Z ruské metropole se čerstvý rekordman vrátil do Prahy už den po svém úspěšném pokusu.
| Odpovědi Ondřeje Sosenky najdete ZDE |
Po rekordním výkonu se naskýtá otázka: Jak dlouho nesednete na kolo?
Hm... Já už na něm jel ve středu ráno. Asi ve tři jsem šel spát, v šest jsem se vzbudil a po osmé jsem vyrazil, na hodinku. Věděl jsem, že nohy budou bolet, ale bylo to míň než po hodinovce. A pojedu i zítra, je to lepší než ležet.
V rámci přípravy na pokus o světový rekord jste plánoval vypnout mobil na dva dny. Dodržel jste to?
Nešlo to. Do poslední chvíle jsem řešil problémy s kolem, synchronizoval jsem mechaniky, kteří vyzvedávali kombinézy i kolo na poslední chvíli. Všechno to bylo na hraně s časem, klid jsem opravdu moc neměl. Docela mě to nervovalo.
Zapnul jste jej i v den závodu?
On byl zaplej i v průběhu závodu. Někde v batohu.
Předpokládám, že pak byl plný gratulací.
Hned, jak jsem slezl z kola, našel jsem jen asi pět nebo šest zpráv. Ale pak to přišlo. Ještě tři a půl hodiny po závodu jsem ležel na posteli a telefonoval. Nikdy v životě jsem nic podobného nezažil. Mám v seznamu skoro tři sta jmen a napsal mi snad každý. Některé čísla jsem ani neznal. V jednu chvíli jsem nestíhal mazat esemesky.
Dá se vybrat nějaká speciální gratulace?
Překvapil mě zájem médií, volali mi dokonce až z Austrálie. Nebo třeba ze Švýcarska, kde jsem jezdil před víc deseti lety jako junior.
Takhle nějak jste si představoval reakce na váš rekord?
Já jsem si to vůbec nepředstavoval.
Ale oslavy jste plánoval. Na Rudém náměstí s plzeňským pivem. Bylo?
Bylo, zvládl jsem jich pět. Šli jsme do Českého domu, kde kromě výborného plzeňského piva grilovali skvělé steaky. A pak na to Rudé náměstí. Poprvé v životě.
Rekord jste překonal v Moskvě. Umíte vůbec rusky?
Málo. Plocho. (smích)
Jak probíhala vaše komunikace s místními, kteří vám pomáhali pokus uskutečnit?
Jejich přístup byl skvělý! Lidi byli uctiví, hodní, snažili se nám vyjít vstříc, i když jsme třeba přetáhli tréninkové časy nebo jsem měl speciální požadavky na jídlo. Takovou atmosféru bychom nenašli ani v Bordeaux.
Mimochodem, Bordeaux. Šéf vaší stáje Aqau e Sapone Palmiro Masciarelli se vyjádřil, že tým spíš chtěl, abyste pokus uskutečnil až na podzim a buď v Bordeaux nebo v Manchesteru...
Ale tým nepřišel s ničím. Prosil jsem je, ať zamluví třeba dráhu v Bordeaux nebo v Manchesteru, jenže měli jiné starosti. Myslím, že mi příliš nevěřili, což byla velká motivace. Kdybychom to nechali na nich, asi by k pokusu ani nedošlo. Všechno nechali zařídit nás.
Smlouvu v italské stáji máte i na příští rok, ale jako o světového rekordmana by o vás mohl být zájem. Už se někdo ozval?
Já si musím nejdřív v příštích týdnech popovídat s panem Masciarellim. Říkal mi, že i když nebudeme tým ProTour, stoprocentně pojedeme Giro d´Italia. Já jsem k němu upíral veškerou snahu, ale...
Ozval se už nějaký tým?
O tom je předčasné mluvit. Ale pamatuji si, že když jsme loni podepisovali smlouvu, Masciarelli říkal: Kdyby něco, nebudu bastard, nechám tě jít za štěstím. Tak jsem zvědavej, jestli bude nebo nebude. Chci vidět od týmu vstřícný krok. Když nepřijde, mohli by se postavit na hlavu a odešel bych.
