Poslední české buchty
Třicetiletí učitelé se z Prahy vydali na sever. První cílovou stanicí byl Berlín. Ještě v České republice je ale potkalo několik drobných překvapení.
Na trase do Jablonného v Podještědí se dostali do chumlu cyklistických závodníků. Ve městě se postavili před pole závoďáků a dostali balíček buchet. Poslední tři vteřiny do startu jim odpočítávalo asi tisíc lidí.
Z Berlína pak zamířili do dánského města Köge nedaleko Kodaně, kde u známých dva dny odpočívali a nabírali síly před cestou do Grónska. Právě ve Skandinávii získal cyklistický pár dobrou průpravu, jak vzdorovat špatnému počasí.
10. května hlásí: „Předzvěst velkého vichru se bohužel potvrdila, a tak už od sedmé odiny ranní upalujeme v ledovém protivětru směrem na Kodaň. Místy je vítr i boční, takže máme alespoň trošku radost. Bohužel celý den si vítr drží stejný směr, my také. Po desíti hodinach a 115 kilometrech (o průměrné rychlosti 13.5km/hod) dojíždíme k našim kamarádům do Köge.“
Krása Grónska
Zvláštní kapitolou expedice bylo pro Michala s Lucií Grónsko. Na vyjížďku pod ledovec, na nespočet pižmoňů, polární lišky a sněhobílé sobi budou oba ještě dlouho vzpomínat. „Je to prostě úžasný kus Země s kouzelnou, drsnou přírodou“, říká Lucie. Oba cestovatelé tu najeli 171 kilometrů a pěšky nachodili něco okolo stovky.
31. května dorazili do Stockholmu, kde oslavili 2000. kilometr expedice. Jedinou nepříjemností při průjezdu Švédskem byl častý déšť. |
Po návratu z Grónska se Lucie s Michalem přeplavili trajektem do Švédska. Ze Stockholmu zamířili dalším trajektem do Helsinek. Společnost na cestě jim pak po osm dní dělal finský kamarád Pekka, kterého znají z jedné z dřívějších cest.
„Ve Finsku jsme stanovali většinou u některého ze 187888 jezer. Každý den jsme zakončili koupelí v průzračně čisté vodě. Jedinou vadou na kráse finské přírody jsou komáři…“, říká Lucie. 11. června překonávají severní polární kruh a za pět dní přejíždějí hranice další země, kterou je Norsko.
Putování v Rusku
20. června přejel cyklistický pár ruskou hranici. Za tři měsíce, po které jim platí ruské vízum, musí Lucie s Michalem překonat 8000 kilometrů.
„Našlapali jsme 1194 kilometrů po trase Mirnyj-Zapoljarnyj-Kola-Kandalaksa-Petrozavodsk. Příroda je tu podobná té norské či finské - vysoké kopce, bažiny, březové a borové lesy, řeky, jezera,“ hlásí cyklistický pár v jedné ze svých posledních zpráv z Ruska.
„Kvalitní široká asfaltová silnice s ohleduplnými řidiči, kteří často troubí na pozdrav. Když zastavíme vždy k nám někdo přijde na kus řeči.“
Po cestě Ruskem je čeká Mongolsko, Čína, Korejská republika, Japonsko… Na cestách stráví Michal a Lucie dvoje Vánoce a do Prahy by se měli vrátit na podzim roku 2004. Pokud se jim podaří dotáhnout expedici do konce, bude Kovaříková první Češkou, která objede svět na kole.
TRASA EXPEDICE ČR - Německo - Dánsko - Grónsko - Švédsko - Finsko - Norsko - Rusko - Mongolsko - Čína - Korejská republika - Japonsko - Austrálie - Tasmánie - Nový Zéland - Fidži - Havaj - Mexiko - USA - Kanada - Brazílie - Uruguay - Argentina - Chile - Ohňová země - Antarktida - Bolívie - Peru - Ekvádor - Jihoafrická republika - Egypt - Maroko - Španělsko - Gibraltar - Portugalsko - Andorra - Francie - Itálie - Švýcarsko - Rakousko - ČR. 1.květen – český cyklistický pár vyjíždí z obory Hvězda 1.květen – poslední chvilky před odjezdem Lucie Kovaříková a Michal Jon na Řípu Lucie v grónské přírodě Grónsko – Michal u ledovce Grónsko – Lucie u ledovce
