Hledal jsem superlativy, jakými bych popsal jeho sobotní výkon. Zázračný? Nadpozemský?
Jenže Tadej Pogačar není velmistr magie ani mimozemšťan, je to opravdu jen člověk... který však právě předvedl na kole výkon z říše snů.
Dechberoucí? Ano, taková Pogačarova jízda rozhodně byla. Stačilo, abych se rozhlédl po tiskovém středisku v Le Grand Bornand, kde mnozí kolegové hleděli na obrazovky s výrazem: Nezdá se nám to? Vždyť on si z ostatních dělá trhací kalendář.
Demonstrace síly. Pogačar si pohrál se soupeři a na Tour získal žlutý dres |
Koneckonců podobný výraz měli na trati také uprchlíci z úniku dne, když je Pogačar 20 kilometrů před cílem míjel jako rychlík venkovskou lokálku, přestože šlo i o kované vrchaře Guillauma Martina, Wouta Poelse, Iona Izagirra nebo Michaela Woodse.
Někteří z nich mu uctivě uhýbali, jiní se pohledem stranou raději dvakrát přesvědčili, zda je nešálí zrak: Tadej? Co tu dělá? Sám? Zbláznil se?
Do historických análů zůstane 8. etapa Tour 2021 zapsána jako ta, kterou vyhrál v Alpách z úniku Dylan Teuns. Ale fanoušci si ji navždy budou pamatovat jako den, kdy Tadej Pogačar za neustávajícího deště drtivým útokem rozebral a zničil své největší konkurenty a navrch dojel takřka všechny uprchlíky, navzdory čtyřminutové ztrátě, kterou na ně měl.
„Předvedl jízdu pro věčnost,“ tweetoval odborný server Velon.
Velkolepým sólovým útokem evokoval vzpomínky na Eddyho Merckxe při epické etapě Gira 1968 na Tre Cime di Lavaredo. Také tehdy belgický Kanibal ve sněhové vánici nekompromisně ukázal záda všem úhlavním sokům, načež v cestě za etapovým vítězstvím a za růžovým dresem předstihl i veškeré uprchlíky z úniku dne, který měl původně desetiminutový náskok.
Jistě, Pogačarovi chyběla v sobotu k naprosté dokonalosti výhra v etapě. Bylo by fanfarónské, kdyby po ní sáhl a dle hesla „vítěz bere vše“ proťal cíl první. Mohl to dokázat, vždyť na vrcholu posledního stoupání na Colombieru zbýval před ním jen Dylan Teuns a dělilo je pouhých dvanáct sekund. Přitom do cíle měli stále 16 kilometrů.
Jenže Merckxova památná etapa končila na vrcholu, zatímco Teuns a Pogačar sjížděli do údolí.
Právě i svým rozhodnutím, že se v nebezpečném sjezdu nepokusí Teunse za každou cenu stíhat, však Pogačar prokázal, že je ve 22 letech už vyzrálým závodníkem. Proč by se na mokru hnal za etapou a riskoval, že mu možný pád pokazí famózně rozehranou partii o trofej nejcennější?
S rozvahou hodnou šampiona tedy dorazil do cíle s Izagirrem a Woodsem ve skupince na 2. až 4. místě. Při pohledu na výsledkovou listinu následně užasle sledoval, jaké zemětřesení způsobil.
@TamauPogi takes 4th place at the stage and the yellow jersey after finish of stage 8!!! #TDF2021
#UAETeamEmirates #RideTogether https://t.co/2siwXh5o8g
Před druhým Woutem van Aertem z Jumba, který bude podle názoru mnohých expertů v dalších horských etapách ztrácet, má v celkové klasifikaci 1:48 minuty k dobru.
Pak následuje propast jako Macocha.
A další pronásledovatelé? Třetí Alexej Lucenko z Astany ztrácí 4:38 minuty, Rigoberto Urán z EF Education 4:46, Jonas Vingegaard z Jumba 5:00 a Richard Carapaz, poslední zbylý ze čtyř lídrů Ineosu, 5:01.
