý Juan Ayuso a sedmý Joao Almeida, duo z UAE Emirates.

Harper potáhl na špici ještě necelý kilometr, potom toho i na něj bylo moc.

Kdybych tady tak měl Seppa Kusse, pomyslel si možná Roglič. Jenže dvorní superdomestik už byl kvůli nemoci týden doma.

Osmnáct kilometrů stále zbývalo, když se věci začaly měnit. Zatímco předtím tahal tempo Roglič, najednou se na špici usadil Evenepoel. Aktivní defenziva, říkejme tomu.

„Pořád trochu cítím čtvrteční pád, mám lehce ztuhlý sval,“ přiznal Belgičan. „Ale na trati jsem vnímal, že mé nohy jsou lepší než v sobotu. Proto jsem zůstával klidný a sebejistý, i když Jumbo nasadilo to zběsilé tempo v dolní části posledního stoupání.“

Ve stále menší skupince šlapal společně s Rogličem, Enrikem Masem, Miguelem Ángelem Lópezem a Benem O’Connorem.

Pak se z úniku stáhl do skupinky Louis Vervaeke, pomocník Evenepoela. Quick-Step měl rázem početní převahu a Vervaeke se ujal tempa.

Evenepoel se tou dobou ocital na neprobádaném teritoriu. Dosud nikdy ve své kariéře nejel etapu, ve které by cílové stoupání přesahovalo nadmořskou výšku 2000 metrů.

„Byla to pro mě úplně nová zkušenost,“ svěřoval se. „I když jsem předtím na soustředění přespával v pokoji, který simuloval takovou výšku, dnešní etapa se pro mě stala doslova cestou do neznáma. Byl to den ve znamení boje o přežití.“

Dlouho přežíval náramně.

Neřešil, když 11 kilometrů před cílem odjel z jejich skupiny López, usilující o etapové prvenství. Ani když se o kilometr později za Lópezem vydal průběžně třetí Mas.

Zajímal ho jen Roglič.

A ten stále neútočil.

Tolik spokojených mužů

Mas, lídr Movistaru, později líčil: „Mé a Lópezovy zájmy se sešly. On měl zájem o etapu, já o vylepšení své pozice v boji o stupně vítězů v Madridu. Možná jsme měli společně nasadit ještě ostřejší tempo, ale ze začátku našeho útoku jsme se radši drželi zpátky, abychom nevybouchli.“

Roglič a Evenepoel jeli zhruba půl minuty za nimi s pokračovali ve své vlastní soukromé bitvě, při které jim doprovod dělal jen O’Connor z AG2R, zatímco Vervaeke odvedl svůj kus práce a stáhl se.

Evenepoel se naopak na mírnějších pasážích stoupání rozhodl opět diktovat tempo skupinky. Až do chvíle, než půldruhého kilometru před metou zaútočil Roglič.

Obhájce titulu se začal vzdalovat červenému muži, ale cíl byl příliš blízko. Lídr Vuelty se pod Rogličovým tlakem lehce ohnul, rozhodně se však nezlomil.

Jak covid rozleptává Vueltu. Přestaňte nás testovat, vyzvali někteří jezdci

Thymen Arensman z DSM, nejsilnější z prvotního úniku, si šlapal pro etapu, za ním se hnali Mas, López a puntíkatý Jay Vine. A za nimi přijížděl do cíle Roglič.

O 15 sekund dříve než Evenepoel.

„Byl jsem trochu unavený,“ popisoval Slovinec. „Neměl jsem nejlepší nohy a bohužel jsem nemohl zaútočit dříve. Přesto jsem s časem získaným na Remka spokojený. Podařilo se mi udělat další krok k mému velkému cíli, obléknout červený dres lídra na konci závodu v Madridu.“

Slovinský cyklista Primož Roglič míří do cíle královské 15. etapy Vuelty.

Odstup za Evenepoelem v celkové klasifikaci snížil na 1:34 minuty. Belgičan se nicméně radoval: „Neztratil jsem skoro nic, byl to dobrý den.“

Všichni tři nejlepší muži celkového pořadí se na vrcholu královské etapy vyjadřovali pozitivně.

„Dnes jsem ze svého výkonu šťastný,“ ujišťoval Mas, jenž nyní na třetí pozici zaostává o 2:01 minuty.

Týden, který rozhodne

Po dni volna a úterní sprinterské vložce pokračuje závod ve středu 17. etapou s desetikilometrovým cílovým stoupáním na prémii 2. kategorie Monasterio de Tentudia.

Ve čtvrtek na jezdce v závěru 18. etapy číhají dvě prémie 1. kategorie, přičemž jejich úsilí vyvrcholí třináctikilometrovým cílovým výšlapem na Alto de Piornal s průměrným sklonem 5 procent, ale krátkou 12procentní pasáží před cílem.

V pátek při okruzích kolem Talavera de la Reina zbývá po posledním kategorizovaném stoupání sáhodlouhých 42 kilometrů do cíle, povětšinou ve sjezdu.

Definitivní rozuzlení by měla přinést až sobotní 20. etapa do Puerto de Navecerrada s pěti prémiemi 1. nebo 2. kategorie a dojezdem v nadmořské výšce 1832 metrů. „Podobný terén, na jakém Fabio Aru sebral v roce 2015 v předposlední etapě závodu červený dres Tomovi Dumoulinovi,“ podotkl stavitel trati Fernando Escartin.

Pak už přijde jen závěrečná korunovace vítěze při rovinaté etapě do Madridu.

„Primož je v dobré formě. Je také velmi namotivovaný, aby z této formy vytěžil maximum. Bude to skvělý závěrečný týden,“ říká Chris Harper z Jumba.

„Ty nejtěžší horské dojezdy už máme za sebou,“ připomíná Remco Evenepoel a čerpá z této věty červenou sílu.