Ten svůj poslední příspěvek na Instagramu zveřejnil před třemi týdny. Den poté, co na silničním světovém šampionátu v Yorkshiru v posledních kilometrech totálně zvadl.
Přišel o šanci stát se mistrem světa, cílem projel sám 11 minut po vítězném Madsi Pedersenovi s popelavou tváří a v mírném šoku.
„Ničeho nelituju. Jel jsem tak, jak to miluji. Byl jsem ve skupině, která si to rozdala o zlato, a dal jsem do toho vše, víc už jsem v sobě neměl,“ popisoval.
Týden jakžtakž odpočíval, než se znovu vrhl do přípravy.
Žádná měsíční posezónní dovolená ho totiž nečeká. Už za týden v neděli ho čeká návrat do závodní stopy, tentokrát cyklokrosové.
V blátě se letos představí nejpozději v kariéře.
Může za to hlavně náročný rok s několika vrcholy na silničním, horském i cyklokrosovém kole. Vždyť Van der Poel se od začátku roku prakticky nezastavil.
V lednu se stal podruhé mistrem světa v cyklokrosu, načež okamžitě přesedlal na silniční kolo.
Uchvátil na jarních klasikách, čtyři vyhrál a zvlášť na jeho triumf na Amstel Gold Race, kdy na posledních kilometrech stáhl na Juliana Alaphilippa s Jakobem Fuglsangem minutu a pak všechny přespurtoval, se bude dlouho vzpomínat.
Mathieu Van Der Poel se raduje z vítězství v závodě Světového poháru v Lenzerheide.
Pak přišlo na řadu horské kolo a první triumf ve Světovém poháru - v Novém Městě na Moravě - a další přeskakování na to silniční, na kterém vítězil v Norsku i v Británii a po zásluze se podle bookemakerů stal největším favoritem světového šampionátu v Yorkshiru.
Před Julianem Alaphilippem, Alejandrem Valverdem nebo Petrem Saganem.
A to přesto, že podobně dlouhý závod nikdy v životě nejel.
Právě délka mistrovství světa (260 kilometrů) spolu se zimou a vytrvalým deštěm z něj nejspíš vysála všechnu energii.
Přitom se dlouho zdálo, že má titul mistra světa v kapse. Komentátoři napříč světem to 20 kilometrů před cílem brali za hotovou věc. Pětice v čele měla minutový náskok, vjížděla do posledního okruhu a bylo jasné, že o příštím muži v duhovém dresu se rozhodne mezi ní.
Jenže pak přišla meta 12 kilometrů do cíle. Dosud energický Van der Poel najednou neměl kde brát. Až se zdálo, že za jeho zpomalení může defekt nebo jiný technický problém. Nebylo tomu tak.
„Najednou jsem byl prázdný. Nemám pro to vysvětlení, přišlo to zničehonic,“ popisoval. „Celý den jsem se snažil dostatečně jíst, myslím, že nešlo o hlaďák. Prostě jsem už neměl energii.“
Ukázal, že i on je pouze člověk, přestože se o něm často mluví jako o mimozemšťanovi.
„Obrovský respekt. Cyklistika potřebuje cyklisty, jako jsi ty,“ klaněl se mu za snahu Alberto Contador.
„Velký válečník, velký šampion. Tentokrát to nevyšlo, ale ono se to otočí,“ utěšovala ho francouzská šampionka Pauline Ferrand-Prevotová.
„Drž se, bylo skvělé se na tebe dívat,“ přidal zase bikový démon Nino Schurter.
Van der Poel se mezitím snažil alespoň týden na kolo nesednout a po maratonské sezoně načerpat další energii pro následující závody. K cyklokrosu se měl vrátit už 22. října, nakonec termín návratu posunul na 3. listopadu.
Ten důvod je jasný.
Tým ho potřebuje udržet svěžího. Nemůže neustále závodit, přeskakovat z jednoho kola na druhé a vůbec neodpočívat. Zvlášť, když má před sebou možná ještě náročnější sezonu, než jaká byla ta letošní.
V roce 2020 se totiž nic měnit nebude.
Van der Poel má v plánu dál kombinovat všechny tři disciplíny, které ho tolik baví. Na začátku roku bude obhajovat světový titul v cyklokrosu, pak přejde na horská kola, zkusí si silniční klasiky a všechno vyvrcholí na olympiádě v Tokiu, kde má v plánu získat zlato právě na horských kolech.
„Čeká ho nesmírně náročný rok. Těžší než ten aktuální. Myslím, že letos našel dobrý balanc mezi třemi disciplínami. Aby v tom pokračoval, potřebuje striktní plánování a organizování času. To se zatím daří,“ říká otec Adrie.
Bude se dařit i dál?
