„Stát na startu v první den Tour je jedním z nejkrásnějších momentů vaší kariéry,“ vzpomíná v sobotním poledni Stuart O’Grady, kdysi král sprinterů tohoto závodu. „Veškerý trénink, všechna ta tvrdá práce a obětování jsou za vámi a nastává čas pracovat na trati. Ať už usilujete o osobní úspěch, nebo dřete pro tým, je to ta největší výzva v cyklistice.“
Ve 12.34 ředitel závodu Christian Prudhomme mávne vlajkou. Sto osmá kapitola historie Tour se začíná psát.
„Zahajovací etapa je pokaždé superhektická,“ připomíná Michael Matthews ze stáje BikeExchange.
Vskutku, opět taková bude. Nicméně první zprávy, které v souvislosti s ní přicházejí, jsou především dobré.
Nad Bretaní konečně přestalo pršet.
Obavy z dopravního kolapsu v okolí Brestu se nenaplnily.
UCI schválila týmu Alpecin Fénix retro dresy na počest legendárního Raymonda Poulidora, dědečka Mathieua van der Poela.
Premiové čtení k Tour de France |
A diváci se k trati vrátili. V množství doslova masivním!
Loni tu občas byli, občas ne, opakovaně jim byl vstup na hory, na start nebo k cíli v rámci boje proti covidu zakazován a v Pyrenejích si dokonce sami jezdci stěžovali, že na ně fanoušci z bezprostřední blízkosti křičí bez roušek, čímž ohrožují jejich zdraví a dokončení závodu.
„Loni to byla taková smutná Tour,“ říkal Jan Hirt.
Zato letos? Rozjásané špalíry Bretonců (a nejen jich) lemují pouť z Brestu do městečka Landerneau.
Ovšem má to háček. S návratem diváků se zároveň vrací i větší riziko pro jezdce, jelikož takový fanoušek bývá též tvorem nepozorným a nevyzpytatelným. Speciálně ten typ fanouška, jenž mnohem bedlivěji sleduje, zda ho právě snímá televizní kamera na motocyklu, než aby si všímal blížících se jezdců - a navrch ještě vyčnívá na trať s kartonem s nápisem „Allez Opi, Omi“.
Babička a dědeček, které dotyčná dívka ve žluté bundě chtěla tímto způsobem na dálku pozdravit, na ni nebudou právě pyšní. Kartonem shazuje z kola Tonyho Martina, jedoucího v popředí na pravé straně balíku, čímž vyvolá hromadný pád a zablokování většiny pelotonu.
Cyklisté se kácejí k zemi jako domino. Pro Jashu Sütterlina z týmu DSM po 152 kilometrech Tour se zraněním ruky okamžitě končí.
Tour de France 2021, den I. |
„Do té chvíle jsme měli všechno pod kontrolou,“ řekne s odstupem času Tony Martin, velký motor v dresu Jumba. „Pak se to přihodilo velice rychle. Najednou jsem ležel na zemi a se mnou se tam ocitla i skoro celá naše parta Jumba.“
Wout van Aert nedobrzdí, letí do příkopu u trati, dlouho čeká na náhradní kolo. Podobně dopadnou desítky dalších jezdců.
Po sociálních sítích rázem od cyklistických expertů putují na adresu dotyčné fanynky slova jako idiot, imbecil, hlupák. „Vítěze soutěže o blbce roku máme,“ uleví si později Geraint Thomas.
Francouzští kolegové připomínají zlidovělou hlášku z filmové klasiky Tontons Flingueurs (v české verzi Povedení strejcové) z roku 1963: „Idioti si troufají dělat cokoliv. Tak je poznáme i my.“
The fan was watching the TV cameras and not the riders. #TDF2021 https://t.co/hHtNkx6gFu
Týmy okamžitě vydávají prosby k fanouškům: Respektujte jezdce. „Prosím, zůstaňte mimo silnice. A pokud chcete pozdravit dědečka a babičku, navštivte je,“ vyzývá Richard Plugge, manažer stáje Jumbo.
Na špici pelotonu zůstává pouhých 30 cyklistů s převahou týmů Quick Stepu a Ineosu. Ti se dohodnou na zpomalení tempa, většina favoritů se dotahuje opět dopředu, byť s nejedním šrámem. Mezi nimi také Julian Alaphilippe, s krví stékající po nohách.
Příměří trvá 10 kilometrů. Pak se zase závodí.
