„Moc si toho vážíme. Je to super,“ líčila Davidová prostřednictvím videohovoru, kterého se z bronzové smíšené štafety účastnili i Moravec s Krčmářem. Jen Puskarčíková se omluvila.
A co na vítězství v anketě říkáte vy, Ondřeji a Michale?
Moravec: Je to pro nás velký úspěch. Jsem překvapený, že to bylo takhle vyrovnané. Byl to s fotbalisty takový mač (biatlonisté měli shodně bodů jako fotbalová reprezentace, v jejich prospěch rozhodl vyšší počet prvních míst). Můžeme být na sebe hrdí, že jsme to dokázali.
Krčmář: Já tu anketu beru tak, že je hlavně čest se do ní dostat. Porovnávat potom jednotlivé výsledky je strašně těžké. Spíš to beru tak, že každý, kdo se v této anketě objeví - ať už v jednotlivcích nebo v kolektivu, dosáhl na jeden z nejvýznamnějších úspěchů, co se za ten rok povedl.
Králem Pastrňák. Sportovcem roku 2020 byl vyhlášen hokejový kanonýr |
Jak s odstupem vzpomínáte na bronz z Anterselvy?
Davidová: Pamatuju si, jak jsme s Evičkou čekaly na kluky, až dojedou, a pak jsme za nimi běžely. Hrozně jsme křičely, všichni na nás divně koukali a my jsme z toho měly obrovskou radost. Tohle jsou vzpomínky, které si budu pamatovat nafurt.
M: Nádherné vzpomínky. Bylo to relativně nečekané, papíroví favorité jsme nebyli. Takže o to víc jsme si to užili.
K: Já jsem si samotný závod úplně neužil. Měl jsem poslední úsek, viděl jsem, jak všichni jeli velice dobře a na mně pak bylo, abych to dovezl do cíle. Na poslední položce jsem nikdy nezažil takový stres. Dolehlo na mě, že střílím za celý tým, že to není jenom za mě.
O to sladší ale muselo být, když jste z ní odjížděl s náskokem třetí.
K: Když jsem odjížděl ze střelnice, viděl jsem Ondru, jak na mě řve. Víceméně jsme tušili, že bronz uhájím. Po poslední vystřelené ráně, která spadla, už byly pocity příjemné.
JE TO TAM. Česká reprezentace se raduje z bronzu ve smíšené štafetě na mistrovství světa.
Zároveň to byl jeden z posledních závodů, na kterém jste se mohli potkat s fanoušky. Vzpomínáte i na to?
M: Plné tribuny si vybavuju ze spousty fotek od Petra Slavíka. To byla nádhera. Skvělá atmosféra, stadion, počasí. Na to člověk nezapomene.
K: Na vyhlášení tam byli i čeští fanoušci, s kterými jsme si plácali. Tehdy byla doba ještě v pořádku, bylo to hezké.
Jak byste zhodnotili rok 2020 ze sportovního hlediska?
D: Byl to pro všechny dost zvláštní rok. Nastala spousta změn, které nás nějakým způsobem omezily. Ale zimního sportu se to tolik ještě nedotklo jako třeba toho letního, kterému zrušili olympiádu.
M: Přišli jsme o jeden závod, to v uvozovkách nejhorší přišlo v létě. Ale já ten rok můžu hodnotit asi jako úspěšný. Jsme tady, takže jsme asi něco dokázali. Nějaká stopa za námi zůstala.
K: I pro mě to byl zvláštní rok. Na druhou stranu si myslím, že profesionální sport se s tou složitou a zvláštní dobou ještě docela srovnává a sžívá. To je pozitivní. Ale nikoho asi netěší, že nejsou fanoušci. I já si po sezoně zajdu na hokej, fotbal - beru to jako takový relax. Teď mi ten filtr chybí.
V pondělí jste se po čtyřech dílech Světového poháru vrátili zpět do Česka. Co bylo první, co jste udělali?
M: Šel jsem spát, protože jsem seděl asi osm hodin v autě. Byl jsem vyřízený a netradičně jsem spal asi do půl desáté. Děti si už myslely, že tam nejsem.
