Ne, rozhodně se nechlubí takovou historií a tradicí jako klasiky Paříž-Roubaix nebo Lutych-Bastogne-Lutych.
Vždyť se letos jede teprve jedenáctý ročník! Přesto je to závod, na který se těší cyklisté i fanoušci dlouhé týdny dopředu. Za tak krátkou dobu si Strade-Bianche vybudovalo pověst jedné z nejprestižnějších a nejvíc fascinujících jarních klasik.
„Sice nemá takovou historii jako třeba ty belgické, ale dejte tomu několik let a bude to jeden z nejoblíbenějších závodů světa,“ myslí si Vincenzo Nibali.
Čím? Především díky krajinám a scenériím, které okolí Sieny nabízí.
Jako stíhačky ze Star Wars
Italská klasika měří sice pouze 175 kilometrů, ale 62 z nich se odehrává na jílovitých bílých prašných cestách mezi vinicemi Chianti.
V závěru pak čeká úplná lahůdka – náměstí Piazza del Campo. „To nám závidí celý svět,“ usmívá se Nibali.
Dvakrát za rok se právě tady jezdí slavné dostihy Palio. „Když začnete k náměstí stoupat skrz klikaté a prastaré uličky Sieny, připadáte si jako stíhači X-Wingu v kaňonu Hvězdy smrti ve Star Wars,“ píše cyklistický web Velonews.
„A jakmile dojedete do cíle, máte zvláštní pocit. I když jste zajel povedený závod, cítíte se unavený, vybitý, ale šťastný. To dělá to ikonické náměstí,“ myslí si Nibali.
A není sám. Třeba podle sportovního ředitele Cannondalu, Fabrizia Guidiho, může jednou prestiž italské klasiky atakovat prestiž pěti cyklistických monumentů.
„Opravdu, je to jeden z nejkrásnějších závodů sezony,“ souhlasí i sportovní ředitel BMC, Max Sciandri.
Podle Konstantina Sivcova z Bahrain Meridy má dokonce určitý nádech kostkaté Paříž-Roubaix. „Jediný problém je, když zaprší. Pak se šotolina stává nebezpečnou,“ říká Bělorus.
Počasí tady hraje veledůležitou roli.
Když neprší, cyklisté v čele pelotonu kvůli prachu, který se zvedá za motorkami a doprovodnými auty, téměř nic nevidí.
V dešti se pak ze silničního závodu stává spíše cyklokros. Server Cyclingquotes dokonce píše o epickém blátivém festivalu. Takovém cyklistickém Glastonbury.
We all remember what happened when the Giro d'Italia raced these roads in 2010! #StradeBianche https://t.co/SKHE85zdRc
I ten už si cyklisté vyzkoušeli, v roce 2010 během Gira d ́Italia, které na šotolinu zavítalo. V sedmé etapě tehdy tak pršelo, že závodníci do cíle dojížděli úplně zablácení.
„A i tentokrát má údajně pršet,“ těší se před startem bývalý biker Ondřej Cink. Ví, že by to pro něj mohla být výhoda.
„Pak by to byl totiž takový trochu offroad, možná i podobný horským kolům. A to i mě baví, je to něco jiného,“ říká Cinkův týmový kolega Nibali.
Čtyři Češi na startu
Před dvěma lety právě tady všechno začalo. Tady tehdy vyhrál první závod roku a odstartoval tak svou zatím nejúspěšnější sezonu v kariéře. Sezonu, ve které dojel druhý na Paříž-Roubaix a vyhrál etapu na Tour de France.
Loni zažil trpkou porážku po fantastickém souboji s Fabianem Cancellarou.
„Ale rád bych si zopakoval právě to prvenství zpřed dvou let,“ říká před startem jeden z velkých favoritů Zdeněk Štybar.
I jeho uchvátilo ikonické okolí závodu. „Odehrává se to opravdu v nádherném prostředí. A ten finiš v Sieně? To je něco speciálního,“ říká.
Podle českého cyklisty budou o vítězství usilovat stejní lidé jako před týdnem na belgických klasickách – tedy Greg van Avermaet, Peter Sagan, Tiesj Benoot a Tim Wellens.
Jen obhájce prvenství bude chybět, Fabian Cancellara po loňské sezoně ukončil kariéru.
Už loni před startem organizátoři vyhlásili, že pokud někdo Strade-Bianche vyhraje třikrát, pojmenují po něm jednu ze serrat, tedy bílých šotolinových sekcí.
A Cancellara svůj hattrick v posledním možný moment dokonal a své sekce se dočkal. Kromě ní dostal i klíč od nedalekého města Asciano.
Inaugurato il tratto intitolato @f_cancellara! Monte Sante Marie di 11,5 km #StradeBianche https://t.co/YaMkZ6412s
„Už po mě pojmenovali most v Bernu, ale tohle je něco speciálního, obrovské uznání. Vždyť se podívejte, jak roste prestiž závodu v posledních letech. Jsem hrdý, že jsem tady mohl třikrát vyhrát. Navždy tak budu zapsán do historie,“ povídá Švýcar.
Sám za dva největší favority vidí Petera Sagana s Gregem van Avermaetem, tedy muže, kteří opanovali dvě belgické klasiky o minulém víkendu.
Slovenský cyklista už tady byl dvakrát druhý v roce 2013 a 2014. „A přesto, že jsem tady zatím nevyhrál, mám ten závod opravdu velmi rád, je těžký a unikátní,“ říká.
Kromě van Avermaeta budou nebezpeční také vítěz z roku 2014 Michal Kwiatkowski nebo Fabio Felline.
A samozřejmě zbylí tři Češi.
Už při loňské premiéře dojel na skvělém pátém místě Petr Vakoč, který se tehdy obětoval pro svého staršího týmového kolegu – Zdeňka Štybara.
V minulosti se zde dařilo také Romanu Kreuzigerovi, který dojel pátý v roce 2014. „A od té doby se nic nezměnilo, pořád je to náročný závod. Sice došlo k malým změnám na trati, ale pořád je to podobné ročníkům, které se už jely,“ říká před startem.
V pátek si podobně jako většina dalších favoritů projel poslední 70 kilometrů závodu, aby věděl, co ho čeká.
„Měli jsme krásné počasí, ale v sobotu už má být hůř. Snad zůstane jen zataženo, ale sucho,“ doufá.
Posledním Čechem do party je pak kometa sezony Ondřej Cink. Devátý muž nedávného etapového závodu Ruta del Sol se sice potýká s lehkým nachlazením, přesto má být posledním mužem pro Vincenza Nibaliho.
Ale pokud bude pršet...