Tour de FrancePříloha iDNES.cz |
Když Pogačar dorazil na tiskovou konferenci, uslyšel: „Tadeji, víte, že jste dnes zabil tuhle Tour?“
„Ne, nezabil,“ bránil se. „Máme sice celkově pěkný náskok, ale pořád jsou před námi další dva týdny.“
Letošní Tour měla být soubojem dvou velmi silných týmů (Ineos a Jumbo) s jedním mimořádně silným jednotlivcem, který má k rice přece jen slabší tým (Pogačar v UAE Emirates). Jenže najednou se proměnila v závod všech proti jednomu jedinému Slovinci. V závod, v němž zbytek světa s Pogačarem zatím jednoznačně prohrává.
Je teď on sám svým největším soupeřem v celkové klasifikaci?
„Ano, myslím, že ano,“ zasmál se.
Unavený, ale šťastný Tadej Pogačar v cíli osmé etapy Tour de France.
Poklony, které na jeho adresu zaznívají i z tábora největších protivníků, jsou toho důkazem.
Dave Brailsford, manažer Ineosu, tvrdí: „Myslím, že bychom se museli vrátit hodně zpátky do historie cyklistiky, abychom našli srovnatelný výkon s touto jeho jízdou. Tadej je teď na jiné úrovni než kdokoli z jeho konkurentů. Navíc ukázal i značnou dávku odvahy, když se do útoku pustil už 34 kilometrů před cílem. Chovám k němu velký respekt.“
A Grischa Niermann, hlavní sportovní ředitel Jumba? „Pogačar svým sólem dnes opět předvedl, že je třídou sám pro sebe. Nedalo se proti tomu naprosto nic dělat.“
Roglič mlčí, Thomas lituje pádu
Když se všichni na tuto etapu v sobotním dopoledni teprve chystali, na dálnici vedoucí ke startu v Oyonnax začal týmový autobus Cofidisu předjíždět autobus Jumba. Jako by tím Jumbu symbolicky chtěli dát najevo: už není loňský rok, kdy jste byli kápem pelotonu.
Příjezdové cesty do Oyonnax se poté dočasně ucpaly, autobus i týmové vozy Ineosu na dlouho uvízly v této skrumáži, sportovní ředitelé britské stáje zjišťovali, co se děje. Déšť zesílil, nervozita stoupala. Copak nestačí, že hned po startu musí jet do kopce?
Vakočův alpský den v grupetu: Najednou koukám, že je tu s námi i Thomas |
Hned toto první stoupání, neklasifikovaný výšlap na Portet d’Echallon, odeslalo do grupeta za pelotonem nejen slovutné sprintery, nýbrž i loňský objev roku Marka Hirschiho, někdejšího krále vrchařů Warrena Barguila a s nimi - tři šampiony Grand Tour: Chrise Frooma, Gerainta Thomase a Primože Rogliče.
Tak hvězdnou sestavu grupeta na Tour nikdo nepamatuje. Navíc v průběhu dne nabobtnalo až na 96 jezdců, takže se vlastně stalo novým pelotonem.
Do cíle dorazili 35 minut za nejlepšími.
„Pád ve třetí etapě mi vzal mnohem víc sil, než jsem si myslel,“ přiznal poté Thomas. Roglič neříkal nic. Druhý den po sobě mlčel.
After all the hard work I hoped to hit the first mountains in the Tour harder today. I’ve tried to ignore the effects of my crash but it’s taken more out of me than I thought. Today hurts, but tomorrow is a new day. Thanks to everyone back home for your messages https://t.co/nlAYZPaA7y
Nejlepší obranou je útok
Na opačném konci spektra sobotní etapy, na jejím čele, se tým UAE Emirates dostal záhy po startu pod tlak, na špici útok střídal útok. Ale tentokrát se rozhodit nenechali. Tentokrát platilo: Na nás si nepřijdete.
Žlutý Mathieu van der Poel z Alpecinu naopak záhy tušil, jaký osud jej čeká. „Už na začátku etapy, kdy se začalo až bláznivě závodit, jsem pochopil, že žlutý dres dnes neudržím,“ svěřoval se.
C'est la pub... J'en profite pour vous partager cette magnifique photo
#TdF2021 https://t.co/C0APLK9Ude
Osmatřicet kilometrů před cílem definitivně ztratil kontakt se skupinou favoritů. O 500 metrů dál, snad aby to jeho „dvojčeti“ nebylo líto, se z ní odporoučel i Wout van Aert.
Van der Poel poté na rozdíl od Belgičana nabíral ztrátu mnohem rychleji, v Le Grand Bornand činila 21 minut.
