"Mám z toho hroznou radost, celý závod jsem si věřil," řekl pětatřicetiletý Benčík, jenž svým včerejším spurtem za suverénním Slovákem Peterem Saganem, obhájil na společném česko-slovenském šampionátu loňský český titul a zároveň dokončil úspěšné vystoupení své stáje, mistrem v časovce se totiž ve čtvrtek stal jeho oddílový kolega Jiří Hudeček.
I po změnách ve vašem týmu a při snaze ostatních přerušit vaši sérii?
Určitě, i když máte pravdu, že to bylo podle hesla všichni proti Whirlpoolu. Jediný, kdo tvořil závod, jsme tak byli my. O to mám větší radost, že po těch kecech, jak jsme slabí, se to povedlo a byl to náš závod.
Patřil jste k lídrům týmu, přesto jste v posledních kilometrech nemohl na pomoc svých kolegů spoléhat. Proč?
Ale týmová taktika byla ušita na míru pro mě. Na 130. kilometru sice byli od nás všichni na šrot, jediný, kdo tam zůstal, jsem byl já. Ale taková byla taktika a jsem rád, že jde aspoň vidět, že když každý dělá to, co má, k něčemu to vede, lépe mi to ani připravit nemohli. V závěru se sjelo to nejlepší z českého balíku a mezi námi se rozhodovalo, takže to bylo už jen na mě.
Vy nepatříte k nejrychlejším spurterům, přesto jste z pětičlenné skupiny za Slovákem Saganem byl nejrychlejší.
Neřekl bych ale, že jsem pomalý. Jen možná nejsem takový magor, který by se v šedesátce ve spurtu s někým strkal. Mám děti a na ty myslím.Na druhé straně vám i kluci z týmu potvrdí, že spurtuju docela rád a tady nebyl velký balík.
Koho jste se nejvíc obával?
Jednoznačně nejlepší spurt z této pětice má Štybar. Šlapal jsem, už jsem zvedal ruce, ale stále jsem se bál, aby nepřijel a nehodil kolo přede mně.
Proč se tak podle vás nestalo?
Možná přijel unavenější, jeli náročný závod Kolem Švýcarska a to se není co divit. Ale já jsem minulý týden vyhrál v Rakousku a také mě to stálo dost sil.
V úvodu sezony vás porážela pražská Dukla a hlavně Kadlec vypadal jako neporazitelný. Teď jste jim to vrátili.
Byl v úvodu sezony výborný, ale možná měl i trochu štěstí. Mě těší, že jsem zase mohl zvednout ruce nad hlavu.
