První zprávy hovořily o tom, že zranění nejsou tak vážná. Večer ale jeho tým Movistar vydal prohlášení, že utrpěl zlomeninu klíční kosti a v sobotu se v Murcii podrobí operaci. „Bolí to takhle opustit Vueltu, jen co začala,“ smutnil.
A jen o fyzické bolesti nehovořil.
Vždyť Vuelta je jeho zamilovaný závod. Pokaždé, když se blíží, cítí, jak ožívá.
Jedenačtyřicetiletý španělský veterán se na ní představil už popatnácté. Aby ji nedokončil, to se stalo jen jednou. Bylo to hned při premiéře v roce 2002.
Actualización sobre @alejanvalverde:
Por desgracia, y tras pasar una segunda batería de pruebas -TAC en hombro derecho y cadera-, Alejandro sufre finalmente fractura de clavícula. Será operado el sábado en Murcia.
Gracias por todo el cariño hacia él y el equipo. #RodamosJuntos https://t.co/ZUEfGTlnDb
Od té doby domácí Grand Tour pokaždé zvládl. A jak! Celkem dvanáctkrát byl v první desítce celkové klasifikace. Jednou ji celou vyhrál a třikrát byl druhý. K tomu má i dvanáct etapových vavřínů.
I proto Javier Guillén, ředitel závodu, říká: „Co bychom po něm mohli ještě chtít? Snad jen aby se naklonoval. Takový závodník tu nebude.“
Najednou bylo ticho
Ten moment se odehrál 43 kilometrů před cílem.
Valverde zaútočil a spolu s Richardem Carapazem se chtěl odpoutat od lídra Primože Rogliče. Při sjezdu však najel v zatáčce na nerovnost, podjelo mu kolo a spadl na silnici. Několik metrů se svezl po asfaltu a poté v rychlosti vletěl do štěrku a svodidel.
„Byli jsme kousek za ním. Jediné, co jsem viděl, bylo, jak letí vzduchem. Muselo to být opravdu tvrdé,“ popisoval Egan Bernal.
A Carlos Verona, sportovní ředitel Movistaru, říkal: „Zničehonic bylo najednou v týmovém radiu ticho. A pak jsem to uslyšel: Valverde je na zemi!“
Valverde. Appears a wheels slip started it all. #vuelta21 @B2W_Podcast https://t.co/HNAuE4CpIC
I když pád vypadal hrozivě, dopadlo to nakonec ještě celkem dobře. Španěl měl štěstí, že na krajnici zastavil. Jinak by ho totiž čekal pád do strže pod cestou.
Ihned k němu přiskočil parťák José Joaquín Rojas a tahal ho zpět na silnici. Mechanik mu nabízel náhradní kolo, jenže Valverde jen kroutil hlavou.
Už tehdy věděl, že je něco špatně.
Přesto ještě zkusil bojovat. Poté, co ho prohlédl doktor a dal mu svolení pokračovat, nasedl na kolo a zkoušel pokračovat dál.
Jenže to nešlo.
Zpravodajstvíze sedmé etapy Vuelty |
Po několika stovkách metrů svěsil nohy, zastavil u krajnice a vrhl se do náruče sportovního ředitele.
Tak španělský veterán končil letošní ročník své milované Grand Tour.
„Bude to teď jiné. Vždycky tady byl na předních pozicích, dodával nám sebevědomí a zkušenosti,“ líčil parťák Miguel Ángel López. „Jeho ztráta nás velmi mrzí.“
Chtěl jet na etapy
I letos Valverde toužil na Vueltě uspět. Byť trochu jinak než v minulých letech.
Zatímco v předchozích sezonách se vracel do Španělska s cílem ukázat se v celkové klasifikaci, tentokrát vyhlásil útok „pouze“ na etapy.
„Musím být realistický, do nejlepší trojky se nedostanu. A navíc od toho tady máme týmové kolegy Enrica Maseho a Miguela Ángela Lópeze,“ vyhlížel. „Pokud se nám podaří dostat je na pódium a já vyhraju etapu, budu spokojený.“
Letos prožíval dobrý rok. Po neuspokojivé loňské sezoně, kdy se vinou několikaměsíční pauzy zapříčiněné koronavirem hledal a ani jednou nevyhrál, se znovu vrátil do formy.
 |
„Tenhle rok si užívám rozhodně více než minulý. Ten byl divný,“ říkal před začátkem Vuelty.
Na začátku dubna ukončil 582 dní dlouhé čekání na triumf, když opanoval kopcovitý jednorázový závod Gran Premio Miguel Induráin.
„Chci poděkovat všem, kteří věřili, že na to ještě mám,“ radoval se tehdy. „Dodává mi to sebevědomí, doufám, že ho budu nadále potvrzovat.“
Což dělal.
Na Valonském šípu byl třetí, když nestačil jen na Juliana Alaphilippa a Primože Rogliče. Na Critériu du Dauphiné přidal druhé letošní vítězství a na etapu útočil i na Tour de France. V devatenáctém dějství s přejezdem strmého Col de Beixalis a cílem v Andoře prohrál jen se Seppem Kussem.
Vuelta 2021vše o závodě |
Do této doby se mu dařilo i na Vueltě. Navzdory původním prohlášením se posouval v celkové klasifikaci a po osmém místě v dojezdu šesté etapy byl už čtvrtý.
„Enric, Miguel i já jsme hodně vysoko. Co se týká mě, tak to může být pro náš tým zajímavá šance,“ naznačil možné ambice, že by se přeci jen zapojil do bitvy o červený dres.
Následující den ale bylo vše jinak.
Konec? Nejspíš ne
Byla to jeho poslední Vuelta? Nejspíš ne. I když si už několikrát naplánoval konec kariéry, pokaždé ho odložil. Což nejspíš učiní i nyní.
Během letošní Tour totiž španělskému sportovnímu listu AS řekl, že se ještě neloučí. „Nevím, jestli je tohle moje poslední Tour. Ale určitě to není moje poslední sezona mezi profesionály,“ tvrdil.
Je na něm, kdy se odebere do sportovního důchodu. Od šéfa Movistaru Eusebia Unzuého už před lety dostal mimořádnou nabídku: Dokud budeš chtít závodit, u nás máš místo jisté.
Qué susto...
Caída de @alejanvalverde mientras marchaba al ataque por delante de los favoritos. El murciano perdió la bici por un bache y cayó por un terraplén.
Se encuentra muy dolorido, en especial su hombro derecho, y permanece en el lugar del accidente.
#LaVuelta21 https://t.co/xIuIBv0BYL
Sám ví, že na výkonnostní čísla z minulých let už nedosáhne. Přesto se stále cítí hladový, motivovaný, pořád je přesvědčený, že cyklistice má co dát.
„Je pořád velkým přínosem,“ říká Unzué. „Je pro něj už teď možná těžší vyhrávat tak, jako to dělal poslední dvě dekády, ale je obrovskou oporou pro mladé jezdce. Je to vzor.“
Letošní Vueltu končil v slzách a s písmeny DNF ve výsledkové listině.
Příští rok může být ale vše jinak.