Divoký start Tour. Dva hromadné pády a vítězství Alaphilippa |
Sedm kilometrů před cílem už nestojí jezdcům v cestě žádný fanoušek, jeden z cyklistů druhodivizní stáje B&B Hotels však neudrží stabilitu a tentokrát je to on, kdo pošle na asfalt desítky cyklistů. Na zemi se ocitají i Greg van Avarmaet, Richie Porte, už podruhé během dne Miguel Ángel López - a také Chris Froome.
Dlouho sedí na asfaltu, nezvedá se. Má snad jeho dva roky očekávaný návrat na Tour skončit po pouhých čtyřech hodinách?
COMEBACK S BOLESTÍ. Chris Froome po hromadném pádu v závěru etapy.
Ti nejlepší (lépe řečeno ti, kteří z nich zbyli) mezitím rozehrávají finální bitvu na cílovém kopci.
„Každý den, kdy dostanete šanci bojovat na Tour o etapu, byste se o ni měli rvát s veškerou možnou silou, protože nikdy nevíte, co všechno se může stát,“ řekl před startem Michael Matthews.
Teď tu šanci má. Ale stále jsou jemu podobných dvě desítky. Rozsoudit je musí tříkilometrové výbušné stoupání La Fosse aux Loups, v překladu Vlčí jáma.
Do cíle zbývá 2300 metrů, když se na jeho nejprudší pasáži odhodlá k útoku muž z týmu, jenž si s oblibou říká Vlčí smečka. Muž v duhovém trikotu mistra světa.
Julian Alaphilippe.
Atakuje s veškerou agresivitou, jaké je schopen.
Lokomotiva Vakoč: Má odměna za bolest? Neuvěřitelná atmosféra na špici |
Kde asi jsou Van Aert a Van der Poel, přemítá v mysli. Snaží se mě sjet, určitě, ale... Ne, nejsou za mnou.
Za ním je díra. Velká díra.
„Očekával jsem, že Alaphilippe zaútočí brzy,“ prozradí Van Aert. „Vypálil jako raketa. Byl jsem k němu blízko, jenže nedokázal jsem reagovat, se silami jsem se ocitl na limitu. Když jsem pochopil, že nemohu jet na výsledek pro sebe, snažil jsem se vzápětí pracovat pro Primože (Rogliče), aby jeho odstup byl co nejmenší.“
Ještě je daleko do cíle, ještě se může přes útočníka přehnat skupina jezdců. Ale Alaphilippe nic takového nemíní připustit. V jeho podání vypadá vše tak jednoduše. Jen si ho poslechněte:
„Mí týmoví kolegové zařídili selekci, Dries Devenyns dostal každého do červených čísel. Já potom vydal ze sebe to nejlepší a atakoval jsem ve spodní pasáži kopce, abych se co nejdříve zbavil rychlých mužů ve skupině. Pak už jsem se jen snažil udržet si vedení až do konce.“
Je v cíli. Vymrští pěst do vzduchu, bouřlivě oslavuje.
To byla etapa! To byl triumf!
PIC OF THE DAY
by @century21fr
#TDF2021
A.S.O. / Ashley Gruber - Jered Gruber https://t.co/C6QEnsLO25
Zařídil jubilejní 100. vítězství na závodech Grand Tour pro stáj Quick-Step. A stává se teprve třetím aktuálním mistrem světa, jenž na Tour v zahajovací etapě vyměnil duhový dres za žlutý. Před ním totéž dokázali jen Georges Speicher v roce 1934 a Bernard Hinault v sezoně 1981.
„Julian byl stvořen pro právě takové kousky,“ velebí jej Bradley Wiggins do mikrofonu Eurosportu. „Nikdo s tím nemohl nic udělat. Je momentálně nejlepším světovým cyklistou. Měl krev na nohou, ale má žlutý dres.“
Razancí, s jakou si pro něj šlapal, ohromil Francouz nejen hvězdy cyklistické branže. „Quel panache! Jaké šílenství,“ okamžitě tweetuje Martin Fourcade, bývalý velekrál biatlonistů.
O deset sekund za Alaphilippem dorazili Matthews, Roglič a spol. Slovinský šampion Vuelty přijel na kole svého pomocníka Jonase Vingegaarda, které je menší než jeho.
Komentátor Jílek o lásce k Tour, expertech i o větší svobodě, než má při hokeji |
Mathieu van der Poel poklepe vítězi po ramenou, načež skloní hlavu a dlouho mlčky hledí do země. Tak moc je vyčerpaný? Zklamaný? Obojí?
