Nešlo však jen o ten chaos.
Jen si to shrňme:
Olympijský vítěz útočil na puntíkatý dres na ikonickém stoupání jarních klasik (van Avermaet).
Ve druhém z úniků dne šlapal osamoceně muž s podivuhodným příběhem (Rossetto).
Vítěz závodu Dauphiné si natloukl a krvácel a musel absolvovat stíhací jízdu za pelotonem (Fuglsang).
Při dalším hromadném pádu těsně před cílem se zničehonic ocitl na zemi obhájce titulu (Thomas).
A ze hry o etapu tu byl odstaven jeden z největších sprinterských favoritů (Groenewegen).
Načež vyhrál hromadný spurt chlapík ve stejném dresu, na kterého by nikdo nevsadil. Bývalý cyklokrosař. Současný klasikář. Outsider. Groenewegenův pomocník... i spolubydlící (Teunissen).
A takhle se to vše stalo.
Třiačtyřicátý kilometr z celkového počtu 3460 na této Tour. Muur van Geraardsbergen, legendární stoupání jarních klasik, je obsypané tisíci diváků a Greg van Avermaet útočí, jako by byl právě na kalendáři březen.
„Na chvíli jsem měl pocit, že jedu Kolem Flander,“ přizná později. Ale ne, je červenec a je na Tour. Protože na klasikách by se rozhodne nevydal do útoku okamžitě po startu etapy a jen proto, aby projel prvním úvodním stoupáním. Tady ano. Protože dnes je jeho metou dres, který dosud nikdy neoblékal. Ten puntíkatý, pro nejlepšího vrchaře.
BOJ NA ZDI. Greg van Avermaet (vpravo) a Xandro Meurisse při stoupání ke slavné kapličce.
Získá jej a v poklidu se 140 kilometrů před cílem vrátí z úniku do pelotonu.
„Když mi tým navrhl, ať se před Muur pokusím dostat do úniku, odpověděl jsem: Proč ne,“ vypráví. „Mým cílem bylo ještě v Belgii něco předvést. Vyhrát etapu by bylo pěkné, ale mít puntíkatý dres je také speciální. Vidět mě ve vrchařském dresu bude pro některé lidi dost překvapující.“
Rossetto: Už jsem psychicky silný
Střih časem. Pětapadesát kilometrů do cíle v Bruselu. Nejen van Avermaet, ale i zbylí tři uprchlíci z úniku dne byli dostiženi, rodí se však únik jiný. Je v něm pouze jeden muž: Stephane Rossetto z druhodivizního Cofidisu.
Dvojnásobný vicemistr Francie v časovce až ve 32 letech na Tour debutuje. „Dřív jsem na ni nebyl dost mentálně silný,“ připouští.
Zato letos ukázal mentální sílu už tím, že stál v Bruselu na startu.
Tah Cavendishem. V nominaci na Tour byl, ale šéf týmu ho vetoval |
V březnu, při tréninku v okolí Nice, mu při sjezdu z průsmyku Brauns přeběhla přes silnici kočka. Upadl a zlomil si pánev na třech místech. Protože kolem nebyl nikdo, kdo by mu pomohl, šlapal zpět až do svého bytu v Mentonu a pak použil štafle jako provizorní berli, se kterou se pak dostal do nemocnice.
Tentokrát je zdravý a připadá si silný. „Po třech a půl hodinách stresu v pelotonu jsem měl pořád dobré nohy, tak jsem ujel. Byl to skvělý pocit,“ poví.
Jako první ze všech šlape i kolem slavného bojiště u Waterloo. Až po 46 kilometrech se k němu peloton přitáhne zpět.
U LVA. Stephane Rossetto u památníku bitvy u Waterloo.
Ovšem pro Rossetta bude na pódiu přichystána cena pro nejbojovnějšího jezdce etapy.
Fuglsang: Co bude s tím kolenem?
Na opačném konci závodu se v době jeho úniku ocitá muž v bleděmodrém trikotu stáje Astana a s číslem zakončeným jedničkou. Zbývá 20,5 kilometru do cíle, když lídr kazašské stáje leží na chodníku u silnice.
Dokáže Jakob Fuglsang, podle bookmakerů třetí favorit Tour, poprvé dosáhnout na stupně vítězů na Grand Tour? Bude mít dost sil i v horách třetího týdne? Tyto otázky se před startem probíraly velmi často. A teď má 32letý Dán problém hned v první den prvního týdne.