K: Přijeli jsme nad ránem, takže jsme si šli všichni lehnout. Ráno jsem pak zajel k bráchovi pro dárky a balíky, které mi vyzvedl, došel jsem si na fyzio a večer jsem ty dárky balil.
D: Já jsem hned ráno jela za koňmi, pozdravit je, protože jsem je strašně dlouho neviděla. Pak mě taky čekalo klasické vybalování a tak.
Jak budete trávit Vánoce?
M: Já tradičně doma s rodinou. Syn Ondra je už celkem velký, takže to bude o to lepší než jenom s jedním prckem. Už se u nás odpočítávají dny, kolikrát se děti ještě vyspí.
K: Vánoce mám nastavené tak, že rád dělám radost lidem kolem sebe. Baví mě nakupovat dárky, míň mě je pak baví balit, ale to jsem si už odbyl. Těším se na pohodu, že si to užiju. I když to letos bude jiné - vždycky jsme se scházeli celá rodina, teď budu jenom s přítelkyní. Musíme to takhle podstoupit.
 |
David Pastrňák, vítěz ankety mezi jednotlivci, líčil, jak bude připravovat bramborový salát. Co vy?
D: Já Vánoce budu trávit jinak. Kvůli tomu kovidovému šílenství poprvé nebudu s rodinou, takže mě salát čeká asi taky. Cukroví jsem ještě naštěstí nafasovala.
M: Bramborový salát mě taky určitě čeká. Nebudu ho dělat poprvé, myslím, že podruhé nebo potřetí. Dělám ho tak, že mixuju recepty babičky a maminky.
K: To mě z kuchyně nic nečeká, protože já když se dostanu do kuchyně, tak nadělám víc škody než užitku. (smích)
Pastrňák zároveň přiznal, že biatlonistou by asi být nemohl, protože neumí na lyžích. Jak vám to naopak jde na bruslích?
D: Jako malá jsem chodila s babičkou na veřejné bruslení. Ale musím říct, že mě to moc nechytlo, radši zůstanu u biatlonu.
M: Už jako malý jsem se učil bruslit. Hrál jsem u nás na vesnici na rybníku. Takže hokej jo, ale třeba golfákem pořádně nevystřelím. Neumím se k tomu postavit. Je to takové rybníkářské - po zemi, aby to moc nebolelo.
K: Na bruslích jsem stál odmalička… Můj sen byl vždycky si stoupnout do brány. To mě fascinovalo. Takže když po sezoně chodíme s biatlonovým realizačním týmem hrát hokej, jdu do branky. Už jsem si pořídil i výstroj.
Proti Pastrňákovi byste si chytat troufl?
K: To bych se hodně rozmýšlel, jestli bych si stoupnul proti jeho střele.
BRONZOVÁ RADOST. Česká reprezentace se raduje po smíšené štafetě na mistrovství světa.
Jaký bude váš program po vánočních svátcích?
K: Šest dní strávíme doma, nabereme trochu energii a potom sedmadvacátého jedeme zase pryč. Všichni, co jsme tady, s sebou bereme přítelkyně, přítele, rodiny, takže s nimi alespoň strávíme Nový rok. Čtvrtého ledna se pak přesouváme do Oberhofu. Je to teď takových 14 dní, které relativně rychle utečou a sezona jede dál.
Vás, Markéto a Michale, navíc čeká 28. prosince v Ruhpoldingu exhibiční závod dvojic, který se koná místo tradičního závodu v Gelsenkirchenu. Jak ho pojmete?
D: Já se na to docela těším. Jediné, co mě zaskočilo, bylo, když jsem se dozvěděla, že to je v Ruhpoldingu. To není moje oblíbená destinace. Myslím, že je to hlavně skvělý trénink. Jedeme si to tam vyzkoušet.
K: Tady v tom formátu to beru hodně z tréninkového hlediska. Je to dobrá příprava pro Světový pohár a zároveň i kvalitní trénink mezi svátky, kdy máme volnější program.
Ani tam nebudou diváci. Co na to říkáte?
K: Že tam nebudou fanoušci, ochudí atmosféru, která byla dříve na fotbalovém stadionu Schalke výborná. Na druhou stranu soupeři budou pořád dost silní a zazávodit si s nimi v tomhle formátu je prestižní pro všechny.
