„Dnešek byl čiré šílenství,“ prohlásil Ben O’Connor ze stáje AG2R.
„Závod jako ruská ruleta,“ přidal se k němu Michael Kwiatkowski z Ineosu.
„Uf. Bezpečně jsem dorazil do cíle po náročném slalomu mezi pády,“ ulevil si Tony Martin z Jumba.
Mark Cavendish sice v této disciplíně až tak úspěšný nebyl, přesto i on hovořil o velké dávce štěstí: „Zničil jsem jen předek kola, ne sebe.“
Den plný pádů. Na zemi skončili Roglič, Thomas, Ewan i Sagan. Vyhrál Merlier |
Bývalý král bodovací soutěže Robbie McEwen označil itinerář posledních kilometrů pondělní etapy za nezodpovědný. „Organizátoři projevili výběrem trati naprostou neúctu k bezpečnosti jezdců.“
Každopádně opět jednou tu platilo okřídlené rčení, že v prvním týdnu Tour nemůžete vyhrát, ale rozhodně ji můžete ztratit. „Zvlášť když je Tour jediným závodem roku, kde snad nikdo nepoužívá brzdy,“ s nadsázkou glosoval Jonathan Vaughters, šéf týmu EF Education.
Bretaň letos zaskakuje coby náhradní organizátor úvodních etap namísto Dánska, které se jich kvůli termínové kolizi s odloženým Eurem zřeklo. A organizátoři ze společnosti ASO vyslali jezdce v bretaňském vnitrozemí také na úzké, nesčetněkrát se klikatící silničky s hrubozrným asfaltem.
Což byl dle mnohých největší kámen úrazu.
Protože kdykoliv se pokusíte nacpat 184 nervózních cyklistů na silnice, jejichž šíře mnohdy dosahuje jen pěti metrů, visí ve vzduchu pořádné trable.
„Taková už je dynamika úzkých silnic,“ podotkl Michael Morkov z Quick Stepu. „Týmy pro celkové pořadí se snaží zůstat vepředu, sprinterské týmy tu také bojují o pozici, místa není dost a zákonitě vzniká chaos.“
Před startem pondělní etapy požadovala akční skupina jezdců po organizátorech, aby neutralizovanou zónu, kde cyklisté po případných pádech nepřicházejí o čas do celkové klasifikace, posunuli z hranice tří kilometrů před cílem na osm kilometrů.
„Usilovali jsme o to, protože jsme věděli, že finále je velmi technické,“ vysvětloval Tim Declercq z Quick Stepu.
„Bohužel, nepřišla žádná odezva,“ posteskl si.
Navíc ani takové opatření by rozhodně nebylo všeřešící, jelikož jeden z největších favoritů Tour se ocitl na zemi 10 kilometrů před metou.
Ale popořádku. Protože velkých jmen, která v pondělí okusila tvrdost bretaňské země, bylo mnohem víc.
Velšská zarputilost Gerainta Thomase
Třetí etapa je teprve hodinu mladá, když nastává poprask ve dvou cyklistických supertýmech, Ineosu a Jumbu. Na silnici, která je kvůli dešťové přeháňce mokrá, se ocitají v poloze vleže šampion Tour 2018 Geraint Thomas a s ním Robert Gesink, jeden z klíčových pomocníků Primože Rogliče.
Pro Gesinka to znamená konec. Zlomená klíční kost ho dál nepustí.
A pro Thomase? Sedí na asfaltu a syká bolestí. Opustí snad Tour předčasně stejně jako musel opustit Giro 2017 a 2020?
Zprvu tomu vše nasvědčuje.
Velšan má vyhozené rameno. Zatíná zuby, zatímco mu ho lékař nahazuje zpět. Pak se zvedá, rozjíždí, chvíli šlape sám, aby si ověřil: Půjde to, nebo ne? Opatrně hýbe ramenem, kontroluje ho. Pak vzkáže do vysílačky: „Pojedu dál.“
Ineos k němu hned stahuje Luka Rowea a další pomocníky, aby svému lídrovi pomohli zpět do pelotonu. Balík zatím nespěchá, Thomas se navzdory více než minutovému manku dokáže vrátit zpět.
„Klobouk dolů před Geraintovou zarputilostí,“ oceňuje jej sportovní ředitel Gabriel Rasch. Verdikt z vyšetření ultrazvukem bude po etapě pozitivní. Nic zlomeného.
Jenže co provede rameno při snaze o ideální pozici ve středeční časovce, se zatím můžeme jen dohadovat.
Ring volný, Roglič vs. Colbrelli
Další padající muži usilující o úspěch v celkové klasifikaci už dost času na včasný návrat do pelotonu nedostanou.
Na závěrečných 10 kilometrech se úzké silnice svažují do města Pontivy. Tady začíná opravdový masakr.
Miguel Ángel López, lídr Movistaru, je na zemi už potřetí ve třech dnech. Rychle naskočí na kolo a snaží se minimalizovat ztrátu.
Nedlouho po něm letí ven z trati i Primož Roglič!
Podobně jako při závodě Paříž-Nice se Slovinec v bolestech drží za sedřené a krvácející rameno, má pořezanou levou nohu, potrhaný dres. Chvíli se v předklonu vzpamatovává, než i on opět nasedá na kolo.
Momentky ze 3. etapy Tour de France |
Co se předtím stalo?
