Až do té chvíle to byla vcelku nudná, klidná etapa.
Po pár kilometrech ujel únik, rozdal si to o body na vrchařské prémii a pak se nechal pohltit pelotonem, který spěchal za hromadným spurtem.
Jenže pak, na dohled tříkilometrové ochranné zóně, se to pro mnohé pokazilo. Silnice se zúžila na polovinu a stačila jediná vlna v první části balíku, aby spustila dominový efekt.
Na zemi se ocitli Martijn Tusveld, Mark Cavendish, Daan Hoole nebo Max Kanter. Nikdo z nich by podle prvních informací neměl být vážněji zraněn.
Italská radost na Giru. Milan předvedl suverénní sprint, další odstavil pád |
Jak ale byla silnice úzká, pád druhou část balíku víceméně zašpuntoval, na což doplatili favorité sprintu i některá esa jedoucí na celkové pořadí.
Do spurtu se tak kromě Cavendishe nezapojil ani Magnus Cort nebo možná nejvíc propírané jméno úvodního rovinatého dojezdu Mads Pedersen.
S mankem 19 sekund cílem projelo i dost mužů bojujících o celkové pořadí – Tao Geoghegan Hart, Lennard Kämna, Hugh Carthy, Jay Vine, Jack Haig nebo Thibaut Pinot.
„Trochu smůla, že se to stalo pár set metrů před tříkilometrovou zónou, ale i pády k cyklistice patří. Bojujeme dál,“ vzkázal šampion Gira z roku 2020 Hart.
Kdo za to může?
Těžko říct.
Lídr italského Gira Remco Evenepoel měl krátce po dojezdu jasno. Hned po etapě obvinil Kadena Grovese, že prý strčil do Davide Balleriniho, čímž dominový efekt vyvolal.
Ukrajinská cyklistika je zdevastována. Vzdát se? To není styl hrdého národa |
„Všichni viděli, že vlevo jsou blízko svodidla. Vlak Alpecinu se začal tlačit doprava a myslím, že to byl právě Groves, kdo strčil do Davida a ten pak do Josefa Černého, který udělal další vlnu, aby se udržel na kole. Myslím, že ta vlna Grovese havárii zapříčinila, což je škoda v tak klidné etapě,“ uvedl růžový muž, který do cíle dojel bezpečně v první skupině.
Grovesův tým se svého cyklisty zastal.
Nebyl sám, i italský komentátor a vítěz Gira z roku 2000 Stefano Garzelli nedokázal určit jednoznačného viníka mezi cyklisty.
„Jediným opravdovým viníkem nehody byla ta najednou zúžená silnice, která se po pár set metrech zase rozšířila,“ uvedl Ital.
Byl to Martijn Tusveld, kdo šel jako první k zemi.
Z dramatického pádu vyvázl i on relativně nezraněn. To samé se ale nedá říct o jeho kole. Nizozemcův Scott Foil RC byl rozseknut na dvě části poté, co vletěl do bariéry. Horní i spodní trubka rámu byly rozděleny, takže kolo drželo pohromadě jen díky vnitřním kabelům, které vedly spodní trubkou.
Docela ojedinělý pohled, který se po cyklistickém pádu dostal ven. Týmy totiž většinou nejsou ochotné upozorňovat na poškozené produkty klíčových sponzorů. Tentokrát ale s videem po pádu přišel sám tým DSM.
Clear and concise info from our coaches, plus a cool head (and speedy legs) from our mechanic Felipe - to get up to @martijntusveld as quickly as possible after 𝘵𝘩𝘢𝘵 crash at the @giroditalia today.🚲 👏🏻#KeepChallenging #Giro pic.twitter.com/jbIeBchib2
— Team DSM (@TeamDSM) May 7, 2023
Když k Tusveldovi dojelo týmové auto, mechanik mu rychle předal náhradní kolo, a to poškozené uvázal na střeše auta. Potlučený Nizozemec pak dojel do cíle, nemělo by mu nic vážného být.
„Rentgeny naštěstí neodhalily žádné zlomeniny,“ stálo v prohlášení týmu. „Má ale dost pohmožděnin, které se přidávají k těm, co měl už před startem Gira. Snad bude mít dobrou noc a zotaví se.“
V první skupině tak zůstalo zhruba 40 jmen a byl to už zmiňovaný Groves, kdo měl vlastně nejlépe rozjetý spurt. Po pádu mu v čele malé skupiny zůstal celý vláček Alpecin-Deceuninck. I do závěrečného kilometru tak přijížděl se dvěma borci před sebou.
Jenže za sebou si vezl obra. Dvaadvacetiletého Jonathana Milana. Ten se za menším Grovesem vyvezl na posledních 150 metrů, než nasadil k mohutnému sprintu, kterému nikdo další nestačil.
„Pořád tomu nevěřím. Fakt jsem beze slov. Přijde mi to neuvěřitelné,“ sypal ze sebe po dojezdu. „Včera jsem zajel solidní časovku, ale nedokázal jsem si představit, že přijde tohle. Fakt jsem šťastný.“
První Grand Tour.
První Giro.
První možnost na výhru v etapě.
A on ji hned využil. Hodně solidní práce na tak mladého kluka, který toho už přitom dokázal víc než dost, jen ne na silnici.
Na dráze už je olympijským šampionem, před rokem a půl v Tokiu kraloval týmové stíhačce, kde zároveň drží i světový rekord. Ve stejné disciplíně je i mistrem světa i Evropy.
Páru skutečně má, jen to zatím tolik neukazoval na silnici.
Se svými 194 centimetry a 84 kilogramy působí mezi ostatními cyklisty opravdu trochu jako obr.
Obr, na kterého už si všichni budou dávat pozor.