Není nepřemožitelný.
To letos poznává Filippo Ganna i jeho soupeři.
Ano, stále má na svém kontě čtyři časovkářské vítězství a suverénní vystoupení na italském Giru, jenže v loňské sezoně byl zvyklý dominovat všude, kde se dalo.
Loni proti chronometru nevyhrál jen jednou - v prvním závodě sezony na Vueltě San Juan, jenže potom to už jelo.
Titul z italského šampionátu.
Světový titul z Imoly.
Tři triumfy na Giru.
Celkem šest vítězství za sebou.
Jeho letošní sezona však pokaždé tak výtečná nebyla. Na konci loňského roku si stěžoval na nesmírnou únavu, když pak začal závodit, už nebyl vládcem časovek. V Romandii dokonce obsadil až deváté a desáté místo.
V DUHOVÉM DRESU. Filippo Ganna projíždí cílem úvodní časovky na Giru v nejrychlejším čase.
„Romandie zasadila ránu mé psychice. Nalomilo mě, když jsem tam dojížděl s takovou ztrátou na nejlepší,“ líčil pětadvacetiletý Ital.
Následovalo sice skvostné představení na Giru s dvěma triumfy i dvěma dny v růžové, jenže od té doby znovu v individuální časovce nevyhrál.
Na domácím šampionátu skončil čtvrtý, na hrách v Tokiu, které byly jeho velkým cílem, pátý a na nedávném mistrovství Evropy druhý.
„Letošním rokem zklamaný nejsem,“ tvrdí ale. „Je to všechno strašně vyrovnané. Jen se podívejte na olympijské hry, od druhého do pátého místa nás dělilo jen pět sekund. Je to o detailech, každá sekunda se letos počítá.“
Nyní věří, že pokud se zopakuje podobně těsný souboj, sekundy budou hrát v jeho prospěch. Nebo ještě lépe: na žádný takový souboj nedojde a on triumfuje s jasným náskokem.
„Mám za sebou dobrou přípravu. Navíc jsem do své sbírky přidal na mistrovství Evropy zlato (z týmové časovky) a stříbro, takže zůstávám sebevědomý,“ líčí Ganna.
Radost má i z trati, která by mu měla sedět. V letošní sezoně doplácel i na pro něj nevýhodné profily, v Tokiu museli třeba závodníci dvakrát zdolávat téměř dvoukilometrový kopec s průměrem 6,2 procent. Není divu, že 1,93 metru vysoký a více než osmdesát kilogramů vážící Ganna ztrácel.
V Belgii ho nic takového nečeká. Trasa je sice na dnešní poměry dlouhá, měří 43,3 kilometru, jenže celou dobu vede po naprosté rovině.
Což je přesně Gannův styl.
I proto ho trenéři italského týmu nenasadili do hromadného závodu, který se pojede za týden a v němž měl původně startovat. Po časovce ho čeká už jen týmové klání, a tak se na ni může maximálně koncentrovat.
Silné belgické duo
Takový luxus Belgičan Wout van Aert nemá. Toho o týden později hromadný závod na 270 kilometrů čeká a měl by v něm být jedním z nejvážnějších kandidátů na titul. Ale že by to pro něj měl být problém?
To si nikdo netroufne ani naznačit.
Utkají se o duhu? Van der Poela už zase bolí záda, zato van Aert září |
Vždyť neustále ukazuje, jak velkým univerzálem je. Na letošní Tour de France vyhrál tři etapy. A jaké! Nejprve slavil v náročném dějství s přejezdy Mont Ventoux, poté vyhrál v časovce a nakonec přidal i prvenství ve sprinterském dojezdu na Champs-Élysées.
„Příprava probíhá naprosto hladce,“ vzkazuje loni stříbrný muž. Po olympijských hrách absolvoval vysokohorský kemp v Alpách a jako generálku zvolil závod Kolem Británie.
Na něm vyhrál čtyři etapy i celkovou klasifikaci a poté líčil: „Závod v Británii jsem začal s myšlenkou na mistrovství světa a na Paříž-Roubaix. V perfektních podmínkách to byla skvělá příprava, často na trati, která se v mnohém podobala té pro šampionát ve Flandrech.“
PRO VÍTĚZTVÍ. Wout Van Aert během dvacáté etapy Tour de France.
Vedle něj figuruje v domácí nominaci i mladíček Remco Evenepoel. V hromadném závodě sice slíbil, že se obětuje pro van Aerta, v časovce však pochopitelně nic takového neplatí.