„Nějaký kluk mi přelétl před kolem ve chvíli, když jsme se zrovna chtěli posunout dopředu,“ postěžuje si.
Pády favoritů, triumf TeunissenaZpravodajství z 1. etapy |
Po pádu mu stéká krev po obličeji, zaostává o celou minutu a komando Astany ve složení Pello Bilbao, Hugo Houle, Magnus Cort jej táhne zpět do pelotonu.
Cort pohlédne na krajana a ujistí sám sebe: Jakob vypadá, že může jet, silnice jsou dobré, zvládneme to.
V čemž se nemýlí. Včas se začleňují do balíku.
Medical update @jakob_fuglsang: https://t.co/rDKKqNR2qq. #TDF2019 #AstanaProTeam https://t.co/iN6lxMtqYi
Lékařská zpráva po etapě odhalí: „Fuglsang měl tržnou ránu nad okem, která byla zašita čtyřmi stehy, a má odřeniny na koleni, rameni a lokti. Rentgen neprokázal žádné zlomeniny, ale vyšetření ukázalo svalové pohmožděniny kolem jeho kolene.“
Což je handicap, o který na startu třítýdenního trmácení a před týmovou časovkou nikdo nestojí. Ale snad nebudou následky úvodní bitvy této Tour i Waterloo Fuglsangových plánů.
„Pořád je to lepší, když se Jakobovi přihodí takový pád v první den, než aby se mu to stalo uprostřed třetího týdne,“ usoudí šéf Astany Alexander Vinokurov.
Thomas: Neměl jsem se kam vyhnout
Ale v sobotu se padá i těsně před cílem.
Ne, není to až tak drastické, jako když Tour dojížděla k Atomiu v roce 2010 a po dvou po sobě následujících karambolech se z prvenství radoval Alessandro Petacchi. Teď je však 1200 metrů před cílem při hromadném pádu na zemi i muž, který loni tomuto závodu vládl: Geraint Thomas.
Vrazí do bariéry na pravé straně ulice a odporoučí se k zemi. „Byli jsme už v neutralizované zóně a pomalu jsme driftovali zpět pelotonem, abychom se vyhnuli případnému pádu sprinterů, když k pádu došlo. Měl jsem vedle sebe bariéru, neměl jsem se kam vyhnout.“
Na pravé straně těla má otištěný řetěz kola a pár škrábanců. ale ujistí: „Jsem v pohodě. Tyhle věci se dějí. Když chcete vyhrát Tour, potřebujete i štěstí.“
Geraint Thomas says he is "fine" after a late crash, as Mike Teunissen claimed a surprise win on the opening stage of the 2019 Tour de France in Brussels. More ➡ https://t.co/to83qktgAo #LeTour https://t.co/1uCYi3SEzP
V roce 2013 jel Tour s frakturou kyčle, takže tohle mu musí připadat jako prkotina. A na rozdíl od mnoha svých předchozích pádů (naposledy ve Švýcarsku), tentokrát po něm ani nepohřešuje své cyklistické brýle.
Rovněž Egan Bernal se zdrží za tímto pádem, ale protože k němu došlo v neutralizované tříkilometrové zóně, žádné časové manko si on, Thomas, ani další neodnesou.
Groenewegen a Teunissen: Dodávka žlutého dresu na pokoj
Skutečnost, že obdrží stejný čas jako vítěz, je však velmi slabou útěchou pro jiného muže, který se chystal tuto etapu vyhrát. Na zemi totiž najednou sedí i Dylan Groenewegen, který najel do kola jezdce, brzdícího před ním.
1/21: Definitively not the way that I was hoping to start @LeTourdeFrance, but luckily the machine @mike_teunissen was there to take yellow! Congrats man We will fight hard to keep it tomorrow #LeTourdeDylan #zezijnnognietvanmeaf https://t.co/25EhTrkw4O
Sprinterský lídr týmu Jumbo Visma měl jasný plán. Obléci si po etapě jako první Nizozemec od Erika Breukinka v roce 1989 do žlutého dresu, ukončit třicetileté čekání své země.
A teď je plán na cucky, sbírající se z asfaltu...
...ačkoliv... vlastně ne!
