Zůstaňme ale ještě na moment v současnosti.
Závod L’Etape láká na atmosféru Tour de France, start bude na Strahově |
28. srpna na Strahově odstartuje první ročník L’Etape Czech Republic by Tour de France, během nějž budou mít cyklističtí amatéři příležitost poznat atmosféru slavného závodu.
To vše téměř přesně na den 40 let poté, co na strahovský okruh vjeli nejlepší světoví amatéři a následně i profíci.
Pojďme se tedy nyní vrátit na začátek osmdesátých let a připomenout si domácí cyklistický svátek.
Do Československa na mistrovství světa
„V Praze vyšla cyklistická duha,“ psalo 26. srpna Rudé právo.
Mezi 26. a 30. srpnem se v Praze rozdávaly medaile ve čtyřech mistrovských disciplínách. Nejprve v časovce družstev mužů na 100 km, poté v ženském individuálním závodě, následně na strahovský okruh vyjeli nejlepší amatéři. Celý program pak v neděli uzavřel souboj profíků.
Mistrovství světa v cyklistice Československo pořádalo už v roce 1969 v Brně. Závod profesionálů se však tehdy konal odloučeně v belgickém Zolderu. V roce 1981 už do exotického komunistického Československa přijela i absolutní elita.
V 70. a 80. letech šlo o jediné mistrovství světa v zemi východního bloku. Profesionálové se za železnou oponu obvykle nedostávali.
Amatéři pod drobnohledem
Tuzemský tisk věnoval největší pozornost sobotnímu soupeření amatérů. Šest vyvolených Čechoslováků mělo v konkurenci 188 dalších cyklistů z 35 zemí zajistit očekávaný úspěch.
Ze Strahova na KřivoklátskoZávod L’Etape Czech Republic by Tour de France je příležitostí pro každého, kdo rád jezdí na kole, aby okusil závod s designem a zázemím Tour de France. Organizátory této akce budou 28. srpna společnosti Petr Čech Sport a Kolo pro život, coby licencovaní partneři Amaury Sport Organization (ASO), tedy organizátora francouzské Tour. Dlouhá trasa měří 130 kilometrů, krátká 90 kilometrů. Start i cíl je v Praze na Strahově, mezitím cyklisté zavítají na uzavřené silnice Křivoklátska, Berounska a Českého krasu. Bojovat zde budou o žlutý, zelený i puntíkatý dres. |
To se ale tak úplně nepodařilo.
Největší stopu v závodě zanechal Jiří Škoda, který bojoval v úniku. Po jeho dostižení ale tempu přední skupiny nestačil a nejlepší československé umístění vyjel ve spurtu třináctý Svatopluk Henke. „Nakonec tedy zachraňoval čest našich barev Henke, který určitě nepatří k typickým sprinterům,“ komentovalo Rudé právo závod.
„Proč dosáhl z československých reprezentantů nejlepšího výsledku závodník, který je ze všech, co v mistrovství světa startovali, nejpomalejší? Při vší úctě k výkonnosti a závodnickým vlastnostem Svatopluka Henkeho to sotva měl být on, kdo mohl ve spurtu zachraňovat pro naši reprezentaci alespoň umístění ve druhé desítce,“ nešetřil kritikou komunistický ústřední deník.
Stejný názor nesdílel reprezentační kouč a bývalý vynikající cyklista Pavel Doležel. „Byl to jeden z nejlepších výkonů naší reprezentace na světovém šampionátu, jsem spokojen,“ hodnotil tehdy závod, který překvapivě ovládl Sovět Andrej Vedernikov.
Češi si z domácího šampionátu naopak odvezli bronz v časovce čtyřčlenných družstev na 100 kilometrů zásluhou sestavy Milan Jurčo, Michal Klasa, Alipi Kostadinov a Jiří Škoda.
Legenda vedle legendy
K rozhodujícímu momentu závodu profesionálů došlo v 17. okruhu z 24, z pelotonu se oddělila početná skupina.
Návrat k cyklistickým závodům? S tou myšlenkou si hraju, připouští Sáblíková |
V ní Čechoslováci, stejně jako v celém závodě, zastoupení neměli. Profesionální cyklistika byla tehdy pro domácí cyklisty zapovězeným snem, který končil rozdrcený pod verdikty komunistických vladařů.
Ve skupině uprchlíků chyběla i hvězda největší. „V současnosti nejpopulárnější cyklista západní Evropy,“ jak Bernarda Hinaulta titulovalo Rudé právo. Tehdy čerstvě trojnásobný vítěz Tour de France byl jednoznačným favoritem.
Bernard Hinault (vepředu) před startem závodu:
Bernard Hinault and race winner Freddy Maertens before the start of the 1981 World Professional road race. https://t.co/Th11d4DmhT
Hinault se vydal stíhat prchající skupinu, vlastními silami stáhl půl minuty a mohl se po 281 kilometrech přeci jenom ve spurtu utkat o vítězství.
Tam byl ale silnější Belgičan Freddy Maertens, který získal svůj druhý titul mistra světa v kariéře.
Maertens finišuje před Italem Beppem Saronnim a Hinaultem:
@FulvioPaglia Saronni a Praga, agosto 1981. Un giorno intero, dalla mattina al pomeriggio, davanti alla tv per vederlo campione del mondo, e Mertens lo bruciò così. Atroce. Non mi passò per 2 giorni https://t.co/TwrjSPR7at
„Jedním z prvních Maertensových gratulantů byl nejslavnější cyklista všech dob Eddy Merckx, který pražskému závodu profesionálů přihlížel stejně jako další neméně populární osobnosti cyklistického světa Francouz Anquetil a Ital Gimondi,“ reportovalo den po závodě Rudé právo.
Podceňovaný Maertens se radoval ze svého 148. a zároveň posledního vítězství v kariéře.
„Nikdo si nemyslel, že bych mohl vyhrát,“ vzpomíná Maertens. „Nikdy nezapomenu, jak se večer před závodem na týmové poradě trenéři ptali, kteří jezdci si myslí, že by mohli vyhrát. Já zvedl ruku,“ vyprávěl Belgičan. Nikdo z jeho reprezentačních kolegů pro něho ale nechtěl jet...
Sestřih závodu profesionálů na MS 1981:
Maertens tak hledal pomoc jinde. „Měl jsem na své straně devět Italů,“ smál se. „Byl jsem v přední skupině, ve které byli spolu se mnou všichni Italové. Jednoho z nich jsem se zeptal, jaký mají plán. Řekl mi, že jedou pro Saronniho,“ vzpomínal. Od té chvíle se nepustil Saronniho kola a vyplatilo se...
Na 47. místě s minutovou ztrátou finišoval dvacetiletý Američan, tehdy talentovaný, dnes už legendární. Budoucí trojnásobný vítěz Tour de France Greg LeMond si svoji premiéru na mistrovství světa odbyl právě na pražském světovém šampionátu. O rok později byl druhý, další mistrovství už vyhrál.
Známe tváře na MS 1981. V nizozemském dresu jede Adrie Van der Poel (zcela vpravo), otec Mathieua van der Poela... Vlevo je LeMond, vzadu budoucí vítěz Maertens:
Graham Jones, Adrie Van der Poel, winner Freddy Maertens and Greg Lemond at the World Professional Road Race Championship, 1981.
Graham Watson. https://t.co/caOQ93FyYS
A jak závod profíků popisovalo Rudé právo?
„Průběh závodu v našem hlavním městě poznamenaly rozpory v národních týmech, neboť na sebe narážely také v reprezentačních trikotech zájmy firemní. Italové si po závodě mezi sebou dokonce vyměňovali názory ručně.“