Podle verze manažera týmu Jumbo Richarda Pluggeho dostal Roglič bodyček od Sonyho Colbrelliho z Bahrainu.
Ovšem Colbrelli nařčení rázně odmítá.
„Vlna v pelotonu se právě pohybovala směrem ke mně,“ popisuje italský mistr. „Primož se v tu chvíli snažil posunout víc dopředu a naše řídítka se o sebe zachytila, což nás oba málem stáhlo k zemi. Bylo štěstí, že jsem zůstal na kole. Jeho pád není moje vina!“
Po etapě Roglič odkulhá do lékařského vozu. Ani u něj se nepotvrdí obavy z možných zlomenin, stejně jako u dalšího jezdce Jumba Stevena Kruijswijka, jenž z jiného karambolu vyvázl se stehy na rozříznutém prstu.
„Jsem jen odřený a potlučený všude možně po těle,“ sdělí Roglič. „Na zdejších silnicích to bylo dnes superstresující finále. Ale dokud zůstáváme v závodě, budeme bojovat.“
Do dalších dnů si odnese z pondělka časové manko 1:21 minuty. Ani veškerá snaha jeho pomocníků totiž nepomohla, aby se vrátil na čelo závodu. Zvlášť když cestu vpřed zatarasily další pády.
Čtyři kilometry před cílem.
Arnaud Démare, sprinter FdJ, leží na zemi.
A ještě hůře vypadá Jack Haig z Bahrainu, letos pomýšlející na Top 10 celkového pořadí. Sbohem, Tour, platí v jeho případě. „Zlomil si levou klíční kost a utrpěl otřes mozku,“ informuje týmový lékař Piotr Kosielski.
Za pádem zůstává na trati zablokován obhájce titulu Tadej Pogačar a posléze nabere 26sekundové manko. Do cíle dojede společně s Thomasem - a daleko před Rogličem.
Ale ani to stále není vše.
První zlomená kost Caleba Ewana
V mírné zatáčce 150 metrů před cílem myslí Caleb Ewan na etapové prvenství, jenže se dotkne kola pozdějšího vítěze Tima Merliera z Alpecinu, ztrácí rovnováhu a složí na zem sebe i Petra Sagana. Urostlý Slovák dopadá vedle mnohem menšího Australana.
Ewan zůstává schoulený na zemi, bojuje s bolestí. Projíždí kolem něj Mark Cavendish, sám postižený pádem, zastaví a ptá se: „Bude Caleb v pořádku?“
Bohužel nikoliv.
„Myslím, že má zlomenou klíční kost a končí,“ říká v mixzóně Thomas de Gendt, Ewanův parťák v týmu Lotto Soudal.
Sagan vyvázl s tržnými ranami a odřeninami na kyčli, může na Tour pokračovat. Ewana naopak odvážejí do nemocnice, kde lékaři potvrdí de Gendtův odhad.
„Moc si toho nepamatuji, všechno se událo tak rychle,“ vzkáže odtud. „Vím jen, že jsme byli s Petrem docela blízko sebe, Merlier se posouval víc doprava, dotkli jsme se koly a já šel k zemi. Hned jsem věděl, že je zle.“
Pád Ewana a Sagana? S tím musejí počítatExpert iDNES Premium Ján Svorada a jeho názor |
Jde o první zlomeninu, kterou si Ewan na kole ve své kariéře zlomil, zato je hned čtyřnásobná. Operace bude nezbytná. „Ze všech kostí, které se dají zlomit, je však klíční kost jednou z těch lepších, co se týče rekonvalescence. Pokusím se stihnout Vueltu. Pády bohužel k cyklistice patří,“ tvrdí.
Navzdory jeho pragmatickému pohledu se v pondělním večeru mnozí ptají: Muselo jich být tolik? Nebylo bretaňské riziko přemrštěné?
„Takhle je to na Tour posledních deset let pokaždé,“ říká De Gendt. „První tři dny bývají extrémně nervózní a pro všechny týmy a jezdce, kteří chtějí být vepředu, tam jednoduše není dost místa. Jakmile se začnou tlačit, narážejí do sebe koly a dochází k pádům.“
Rozčilený šéf týmu FdJ Marc Madiot přesto lamentuje: „Co to bylo za trať? Kdo je za ni zodpovědný? Takhle už to dál nejde. Na přenosy se dívají i otcové a matky a ti nebudou chtít, aby jejich děti dělaly tento sport. Musíme to změnit.“
Jak? Otázka za milion.
Andre Greipel, veterán v barvách stáje Israel Start-Up Nation, vybízí: „Každý, kdo navrhoval dnešní trať, by si měl zkusit, jaké to je jet se 180 dalšími jezdci v plné rychlosti tělo na tělo na pětimetrové silnici a přetlačovat se s nimi. Proto voláme po časnější neutralizované zóně.“
Tour ONLINE4. etapa podrobně v úterý od 13:40 |
Pokud k dalším pádům dojde i v úterní čtvrté, opět sprinterské etapě, tento tlak bezesporu zesílí.
Předpověď hlásí v Bretani zvýšenou pravděpodobnost přeháněk a bouřek. Čímž riziko naroste.
Jako by nestačilo, že po penaltové porážce francouzských fotbalistů září z titulní strany listu L’Equipe obří titulek: „Studená sprcha.“