„Uděláme s Woutem všechno, aby jeden z nás získal duhový dres pro Belgii,“ burcuje jedenadvacetiletý supertalent před časovkou.
Po rozpačitém úvodu sezony, kdy kvůli tréninkovému manku po vážném zranění odstoupil z Gira a nezářil ani v Tokiu, se dostává do formy. Od srpna si připsal pět triumfů a k tomu bronz z časovky a stříbro z hromadného závodu na mistrovství Evropy.
Vztekloun Evenepoel. Propásl šanci, teď se musí obětovat pro van Aerta |
„Pro mě to bylo ale velké zklamání,“ líčil Evenepoel po druhém místu v Trentu. I proto by si nyní rád spravil chuť.
Roglič ne, Pogačar ano
Ve dvoučlenné slovinské nominaci překvapivě nefiguruje Primož Roglič, vítěz časovky v Tokiu a rovněž první muž obou časovek na španělské Vueltě. I přesto má dvoumilionová zemička v záloze dalšího vážného favorita.
Není jím nikdo jiný než Tadej Pogačar. Rovinatý profil by mu sice tolik sedět neměl, v minulosti už ale mnohokrát ukázal, že snad nemá hranice.
Třeba když před rokem v časovce sebral krajanovi Rogličovi titul z Tour, nebo letos když za sebou ve Francii nechal proti chronometru všechny soupeře a výrazně zadělal na druhý titul v řadě.
V BÍLÉM, ZATÍM... Tadej Pogařar v páté etapě Tour de France 2021.
Po Tour se Pogačar představil na olympijských hrách, kde byl v hromadném závodě třetí, a poté si naordinoval pauzu. „Dal jsem si týden bez kola a pak jsem se pomalu vracel do tréninku. Užíval jsem si léta, pláží a maličkostí v mém životě. Nejsem si jistý, v jaké teď budu formě,“ líčil na konci srpna, když se vracel do závodního režimu.
První ostré kilometry mu příliš nesedly. Bretagne Classic nedokončil, v časovce na mistrovství Evropy byl dvanáctý a v hromadném závodě pátý. „Jet mistrovství světa za Slovinsko je privilegium, dám do toho všechno,“ slibuje však.
Silný Küng i Černý
Už dlouhá léta patří Švýcar Stefan Küng ke skvělým časovkářům, na průlomové vítězství však zatím čeká. Ano, má už dva tituly mistra Evropy, k tomu zaznamenal v jízdě proti chronometru dalších dvanáct triumfů, jenže vítězství v nejprestižnějších soubojích ho stále těsně míjejí.
LONI. Stupně vítězů časovky na mistrovství světa v Imole. Zleva: druhý Belgičan Wout van Aert, první Ital Filippo Ganna, třetí Švýcar Stefan Küng.
Už dvakrát byl druhý v etapě Tour de France, loni byl třetí na mistrovství světa a o příčku níže skončil letos na olympijských hrách.
Kdo také startujeBelgie: Van Aert, Evenepoel |
I proto, když letos přebíral trikot mistra Evropy, ihned líčil: „Je hezké, že mám tento dres, ale můj velký cíl je mít na sobě devatenáctého září v Belgii jiný dres. Pracuju na tom už od Tokia.“
Vedle Künga bude Švýcarsko reprezentovat i další dobrý časovkář Stefan Bisseger. Vysoké ambice by mohli mít i Francouz Rémi Cavagna, dvojice Dánů Kasper Asgreen, Mikkel Bjerg či Američan Brandon McNulty.
Na startu se objeví také čtyřnásobný světový šampion z let minulých Němec Tony Martin, byť ten už ve svých 36 letech k favoritům nepatří. Chybět budou naopak Nizozemec Tom Dumoulin, který má zlomené zápěstí, i Australan Rohan Dennis, jehož země se rozhodla časovky nezúčastnit.
A Češi?
Do časovky odstartuje republikový mistr Josef Černý. Naposledy se představil na španělské Vueltě, kde se mu proti chronometru dařilo výtečně. Nejprve byl pátý a poté čtvrtý, čímž si vylepšil dosavadní maximum ze závodů Grand Tour.
„Určitě můžeme myslet skoro ve všech kategoriích na hodně dobré umístění, což by byl výsledek v top 10,“ věří před šampionátem Tomáš Konečný, reprezentační trenér.
Potvrdí se to?
