Tak jak se vám zamlouvá hromadný závod, tedy disciplína, kterou jste nikdy předtím nejel?
Dobré to bylo. I když už taky dost těžké, jak se trať hodně bořilo a z kopců jsme museli hledat stopy. Po největším kopci se mi tam furt chytaly lyže, párkrát jsem měl i kliku, že jsem nespadl. Běžecky to dnes nebylo tak dobré jako při štafetě, ale jsem rád, že mě podržela střelba (jediná chyba na první položce). Čtrnácté místo je super.
Mikyska bere v masáku čtrnácté místo. Bö je třetí, závod ovládl Samuelsson![]() |
V závěru jste bojoval dokonce o dvanáctou příčku a jen těsně prohrál ve finiši s Norem Christiansenem a Němcem Strelowem.
Čekal jsem, že pokud najedu s Christiansenem do cílové roviny, bude to těžké, protože ve sprintech je dobrý. Ale koho už jsem tam nečekal, byl ten Strelow. Předjel jsem ho hned ze začátku posledního kola v kopci, kde už nevypadal nejlíp, proto mě překvapil, že se potom v cíli objevil vedle mě.
Přesto jste určitě rád, že jste potvrdil umístění z vytrvaleckého závodu. Nikdo teď nemůže hovořit o náhodě. Navíc se vám to povedlo v úplně jiném typu závodu.
Jo, z toho mám radost. Obzvlášť když se mi neběželo nejlíp.
Češi a hromadný závodJakub Štvrtecký (22.): „Na střelnici mi docela znepříjemňovala práci mokrá zbraň, ale šest ran mimo je prostě moc, s tím jsem se měl vypořádat líp. Naopak jedenáctý běžecký čas je o.k. Už jsem byl trochu i psychicky unavený a nebyla tam na střelnici ta stoprocentní soustředěnost jako při štafetě, i když jsem dělal, co jsem měl.“ Michal Krčmář (27.): „Nevím, jestli za to mohlo emocionální vypětí ze štafety, ale připadal jsem si už bez energie na trati a bez koncentrace na střelnici. Bylo to dnes ode mě takové nijaké, už jsem byl prázdný. Ale měl jsem tu dobré závody, dvě štafety, vytrvalostní (osmý), ani 14. místo ze sprintu nebylo špatné. Přece jen, nějakou dobu se mi na vrcholné akci nepovedlo být do desítky, tady ano.“ |
Máte za sebou pro vás nezvyklou porci šesti startů během dvanácti dnů. Co s vašim tělem provedly?
Po dnešku se cítím trochu unavený, ale není to až tak špatné. Pokusíme se odpočinout a připravit na Nové Město.
Jaký vlastně byl recept na to, že jste si právě na mistrovství světa zajel dosud nejlepší výsledky kariéry?
Abych řekl pravdu, nevím. Po mé lednové nemoci jsem se na mistrovství Evropy cítil na nic a pak se to zničehonic zvedlo. Naplánovali jsme asi formu docela dobře.
Před rokem a půl jste si při fotbale poranil koleno a v minulé sezoně jste vůbec nestartoval ve Světovém poháru. Měl jste tehdy dostatek víry, že se dokážete vydrápat tam, kde jste teď?
Rozhodně. Minulá zima byla trochu frustrující, jak jsem nejezdil moc dobré výsledky, ale neřekl bych, že jsem nějak klesal na mysli. Furt jsem byl pozitivní a nějak moc to neřešil.
Laťka, kterou budete chtít překonávat, se patrně zvýší. Dříve bylo vašim cílem ve Světovém poháru postoupit ze sprintu do stíhačky, později dostat se na body a nyní? Asi už vás neuspokojí 35. místa.
To určitě ne, mé cíle by se po takových výsledcích z Oberhofu mohly posunout někam do první dvacítky. Ale uvidíme, jak se mi po mistrovství světa bude ve zbytku sezony běhat, jestli si formu udržím. Doufám, že jo.
Za jedenáct dnů začne Světový pohár v Novém Městě. Jak máte tamní areál a tratě rád?
Hodně. Většinou se mi na nich dařilo. Když jsem se trápil v minulé sezoně, zajel jsem v Novém Městě (na IBU Cupu) dva asi nejlepší závody za celou sezonu. Třeba se tam letos budu cítit stejně dobře a možná i líp.