Sprintů s čistou střelbou jste přitom ve Světovém poháru doposud moc neměla...
Jen jeden, když jsem minulou sezonu vyhrála v Anterselvě. A pak až teď tady. Ono jich zatím moc nebylo ani mimo svěťák.
Jak jistá jste si byla na střelnici?
Ani moc ne. Střílela jsem stojku vedle Evky (Kristejn-Puskarčíkové), tak jsem si připomínala, že se nesmím nechat strhnout jejím tempem a odstřílet si to svoje. Myslím, že při sobotní štafetě jsem se střelecky cítila jistěji. Ale udělala jsem všechno stejně jako na tréninku a padalo to.
Právě z tréninků musíte být na rychlou střelbu Evy Puskarčíkové dávno zvyklá, ne?
Jo, přesně tohle jsem si řekla: Střílej jako v tréninku, nenech se znervóznit tím, že Evča to tam šije, a dělej pěkně jen to, co umíš. My na trénincích často jezdíme na střelby společně - i proto, že cítím, že Evča mi má střelecky co dát.
Také jste se dnes „svezly“ spolu na trati, přesněji celé druhé kolo. Jaké to bylo, když jste vaši týmovou kolegyni dojela?
Máme tady z toho srandu ještě teď. Obě jsme potom na trati málem umřely. Evča startovala o jedno číslo přede mnou a když jsem dala na ležce nulu a Evča jedničku, tak jsem ji hrozně nadšeně předjela. Jenže asi po třech metrech, co jsem se dostala před ni, si sama pro sebe říkám: No jo, ale já už nemůžu. Cítila jsem ji za sebou a bála jsem se, abych ji nezdržovala. Evka mi říkala, že se pokusí se mnou udržet. Tak jsem se vyhecovaly a ty síly jsme později postrádaly v závěru závodu. Ale stalo se.
Vy jste vypálila velmi rychle hned od startu. Hlásili vám, že na prvním mezičase vedete?
Ne ne, to mi neříkali.
I potom jste se běžecky dlouho držela mezi třemi nejrychlejšími ženami dne. Do posledního kola jste vyrážela se ztrátou jen 3,7 sekundy na vedoucí Wiererovou.
Jenže pak už mi síly fakt hodně chyběly. Myslím, že jsem opravdu obě ta úvodní kola dost přepálila. Nejdřív jak jsem viděla Evku jet přede mnou a potom, když jsme jely spolu. Kdybych ji neviděla, asi si síly rozvrhnu přece jen trochu jinak.
Ale pokud i z takové rychlosti a únavy dokážete zastřílet dvě nuly, je to dobrá zpráva.
To jsme si taky říkaly, že jsme aspoň něco trefily, i když rychlost našeho druhého kola byla fakt přes míru.
Radost českého týmu v Östersundu po třetím místu ve sprintu Markéty Davidové.
Co si ze sprintu vezmete do dalších závodů? Sebevědomí?
Jo, určitě je lepší začínat sezonu dobrým závodem, než být smutný, že se mi to nepovedlo.
Máte nyní v Östersundu čtyři dny do dalšího startu, vytrvalostního závodu. Jak je strávíte?
Trochu si odpočineme. Na začátku sezony jsou dva závody ve dvou dnech docela zabijácké, jak tělo ještě není moc zvyklé závodit. Teď tu únavu budeme muset trochu vstřebat a zase se rozhýbat.
