Za Sáblíkovou zůstal v ženské výsledkové listině kráter v podobě téměř 320vteřinové mezery. Jejímu dalšímu rozšiřování zabránila až druhá závodnice, primárním zaměřením také z ledového oválu, Nikola Zdráhalová.
Jaká byla česká Tour de France?
Neuvěřitelná, nemám pro to ani jiná slova. Chtěla bych strašně pochválit fanoušky, kteří byli rozesetí po celém závodě. Celkově mě to úplně neskutečně nadchlo.
A jak se vám líbila trať?
Trať byla naprosto skvělá, bylo to prakticky nahoru a dolů, což bylo geniální. Tohle mi sedí a nic krkolomného tam nebylo.
Stihla jste si ji před závodem nakonec projet?
Autem asi jenom prvních třicet kilometrů, ale jinak na kole vůbec. Nebyl na to čas.
Návrat k cyklistickým závodům? S tou myšlenkou si hraju, připouští Sáblíková |
Vážně jste tedy nenarazila na nějaký problém a nebyla během závodu třeba trošku nervózní...
No asi tedy akorát na prvním sjezdu. Tam to bylo takový nepříjemný a i celkem nebezpečný. Nicméně musím říct, že všichni jeli ohleduplně a ze sjezdu měli docela respekt. A pak ještě v jedné zatáčce za mnou lehl kluk na písku, tak doufám, že je v pořádku. Ale jinak to zkrátka bylo v pohodě.
Jiří Ježek i v rozhovoru před závodem pro magazín We Love Cycling uváděl, že tady s touto oblastí a kopci je spjatá de facto celá jeho kariéra, tak budete se sem třeba také vracet častěji?
Možná i jo. Musím přiznat, že jsem v téhle oblasti jela poprvé a upřímně mě překvapilo, jaké jsou tady kopečky a stoupání. Myslím, že pro trénink je to super.
Před startem jste zmínila, že vaše tempo bude záviset i na tom, jaké bude počasí, abyste se, s ohledem na nadcházející olympijskou sezónu, vyhla případnému karambolu. Nakonec trochu sprchlo, ale i tak jste dojela na skvělém třináctém místě.
Nějak dlouho ani na trati prakticky nepršelo, akorát když jsme sjížděli kousek od Karlštejna, tak lehce poprchávalo. Žádný slejvák nepřišel, což bylo dobrý. Sice bylo mokro, nicméně je to pořád lepší, než když je sucho a začne pršet. Když vám do toho prší, tak to najednou trochu víc klouže. Člověk si musí dát bacha. Ale stejně jak říkám, všichni; nebo ti, co se kolem mě pohybovali, se chovali zodpovědně.
Premiéra L’Etape v Česku: prudký déšť, nadšení a triumfy Turka se Sáblíkovou |
A se svým výsledkem jste tedy nadmíru spokojená?
Určitě. Jsem hlavně spokojená i díky tomu, jaký ten závod byl. A taky jsem nadšená za tu atmosféru. Sice jsem čekala, že to bude velký, ale že to bude až takhle velký... Bylo to vážně bezvadný.
Vy se zítra odjíždíte připravovat do Livigna s italskou rychlobruslařskou reprezentací. Může vám ale i tenhle závod nějak v přípravě pomoct? Ať už po fyzické nebo mentální stránce.
Určitě po té mentální stránce. Takový zážitek, co jsem dneska měla... Příprava je to velmi dobrá a já jsem díky dnešku hodně pozitivně naladěná. Koneckonců – i ty kopce na trati byly docela těžké. Teď už se zítra jen šťastně přesunout a uvidíme, jak to bude vypadat.
Takže chápu dobře, že se sem, nebo někam jinam v Česku, chystáte v rámci závodu L’Etape vrátit? Když se tedy vše sejde.
Pokud bude L’Etape příští rok, tak si ho snad nemůžu nechat ujít. Je to prostě neuvěřitelný.
 |
A když půjdu ještě o stupínek výš. Je to globální série, tak nechcete si L’Etape zkusit i někde jinde? V blízké době ho má poprvé uspořádat třeba Indonésie, Malajsie, kanadský Edmonton...
(smích) Tak to se asi uvidí, protože teď jedu na olympiádu. Až pak se rozhodnu, co bude potom, jestli příští rok pojedu nějaké závody. Je to možné, ale sama ještě neznám odpověď.
Takže nyní Livigno, pak odložíte kolo, berete brusle a míříte směrem k olympiá...
... A směr sezóna, přesně tak.