Takže sledujete změny v jednotlivých týmech?
Transfery sleduju, ale nebudu se cpát do žádného tým. Radši půjdu do horšího, kde to budu mít ve vlastních rukou a nějaké závody se pojedou na mně než bych dělal dobrého domestika.
Vraťme se zpátky k rekordnímu pokusu. K překonání padesátikilometrové hranice vám chybělo 300 metrů. Dá se říct, že jste třeba něco udělal špatně?
Líp to zajet nešlo. Ale měl jsem trochu problém s pozicí na kole. Nechci říkat konkrétně, abych nedával návod někomu jinému. I kdybych ten problém vyřešil, nestačilo by to na padesátku. Ujel bych třeba o sto metrů dál.
Kdo ze současných špičkových cyklistů by tuto hranici mohl překonat?
Jenom tak? Z voleje? Nikdo. Ani Armstrong. Třeba mě někdo vyvede z omylu, ale spíš si myslím, že ne. Chce to dlouhodobou přípravu, mít vyzkoušené kolo. Kdyby Armstrong "slezl" z Tour a odpočinul by si... No, asi to taky nedá. Je to strašně specifická disciplína. Já těžím z toho, že jsem na dráze najel moc kilometrů.
Pokusíte se "zlomit" padesátku? Kdy?
Letos už takovou formu mít nebudu, takže nejdřív příští rok. Zjara mi to tolik nejde, takže nejdřív v červnu. Záleží na programu.
Zaměstnavatel vám za světový rekord slíbil prémii. Jak se odměníte vy sám?
Pojedu s přítelkyní Katkou na dovolenou. Na týden. Jižní Chorvatsko nebo Kypr.
Kolo vezmete s sebou?
Samozřejmě.
Přítelkyně taky jezdí?
Jezdí. Dřív nejezdila vůbec, ale už jo. I když to bylo těžké. Bolí zadek, je to nezvyk, občas se zmokne...
Jak vypadají vaše vyjížďky? Kdo udává tempo?
Já, jezdím poměrně pomalu. A třeba když jedu kompenzačně, ona mi stačí, jede za mnou ve vzduchové kapse. Předem vymyslím trasu, naplánuju všechny detaily i se zastávkou. Snažím se, abychom domů jeli po větru nebo z kopce. Aby druhá část byla lehčí.
V Moskvě s vámi byli rodiče i bratr, ale ne přítelkyně. Proč?
Na jaře jsme spolu byli čtvrt roku v Itálii, ukončila tehdy jeden pracovní poměr. Teď nastoupila do nového zaměstnání a je ve zkušební době. Vyšli nám vstříc, že můžeme odjet na dovolenou a Moskva už nám přišla moc. Stejně bych na ní asi neměl čas. Byla to práce. Ale mrzelo mě to.
Kdysi jste prý kvůli partnerskému vztahu odmítl zajímavé angažmá. Udělal by znovu?
Něco takového tam možná bylo... A udělal bych to znovu. Cyklistika je moje práce, jde mi a někdy mě i baví (smích). Ale nikdy bych nevyměnil dlouhodobý vztah. Kdybych si postavil přítelkyni a rekord, rekord bych hodil za hlavu.
Kdybyste měl v příští sezoně na výběr - start na Giro d´Italia a pokus o světový rekord v hodinovce - čemu byste dal přednost?
To by bylo na zvážení. Záleželo by na smlouvě s týmem. Ale dostat se přes 50 km v hodinovce je víc než být na Giru do desítky. Švýcarští novináři se mě ptali, jestli bych rekord vyměnil za umístění v první desítce Tour de France. Nevyměnil. Za místo do pětky ano, do trojky určitě. Ale jinak ne.
Jakou radu byste dal dalšímu, třeba českému cyklistovi, který by chtěl absolvovat podobný pokus?
Žádnou. Řekl bych mu, ať to zkusí a popřál mu hodně štěstí.
 Český cyklista Ondřej Sosenka vytvořil na dráze v Moskvě nový světový rekord v hodinovce výkonem 49,700 kilometru. |
