Běh měla vynikající, absolutně nejlepší ze startovního pole.
Také rychlost střelby byla více než dobrá, devátá nejlepší.
I bilanci úspěšnosti z úvodních tří položek - celkem dvě chyby - můžeme v obtížných podmínkách považovat za velmi solidní.
Jenže potom přišly čtyři chyby v mlžné cloně při závěrečné stojce sezony, které nadějně se vyvíjející závod pokazily.
Je po závodě, konečně dobojováno, sezona skončila. Co nyní převládá ve vašich myšlenkách?
Teď hlavně myslím na volno. Bylo to dlouhé pro každého. Na nějaké větší vyhodnocení bude čas později.
První emoce v cíli byly tedy úleva?
Spíš mě ještě štvala ta poslední položka.
Mlhavý hromadný závod ovládla Hanna Öbergová, Češky střelecky propadly |
Měla jste přitom na Holmenkollenu jednu z nejlepších běžeckých forem ze všech biatlonistek, což je v závěru dlouhé zimy z pohledu fyzické kondice cenné zjištění.
Jo, měla jsem i super lyže a cítila jsem se vážně dobře.
I po jednom trestném kole při druhé a třetí položce jste ztrátu na čelo velmi rychle dojížděla a opět se posouvala na dosah stupňů vítězů. Až do poslední položky jste věřila, že na nich můžete stát?
Věřila, ale potom se hrozně zhoršily podmínky a já při té stojce nic neviděla. Vážně, vůbec jsem neviděla terče. Na mě ta mlha byla moc.
Chvíli před vámi zaznamenala položku za čtyři i průběžně druhá Francouzka Jeanmonnotová. Co jste si pomyslela, když jste sama začala střílet?
Já popravdě ani nevěděla, jestli mi ty terče padají, nebo ne. Viděla jsem jen šedivo. Myslela jsem si třeba, že třetí terč mi spadnul - a přitom jsem ho minula. Snažila jsem se sice všechny věci dělat správně a doufala, že mi něco spadne, ale když jsem se po té položce koukla na terče, zjistila jsem, že je dole jen jeden. Ráda bych v průběhu té střelby na podmínky nějak reagovala, jenže já z ní opravdu nic neviděla.
V tak husté mlze hodně záleží i na vlastnostech zraku každého člověka. Někteří lidé speciálně na mlhu reagují hůře. Měla jste obdobné potíže i v minulosti?
Měla. Je fyziologicky dané, kdo v takových podmínkách vidí líp a kdo hůř. Já v nich bohužel nevidím. Měla jsem obrovský kroužek a stejně jsem viděla kulové. Egil (trenér Gjelland) už před poslední střelbou hlásil, že se podmínky na střelnici výrazně zhoršily, ať se snažím trefit aspoň něco. Ale bylo to na mě moc, já prostě mlhu nezvládám.
Kdy jste naposledy po jedné položce kroužila čtyři trestná kola?
Už dávno. V ženách nikdy, ani v juniorkách podle mě ně.
Navzdory propadu až na 21. místo jste potom v posledním kole předjela pět soupeřek, takže nepovedená střelba vás psychicky nesemlela.
Jelo se mi pořád dobře. Poslední kolo odpovídalo tomu, jak jsem se fyzicky cítila.
Jak byste zhodnotila celou letošní sezonu? Dvě umístění na pohárových stupních vítězů, páté a šesté místo z mistrovství světa, celkově deváté místo ve Světovém poháru.
Šlo o moji nejvyrovnanější sezonu. Nevím přesně, co je můj nejhorší výsledek, ale moc daleko za 15. místem nebude.
Z nejhorší se stala nejlepší. Jak loučící se legenda nejprve svůj sport nenáviděla |
Mimo dvacítku jste skončila jen dvakrát, nejhůř šestadvacátá.
S tím jsem spokojená. Samozřejmě bych byla radši, kdyby tam bylo ještě víc umístění do šestého místa (celkem dojela v první šestce sedmkrát). Něco se povedlo, něco ne, s tím už stejně nic neudělám.
Jaká pozitiva vám tato sezona dala? Například výrazně rychlejší střelbu, hlavně na začátku zimy?
I potom byla má střelba o kus rychlejší než loni, pokrok jsem v ní určitě udělala. Jenže ono se střílí celkově čím dál rychleji. Máme i do příštího roku na čem pracovat.
Běžecky jste byla velmi silná v závěru mistrovství světa v Oberhofu a nyní i v závěru pohárové sezony na Holmenkollenu. Čím si to vysvětlujete?
Souvislosti to nemá. V Oslu mi hodně pomohly i dobré lyže. A v Oberhofu jsme bohužel úplně nevychytali aklimatizaci z výšky, tam se to o týden seklo (forma se opozdila).
Neděle byla na Holmenkollenu také ve znamení hromadného loučení hvězdných biatlonistek. Jak jste ho prožívala?
Je mi líto, že odchází veliká jména. Bylo to dojemné. Vždycky je to dojemné. My jsme zažily takové loučení loni s Evičkou (Puskarčíkovou), které mi bylo ještě blíž. Jde o silnější emoce, když se loučí váš týmový kolega.
Na co se právě teď nejvíc těšíte?
Až budu doma. Nikam se ani nechystám. Půl roku jsem doma nebyla, užiju si to tam.
