V poli biatlonistů působí nenápadně. Ochotně se fotí s fanoušky, rozdává podpisy, do mixzóny se po skončení závodu vrátí i třikrát. A vypráví...
"Byl jsem mimořádně překvapený, jak se tady všechno změnilo, udělalo se tady hodně práce, stadion i tratě jsou perfektně připraveny," říká. Nové Město na Moravě zná z minulosti. Před třinácti lety, v nejúspěšnějších letech své zářivé kariéry, často proháněl i běžce-specialisty.
Ole Einar Björndalen
V roce 1999 skončil na Zlaté lyži v běhu na 30 kilometrů volnou technikou, v pelotonu s velikánem Björnem Dähliem, osmnáctý. Na tehdejších starých tratích se známými "esíčky". Biatlonový Světový pohár pro něj připravil novinku, zcela nové tratě.
"A jsou mnohem lepší," tvrdí biatlonový král. "Tratě jsou kopcovité, výšlap nahoru, pak prudký sjezd dolů ve vysoké rychlosti, takže člověk musí být na lyžích neustále ve střehu. To mám rád. Pro nás závodníky je to sice mnohem náročnější, ale pro diváky atraktivnější," vykládá.
Uplynulý víkend v Oberhofu chyběl, na start na Vysočině se těšil. Vytrvalostní závod si užil i navzdory pěti minelám na střelnici a 46. příčce. "Střelba nebyla úplně ideální, ale já už se tím nestresuju," přiznává.
Za dva týdny oslaví osmatřicáté narozeniny. Ve Světovém poháru nasbíral 91 vítězství a z olympijských her má doma kolekci jedenácti olympijských medailí. Šest z toho je zlatých. Přesto ještě končit nechce.
"Příští rok se do Nového Města vrátím. A rád," tvrdí. Znovu si poslechnout potlesk českých dlaní.
