Ne, to načasování není zrovna dvakrát šťastné.
Byť srovnávat tyhle dva případy by bylo tuze neférové. Přesto ve chvíli, kdy na Amazon Prime vychází očekávaný dokument Lovná zvěř o Janu Ullrichovi, ve kterém se arcirival Lance Armstronga poprvé veřejně přiznává ke krevnímu dopingu, novinové titulky s překročením pravidel spojují i Jonase Vingegaarda.
Krále posledních dvou ročníků Tour de France a až doteď bezchybného muže s andílkovskou tváří, do kterého by nikdo neřekl, že by snad mohl podvádět.
Jak cirkusová opice. Vingegaard o kocovině po triumfu na Tour |
I on je ale pouhý člověk, omylný ze své podstaty. I on může vynechat přepadovou dopingovou kontrolu. „Skutečně se to stalo a je to věc, o které často přemýšlím, a dělám všechno pro to, aby se neopakovala,“ uvedl.
Byl rok 2019, když k tomu došlo. Jen si to představte. Třeba se zrovna stěhujete nebo rekonstruujete dům a z nějakého důvodu vám ještě nefunguje zvonek. Za dveřmi přitom stojí antidopingoví komisaři a snaží se na vás dozvonit, jenže marně.
Komisař to ale jen tak nevzdá. Má na vás telefonní kontakt, který vytočí. Vyzvání to dlouho, ale pořád nic, telefon totiž máte v kuchyni a třeba jen na tichý režim.
Mrzuté? Jistě, ale vlastně i dost pravděpodobné.
Nějak takhle k tomu před čtyřmi lety u Dána doma došlo a černý puntík byl na světě.
„Nic hezkého, ale komisaři přišli o dva dny později a všechno proběhlo v pořádku. Každopádně když nad vámi visí jeden zmeškaný test, není to nic moc,“ uvedl 26letý cyklista.
To tedy, vždyť stačí tři podobně zmeškané testy během dvanácti měsíců a přijde dvouletý distanc.
Profesionálním cyklistům, stejně jako třeba atletům a dalším sportovcům, není moc co závidět. Jsou vyloženě otroci časových harmonogramů, které musí plnit do puntíku a každý den být v určitou dobu komisařům k dispozici.
Je normální a lidské, že se na to občas zapomene nebo že zasáhne vyšší moc. „Občas je to šílené, protože si musíte pamatovat, co jste vyplnili do údajů o místě a časech svého pobytu a musíte v tu dobu být k dispozici. Když jsem doma, není to až tak složité, ale jindy je to otrava,“ sdělil Vingegaard.
Co že s touhle historkou přišel až teď? Pro dánský list Ekstra Bladet se o dopingu v cyklistice poprvé obsáhleji rozhovořil. Připustil, že je ostudné, kolika dopingovými skandály je jeho sport z minulosti zatížen.
Na náladě v tomto sportu se to odráží stále. Během letošní Tour Vingegaard spolu s parťáky z Jumbo-Visma čelil mnoha útokům na jejich antidopingovou integritu.
Závod si totiž s týmem ve druhé polovině absolutně podmanil. Stáj navíc vyhrála i Giro a na Vueltě obsadila celé pódium se Seppem Kussem a Primožem Rogličem.
Jak se vítá šampion Tour? Dánský hrdina Vingegaard zdravil plné náměstí |
Jeho odpověď? Během letošní sezony absolvoval takřka 70 kontrol, za což je rád, protože to prý aspoň ukazuje, že on nepodvádí.
„Proto jsem za všechny ty testy vlastně vděčný. Před dvaceti lety byli závodníci taky testovaní, ale ne tak často. Je mi jasné, že i teď mohou lidi podvádět, ale já nebudu naříkat, že jsem nejtestovanější cyklista současnosti. Naopak, dodává mi to určitý kredit důvěryhodnosti,“ říká. „Na druhou stranu chápu, že pro některé lidi to nic neznamená, protože v 90. letech už se taky testovalo, a i tak řádilo EPO.“
Častější testování je podle něj každopádně aspoň nějakým důkazem, že se profesionální cyklistiku z části od dopingu očistila. Že jezdci zakázané prostředky víceméně neužívají.
„Já nic neberu a myslím, že ani zbytek pelotonu. Když jsem dokázal dvakrát vyhrát Tour, aniž bych něco bral, věřím, že to nedělají ani ostatní,“ řekl.
Skutečně, na vrcholové cyklistické úrovni dopingových případů oproti 90. létům minulého století značně ubylo, v nejvyšší kategorii World Tour se zdá být sport čistší než kdy předtím.
„Proto je škoda, že stále trpíme na věci, které se staly před 20 až 30 lety. Nechci to tajit, o minulosti je důležité mluvit a nezamést ji pod koberec, protože pak je jasné, že se bude opakovat. Ale zasloužili bychom si už větší respekt,“ uzavřel své povídání dvojnásobný šampion Tour.
Andílek s černým puntíkem.