„Moje Tour je každopádně úspěšná,“ neopomněl připomenout.
Pobude tedy na ní ještě nějaký čas? „Nejraději bych závodil až do Paříže, líbí se mi tu,“ vykládal. „Ale musím myslet i na mé další cíle, horská kola v Tokiu. Rozhodneme se během volného dne.“
Když při stoupání do předposledního průsmyku Romme odpadal od Pogačara a spol., tým Ineos se právě snažil přitvrzovat tempo a přebírat kontrolu. Jenže Emiráťani je nenechali. Davide Formolo, Rui Costa a Brandon McNulty se ujali taktovky a chystali pozici pro úder Pogačarova kladiva.
Čtyřiatřicet kilometrů před cílem ho Slovinec uchopil.
„Už na Mont-Saxonnex, prvním ze tří posledních stoupání, jsem pozoroval, že se jezdci Ineosu necítí nejlépe,“ popisoval Pogačar. Svým kolegům z týmu proto oznámil: „Zkusíme je zlomit.“
NA ŠPICI. Tým UAE Emirates s Tadejem Pogačarem (v bílém dresu) na čele hlavní skupiny.
Taková byla jeho odpověď na spekulace, že na Tour bude muset nyní prokázat především kvality obranáře a že Emirates nemají dostatečně kvalitní tým, na nějž by se mohl spolehnout.
Že nemáme? Tak se dívejte!
„Nejlepší obrana je útok, ne?“ uculil se. „V pátek všichni závodili proti nám. Proto jsem si řekl, že si dneska najedu nějaký čas a udělám si náskok, který by se mohl hodit, až se mě ostatní zase pokusí o nějaký čas připravit. Kluci z týmu mi k tomu připravili skvělý odrazový můstek.“
Vypálil razantně vpřed a jediný Richard Carapaz dokázal reagovat. O půl kilometru později Pogačar akceleraci zopakoval, ohlédl se a... promiň, Richarde, ale nestíháš.
Do průsmyku Romme vyletěl za 26:29 minuty. Pro porovnání, při Tour v roce 2009 sem skupina bratři Schlecků, Alberta Contadora a Andrease Klödena vyjela za 26:48 minuty.
„Dobře jseem se rozjel. Velké kolečko na převodu mi docela vyhovovalo,“ říkal Pogačar. „Nakonec jsem se i v tom dešti cítil dobře.“
 |
Na konci této etapy najel 3:20 minuty na stíhací skupinu, ve které byli Richard Carapaz, Rigoberto Urán, Enric Mas či Wilco Kelderman.
„A teď už pojedeme trochu defenzivněji,“ oznámil s výhledem na neděli i dál, ale málokdo mu to věřil.
Ředitel Tour Christian Prudhomme sledoval rodící se dominanci jednoho jezdce, nikoliv nepodobnou někdejší převaze Chrise Frooma. Také on dokázal závod v podstatě rozhodnout v první horské etapě ročníku 2015, na pyrenejském La Pierre Saint Martin.
Prudhomme se svým týmem poradců poté pro následující léta vymýšlel takové itineráře Tour, kterými by převahu Froomovců alespoň trochu eliminoval.
Při Pogačarově útoku si nyní server La Flamme Rouge zavtipkoval: „Prudhomme právě zvažuje, že příští rok odstraní z Tour všechny kopce, aby se vyhnul Pogačarovu hattricku.“
The first day in yellow! @TamauPogi #TDF2021
#UAETeamEmirates #RideTogether https://t.co/tIzggIKYL3
V té letošní čekají na jezdce další obtížná alpská stoupání už dnes, s horským dojezdem do Tignes. A ve středu přijde na řadu provensálský osamělý obr Mont Ventoux.
Tour ONLINEDevátá etapa v neděli od 13:10 |
„Když sleduji, s jakou intenzitou se v posledních dnech závodilo, tak pokud budou všichni v této intenzitě pokračovat i ve zbytku Tour, jsem zvědavý, kolik lidí tady za dva týdny zůstane,“ poznamenal Dave Brailsford. „Takhle rychlou a vyčerpávající Tour jsme v posledních letech nezažili.“
Někteří jezdci, které srazila do kolen, dost možná už přemýšlejí raději o srpnové Vueltě, kde budou chtít zachránit sezonu.
Věc má jeden velký háček: Tadej Pogačar se na Vueltu chystá také.
