Tentokrát však jako by krize přišla v tu nejnevhodnější chvíli. Vždyť ještě koncem ledna v Anterselvě sestřelila v hromadném závodě 19 z 20 terčů, atakovala stupně vítězů a vybojovala 5. místo.
Jenže vzápětí (jak s odstupem času přiznala) jí na trénincích zcela odešla střelba. Těsně před šampionátem na Pokljuce se sice zdálo, že se opět srovnala, ale opak byl pravdou.
Davidová se střelecky trápila i ve stíhacím závodu, vyhrála Norka Eckhoffová |
V sobotním větrném sprintu chybovala čtyřikrát a skončila čtyřiačtyřicátá.
Ve včerejší stíhačce minula opět čtyři terče, byla dvaatřicátá – a zjevně bezradná.
„Snažila jsem se s tím něco udělat, ale evidentně se žádný zázrak nestal,“ říkala.
Problém se týká pouze střelby. Běh Davidové neodešel. Naopak. Ve stíhacím závodě měla druhý nejrychlejší běžecký čas, hned za další neúspěšnou střelkyní Francouzkou Simonovou. V tomto směru je výkonnost české reprezentantky nadále na velmi vysoké úrovni, stejně jako po celou sezonu.
„Jelo se mi dobře,“ popisovala po stíhačce. „Snažila jsem se bojovat až do konce, bez ohledu na to, z jaké pozice jsem startovala. Ale to mě nezachrání, když střílím takhle.“
Přitom v průběhu sezony sama sebe ujišťovala: střelecky se pozvolna zlepšuji. Svědčila o tom i její úspěšnost v závodech, o čtyři procenta lepší než loni.
„Nemyslím si, že střílet neumím,“ je přesvědčena. „Na trénincích jsem dřív dávala dvojky i trojky, zato letos nuly, maximálně jedničky. V minulosti byla má střelba dost i o náhodě, v téhle sezoně už ne. Je pro mě těžké vyhodnotit si v hlavě, proč se tady děje, co se tu děje.“
Že by tedy byla na vině právě ta hlava? Přílišná nervozita z vědomí, že dosud nikdy neměla před šampionátem tak stabilní formu a že tedy patří do širšího okruhu favoritek?
„Fakt nevím. Snažím se myslet na to, co mám dělat, a ani to nepomáhá.“
Každopádně je dobře, že tato psychická lekce přišla už letos, rok před olympiádou v Pekingu. Příkladem může být Michal Krčmář. V roce 2017 zažíval svoji průlomovou zimu, v Ruhpoldingu poprvé vybojoval v poháru stupně vítězů, dorazil pln optimismu na mistrovství světa v Hochfilzenu – a tam v úvodním sprintu obsadil 61. místo.
 |
„Ten šampionát mě vyškolil,“ líčí. „Tehdy jsem se uvařil ve vlastní koncentraci na závod, špatně jsem si nastavil hlavu. Ale jsem přesvědčen, že bez téhle zkušenosti bych pak neměl olympijské stříbro z Pchjongčchangu 2018.“
Podobně by měla nyní Davidová rozebrat problémy posledních dvou týdnů s koučem Egilem Gjellandem.
Smutná Davidová: Vrátilo se mi střelecké sebevědomí. A pak to takhle zvořu |
A když už jsme u hlavního kouče žen. Šéfovi českého svazu Jiřímu Hamzovi dochází, jak nešťastná byla letošní vynucená improvizovaná příprava, kdy striktní norská koronavirová opatření (mnohem tvrdší než ta česká) uvěznila Gjellanda takřka na celé léto i podzim na severu.
Proto nemohl Gjelland, s nímž si jinak Davidová spolupráci velmi pochvaluje, dojíždět na jednotlivá soustředění a své ženy kočíroval většinou jen na dálku.
„Je jasné, že kdyby s námi byl na střelnici každý den, bylo by to jiné,“ připouští biatlonistka.
Zklidnění covidových zákazů a omezení není stále v dohledu, a speciálně ne v Norsku, které nyní odvolává i domácí Světové poháry. Hamza si tudíž uvědomuje: „Buď musí holky v létě před olympiádou nadlouho odjet do Norska, nebo Egil do Česka.“
Také to 24leté a stále mladé Markétě Davidové určitě pomůže.
A jen tak mimochodem: Michal Krčmář se v roce 2017 z kolapsu ve sprintu rychle vzpamatoval a doběhl si v Hochfilzenu pro 6. místo ve vytrvalostním závodě.
Ten čeká ženy na Pokljuce už zítra.
„Řeknu si, že je to úplně jiný týden,“ povídá Davidová.