Mike Teunissen, který měl být posledním rozjížděčem Groenewegenova spurtu, je ztracený jen chvilku. Vzápětí dospěje k názoru: Tak to zkusím já.
„Ještě byl se mnou Wout van Aert, tak mi trochu pomohl rozjet spurt.“
Tour de France 2019Speciální příloha iDNES.cz: zpravodajství, rozhovory, reportáže, komentáře, startovka, přehled etap, historie závodu, ... |
Říkejme tomu cyklokrosaři sobě. Na světovém šampionátu 2013 byli v terénu v kategorii do 23 let ještě soupeři, Teunissen bral zlato, Van Aert bronz. Teunissen pak „utekl“ na silnici dřív. Nyní i on chce přispět do příběhu roku 2019, kdy jak bývalí, tak současní cyklokrosaři dokážou vyškolit silničáře.
„Připadalo mi, že ti kluci vepředu mají potíže s udržením tempa.“
Zjeví se za jejich koly jako přízrak. Na cílové rovince, vedoucí do mírného stoupání, využije vzduchového pytle a jde na to. Už má za sebou Eliu Vivianiho, Caleba Ewana, Giacomma Nizzola, Sonnyho Colbrelliho.
Zbývá Peter Sagan.
A je tu cíl. Příliš brzy? Nebo ne? Kdo vyhrál? Ani v autobuse Bory si nejsou u televize jisti. A už vůbec ne Teunissen. Spíš Sagan, pomyslí si a vydává se na kole k autobusu Jumbo Visma.
Brzy ho otočí: Musíš na pódium. Vyhrál jsi!
Cože? Opravdu?
Ale ano, deset centimetrů rozhodlo.
Vyhrál už letos Čtyři dny v Dunkerque a ZLM Tour, loni byl druhý na worldtourové klasice Dwars door Vlaanderen a letos sedmý na Paříž-Roubaix, před Zdeňkem Štybarem. Ale co je to všechno proti tomuto dni.
Dutch cyclist Mike Teunissen of Team Jumbo edges Peter Sagan in an uphill sprint in Stage One of the #TourdeFrance #TDF2019 https://t.co/DrQmNOoXTz
„Vzrušující spurt. Hned jsem si byl jistý, že jsi první,“ říká mu Eddy Merckx, když mu předává žlutý trikot.
V týmu je spokojenostEtapa očíma Romana Kreuzigera "První etapa měla v itineráři už po 50 kilometrech známé kopce z Flander a ty se jely docela ostře, takže bylo zajímavé si je vyzkoušet. Jinak šlo o klasicky nervózní první den, byly vidět pády, což bylo nepříjemné. Ale nám se pády vyhnuly, Nizzolo poměrně dobře zaspurtoval, skončil čtvrtý, takže určitě spokojenost. V neděli nás čeká časovka družstev, tým pro ni máme vyrovnaný, necháme tam maximum a uvidíme, jak to půjde dál do dalších etap.“ |
„Je to celé naprosto bizarní, nereálné,“ povídá Teunissen. „Měsíce jsme dřeli na to, abychom v Bruselu vyhráli spurt s Dylanem. A teď jsem ho vyhrál já, kolem mě jsou tisíce lidí, je to realita, mám žlutý dres a... Nemohu najít slova, abych popsal své pocity.“
Peter Sagan se z frustrace z těsné porážky vykřičí uvnitř autobusu tak hlasitě, že to slyší i všichni lidé kolem, a později pronese: „Některé věci a pocity by měly zůstat jen uvnitř autobusu. No dobře, tahle nezůstala.“
Sagan je podvaadvacáté na Tour druhý, čímž opět jednou v něčem vyrovnává Erika Zabela, který má na kontě stejný počet druhých míst.
„Byl to tvrdý sprint,“ říká slovenský cyklista. „Spousta sprinterů už ke konci neměla sílu v nohách. A že nakonec vyhrál někdo, kdo jinak rozjíždí spurty sprinterovi svého týmu, to je pěkné. Pro něj.“
Aby vše bylo ještě pikantnější, Teunissen sdílí během Tour pokoj právě s Groenewegenem.
„Očekával jsem, že v sobotu večer budeme mít žlutý dres u nás na pokoji,“ říká vítěz dne. „Ale nikdy by mě nenapadlo, že ho tam přinesu na sobě.“