„Když Alaphilippe na té prudké pasáži zaútočil, neměl jsem odpověď. Ale měl bych zůstat pozitivní a vděčný za to, že jsem dojel do cíle vcelku,“ nabádá sám sebe Nizozemec.
Tolik mužů naopak počítá citelné následky etapy na těle i na čase. Včetně hráčů pro celkovou klasifikaci.
Miguel Ángel López, lídr Movistaru, ztratil 1:49 minuty i kus kůže. Guillame Martin a Richie Porte (aneb příběh o velkých pádech na pokračování) zaostali o 2:16 minuty, Alejandro Valverde (kdyby snad měl i v 41 letech lídrovské choutky) nabral po pádu manko 5:33 minuty stejně jako loňský vítěz Gira Tao Geoghegan Hart. A Michael Woods, muž pro celkové pořadí stáje Israel Start-Up Nation, dokonce skoro osm minut.
Jeho parťák Chris Froome přijíždí se zjevnými potížemi čtrnáct minut po vítězi. S pomocí kolegů sice po pádu nasedl na kolo, ale co bude dál? Bolí ho kyčel a hrudník.
„Takhle jsem si začátek Tour nepředstavoval. Aspoň že jsem se dostal do cíle. Držte mi palce,“ vzkazuje příznivcům.
Ignatas Konovalovas z Groupamy-FDJ a Cyril Lemoine z Cofidisu už po druhém z karambolů do cíle ani nedojeli. Marc Soler z Movistaru, poslední ve výsledkové listině, se dozví, že druhá etapa se ani jeho týkat nebude, protože rentgen odhalil fraktury na obou jeho rukách.
KONEC HNED PRVNÍ DEN. Těžce zraněný Cyril Lemoine po hromadném pádu opouští letošní Tour.
„Etapa ve velké rychlosti, se spoustou stresu a na úzkých silnicích,“ bilancuje Carlos Verona, sportovní ředitel Movistaru. „Marc končí, Alejandro je zraněný, Miguel ztratil čas. Aspoň že Enrika Mase jsme udrželi mimo potíže.“
„Dnes to bylo o přežití,“ uleví si Michael Kwiatkowski z Ineosu. „Každá Grand Tour by měla začínat prologem, ten dokáže věci zklidnit.“
Časová ztráta jeho parťáků Porta a Harta vyřešila problém čtyř lídrů Ineosu mnohem dříve, než všichni očekávali. Nikoliv proto, že by ti dva byli špatní, ale protože měli smůlu.
One day down. What will tomorrow have in store? #TDF2021 https://t.co/MsN1qhpPi9
„Tyto zahajovací etapy Tour nejsou o tom, zda jste zručnějším cyklistou než jiní. Jsou o o tom být v kritickou chvíli na správném místě a vyhnout se pádům,“ říká Rigoberto Uran ze stáje EF.
Julian Alaphilippe si kráčí na pódium pro už osmnáctý žlutý dres své kariéry na Tour. Přesto je tento speciální.
„Nemám slov. Je to celé bláznivé,“ svěřuje se na tiskové konferenci. „Vyhrál jsem v duhovém dresu etapu Tour! Odjel jsem sem pár dní po narození syna, to byl pro mě dost složitý moment. Ale věděl jsem, pro co si sem jedu. A teď si ten moment užívám. Mám žlutý dres. A až ho ztratím, obleču si zase ten duhový a pokusím se ho opět uctít stejně jako dnes. Ta duha s sebou přináší i spoustu tlaku, ale já ji nosím s obrovskou hrdostí.“
Tadej Pogačar, který před Alaphilippem žlutý dres na Tour oblékal naposledy, proťal sobotní cíl šestý, těsně za arcirivalem Rogličem, přesto vyhlašuje: „Pro náš tým to byl dost špatný den. Někteří mí týmoví parťáci jsou ošklivě potlučení a necítí se dobře.“
Jednoho z nich, loňského hrdinu Marka Hirschiho, vezou na vyšetření do nemocnice, má vyhozené rameno. Rovněž jeho pokračování v závodě je nejisté.
2. etapa Tour de France ONLINE |
Tak jak se očekávalo. Zahajovací den Tour se stal dnem silných emocí, tvrdých soubojů, pulzující nervozity - ale i velké bolesti.
Neděle má být podobná. S lahůdkou na konci v podobě slavné „zdi“ Mur de Bretagne.
„Není mým oblíbeným dojezdem, naposledy jsem na ní byl desátý,“ povídá Julian Alaphilippe.
„Ale po tom, co Julian předvedl dnes, bude také na Mur největším favoritem,“ tvrdí Mathieu van der Poel.
