Martin Mareš, cyklistika

Martin Mareš, cyklistika | foto: Patrik Pátek

V italských horách padal sníh, z hradeckých cyklistů byl nejlepší Mareš

  • 0
Stoupání do výšky 2 250 metrů nad mořem, jako soupeř slavný Ivan Basso, sníh a teplota téměř na bodu mrazu. Takové byly kulisy etapového závodu Kolem Trentina, na němž nechyběli ani cyklisté hradecké stáje PSK Whirlpool-Author. Nejlépe z nich si vedl účastník loňského mistrovství světa Martin Mareš, který v konečném pořadí obsadil 31. pozici.

"Pro mě osobně je to zklamání. Necítil jsem se moc dobře, i když výsledek nakonec nebyl až tak špatný," řekl 27letý závodník.

Na jaké umístění jste si věřil?
Nějak kolem patnáctého místa, taková byla moje představa. Ale konkurence byla samozřejmě mimořádná.

Můžete prozradit něco více o té konkurenci?
Závody Kolem Trentina jsou v kalendáři těsně před slavným Girem. Pro spoustu lidí z pelotonu jde o poslední prověrku. Jména jako Ivan Basso nebo Danilo Di Luca, to je absolutní špička. Hlavně italské týmy to braly hodně prestižně.

Závodilo se v těžkých kopcích. Jak často se do tak náročného terénu při soutěžích dostanete?
Bylo tam stoupání do výšky 2 250 metrů nad mořem, to už je pro nás rarita. Musím se přiznat, že podobných závodů v takovém profilu moc za sebou nemám.

Co vás tedy vedlo k tomu, že jste si před startem věřil na umístění okolo patnáctého místa?
Já jsem v těch kopcích byl v březnu trénovat, takže zase tak úplně nové to pro mě nebylo. Navíc mi vrchařský terén vyhovuje, v kopcích závodím rád. Tady jsem ale měl na trati smíšené pocity.

Třeba při Tour de France se v těch nejnáročnějších etapách dojíždí do cíle po jednom. Tady se také pole roztrhalo na jednotlivce?
Záleží na tom, jestli je kopec na konci etapy, nebo někde uprostřed v jejím průběhu. Třeba ta největší hora byla v průběhu, takže se nejelo úplně na krev. Hlavní pole zůstalo pohromadě. Ale druhá a čtvrtá etapa na kopci končily a tam se skutečně dojíždělo po jednom. Tam se každý vydal na maximum.

Jaké bylo v horách počasí?
S větrem to tam bylo podobné jako teď tady v Česku. Pořádně to foukalo. Navíc nahoře poletoval i sníh, teplota byla těsně nad nulou. Během jedné etapy jsme si prošli i dvacetistupňovým rozdílem.

Jaké to pro vás je stát na startu vedle Ivana Bassa?
Mám před ním úctu a respekt, ale určitě ne strach. Dokázal toho hodně. Vyhrál i tyhle závody a i tím potvrdil, že je pan někdo.

Jak dlouho musíte po náročných závodech regenerovat?
Dal jsem si dva tři dny odpočinku, ale moc času není. Byl jsem na masáži, aby mi neztuhly nohy, musím si ohlídat stravu. Program je našlapaný, už dnes jedeme kritérium v Pardubicích a v pátek odjíždím na závody Okolo Frankfurtu.

Jaký bude vrchol vaší letošní sezony?
Určitě mistrovství republiky, to je pro naši stáj vždy důležité. Já bych rád uspěl i na Okolo Slovinska. Také je to tam kopcovité, ale ne tolik náročné, jako to bylo v Itálii. Je to chvilku před českým šampionátem, takže když budu dobře připraven ve Slovinsku, budu dobře připraven i na domácí mistrák.