Kdybyste se před deseti lety ředitele právě vzniklého vytrvalostního závodu horských kol Jihlavská 24 MTB Jiřího Holoubka zeptali, zda věří tomu, že za pár let v krajském městě Vysočiny uspořádá mistrovství Evropy, asi by se mu to zdálo neuvěřitelné.
I když...
„Trošku znám své kamarády, kteří jsou dostatečně akční na to, aby o tom začali přemýšlet hned poté, co jsme zjistili, že něco takového existuje. A to jsme věděli hned od začátku,“ připouští Holoubek s úsměvem. „Takže vzhledem k tomu, jaké kamarády mám...,“ nechává větu nedokončenou.
Kdy tedy poprvé vznikla myšlenka uspořádat evropský šampionát?
Na začátku tam vůbec nebyla. My jsme si rovnou řekli, že uděláme mistrovství světa. A toto je mezistupeň. (usmívá se)
Takže odvaha a ambice vám rozhodně nechyběly.
Vážně jsme o tom začali přemýšlet v roce 2004, kdy jsme se jeli podívat na mistrovství světa ve Skotsku. Tehdy se to jelo u Fort William, u Lochnesského průplavu, a my jsme tam s Tomášem Kozákem a Ondrou Krejčíkem, kteří tam závodili, jeli jako doprovodný tým. Setkali jsme se tam s Russellem Bakerem, předsedou WEMBO (World Endurance Mountain Bike Organisation). Zjišťovali jsme, jak to dělají ve světě. A když jsme to viděli, řekli jsme si: to je úplně v pohodě, to v Jihlavě děláme lépe. Protože ve Skotsku dohromady nebylo nic. Jenom parkoviště, kamení, žádná elektrika, žádný koncert, žádná kultura. Jen strašně těžká a náročná trať. Tehdy jsme zjistili, že to umíme. A tam padla první myšlenka mezinárodního závodu.
Jihlavská 24 mtb, závod horských kol
A jak jste se dostali k mistrovství Evropy?
S tím přišel Ivoš Remza (další člen organizačního týmu) loni na jaře, kdy říkal: bude desátý ročník, napíšu Russellovi, jestli třeba nemají volný termín. Jestli mají pořadatele na příští rok. Na jaře jsme začali jednat s WEMBO, v červnu jsme dostali nabídku a v srpnu jsme se vyjádřili, že to dáme.
Proč to vaše rozhodnutí nějakou dobu trvalo?
Souhlasili jsme až poté, co jsme měli za sebou jednání s hejtmanem Jiřím Běhounkem, jestli by byl kraj ochoten podpořit takovou akci, protože bez podpory kraje to nejde. Podobné jednání jsme měli také s Karolínou Koubovou, primátorkou Jihlavy, jestli nás finančně podpoří město. A ve chvíli, kdy naši dva největší partneři, což je město a kraj, řekli, že ano, jsme mohli převzít nominaci na pořádání mistrovství Evropy.
V minulosti jste pořádali mistrovství republiky a československý seriál. Evropský šampionát ale asi bude o něco vyšší kalibr. V čem se zmiňované akce liší?
Vezmete rozpočet a musíte ho vynásobit dvaapůlnásobkem. To je první rozdíl. Druhá věc je zajistit mnohem více materiálu, daleko více nachystat zázemí pro závodníky, jinak jsou vypsané kategorie... To je z toho sportovně-pořadatelského hlediska. A z hlediska jazykového: máme přihlášené závodníky ze sedmnácti států. A s nimi se teď budeme muset nějak domluvit. (usmívá se)
Zvládnete to v angličtině, nebo se bude muset zapojit i nějaký tlumočník?
Jedeme zatím v angličtině a daří se to. Vypadá to, že si s tím vystačíme. Ale faktem je, že tady bude třeba hodně Portugalců a portugalsky neumíme vůbec nikdo. (směje se)
Cítíte před tak velkým podnikem nervozitu a strach, aby to všechno dobře dopadlo?
To cítím už od chvíle, kdy jsem od Ivoše poprvé slyšel, že máme mistrovství Evropy.
Momentka z bikerského závodu Jihlavská 24mtb
Vy však nemáte v létě v plánu pouze evropský šampionát. Vím, že vás čeká důležitý krok i v osobním životě, kdy se vám má narodit další potomek. Jak to budete zvládat?
Je to pravda. Se ženou jsme se dohodli, že musí porodit s dostatečným předstihem před závodem, abych tam mohl být.(směje se)
Jak vám to vychází termínově?
Úplně přesně. Takže je možné, že místo závodu budu v porodnici. Proto všechny kamarády a kolegy, se kterými to chystáme, předem varuji: připravte se na to, že možná nebudu k dispozici. Že místo toho budu na porodním sále. Ale to nenaplánujete.
Když jste zmiňoval mezistupeň: zůstává dál v hlavě myšlenka uspořádat mistrovství světa?
Když to všechno půjde, bude pořadatelský tým a budou na to lidi, tak se o tom dá přemýšlet. Ale já teď nemůžu říct jednoznačné ano, to by ode mě bylo nezodpovědné. Ale je to možné. A záleží na nás, jestli za tím dál půjdeme.
