Opět tedy můžete trénovat bez omezení?
Ano. Pomohla mi fyzioterapie, už konec minulé sezony jsem díky tomu zvládala normálně. Je to určitě mnohem příjemnější situace a jsem za ni ráda. Ale pro změnu jsem byla v Östersundu před ženskou štafetou nemocná.
Pravidelně teď cvičíte, aby se loňské problémy nevrátily?
Ne, ale odhalili jsme, co se se mnou tehdy dělo, takže kdyby se ty problémy vrátily, budu už vědět, co mám dělat, a budou vyřešené hned – a ne abych zase musela mít pět týdnů úplně zbytečné pauzy.
Covidová vlna u biatlonistů. Závodit se s ním už smí. Ale kdo to riskne? |
Po nachlazení v průběhu prvního pohárového kola v Östersundu vás navíc pozitivně nabila nedělní stíhačka, ne? V ní jste sestřelila 19 z 20 terčů a polepšila si oproti sprintu o úctyhodných třiatřicet pozic na 23. místo v cíli.
Je to tak, stíhačka byla docela dobrým impulzem, lyže i střelba mně při ní sedly, což mě povzbudilo do dalšího závodění. A tady v Hochfilzenu mě zatím nabíjí sluníčko, dlouho jsme ho na severu neviděli. Doufám, že podobné počasí vydrží (i když předpověď na víkend není zrovna ideální) a i příští týden v Lenzerheide bude hezky, protože pro psychiku je to určitě příjemnější.
Jessica Jislová na trati stíhacího závodu v Östersundu
Povězte, s jakými cíly jste vlastně šla do této sezony?
Já radši vůbec nic neplánuju a nic si nenastavuju. Jen se snažím dělat to nejlepší, na co zrovna mám.
V Hochfilzenu ve vzduchu létají bacily, řada závodníků z jiných týmů je na marodce, ve velkém se do biatlonu vrací i covid. Dáváte proto na sebe mnohem větší pozor?
Určitě. Nechcete být nemocný, ať už můžete chytnout cokoliv. Dodržujeme nějaká opatření, je však na zodpovědnosti každého z nás, co pro svoji ochranu dělá, nemáme nic povinně nařízeného. Jsme v českém týmu všichni společně, tak by mi přišlo sobecké, kdyby někdo ohrožoval zbytek tím, že některá pravidla nebude dodržovat. Což se ale, myslím, neděje.
Jak ráda máte Hochfilzen?
Líbí se mi zdejší tratě, včetně sjezdů, jejich profil mi vyhovuje. Střelnice je tu náročná a pořadí je v Hochfilzenu vždycky dost natřískané. Díky tomu bývají zdejší závody pestré a zábavné.
Jak opustit bludný kruh. Davidová hledala cestu ven ze střeleckého trápení |
Znovu se pojede i ženská štafeta. Ta v Östersundu, kde jste po prvních dvou úsecích byly dokonce druhé a v cíli šesté, vám dodala optimismus, že v ní můžete bojovat i o stupně vítězů?
To ano, ačkoliv speciálně tady bývá štafeta vždycky dost dobře střelecky zvládnutá od spousty týmů, takže to bude chtít na úspěch ještě lepší střelbu než ve Švédsku. Ta bude základ.
Jiná by zde měla být i divácká kulisa. Těšíte se?
Pravdou je, že Östersund bývá ještě takový smutný, i proto, že se tam závodí za tmy. Tady jsou navíc fanoušci nejen na stadionu, ale stojí i podél velkého kopce, závody jsou rázem trochu hlučnější a připadáte si tu mnohem víc jako na Světovém poháru.
Voborníková: Hochfilzen mi nesedíDavidová si naopak libuje: Bylo to na tréninku hezké lyžování  Tereza Voborníková na trati sprintu v Östersundu. Na rozdíl od Jessiky Jislové, její reprezentační kolegyně Tereza Voborníková neřadí Hochfilzen mezi své oblíbené areály. „Vždycky jsem se tu dost trápila, vůbec mi to tady nesedí,“ říká sedmá žena ze stíhačky na mistrovství světa v Oberhofu. „Mám dva takové areály, kde se necítím dobře - Ruhpolding a právě Hochfilzen. Ráda bych letos svoji zdejší bilanci prolomila, ale bohužel moje technika není na zdejší (táhlé) pasáže nejideálnější, neumím v nich jezdit, nemám na ně ten správný somatotyp. Budu se muset soustředit hlavně na střelbu a pak se na trati nějak vytrápit.“ Markéta Davidová naopak loni slavila v Hochfilzenu druhé a třetí místo. „Ve středu ještě byla na trati taková zrcadla, ale dnes už to bylo hezké lyžování,“ pochvalovala si po čtvrtečním tréninku, i když zároveň dodávala: „Jsem tady v trochu jiné pozici než loni.“ Věří, že i její střelba bude lepší než v úvodních čtyřech závodech v Östersundu. „Nejsem si v ní pořád moc jistá, že by mi šla úplně sama. Ale snažím se víc si dávat pozor na určité věci.“ |
