V průběžném pořadí biatlonového Světového poháru patří Kateřině Holubcové 22. místo. Rovněž při závodech v Ruhpoldingu by měla být lídrem národního týmu.
A to i přes potíže se štítnou žlázou, která jí život komplikuje.
"Hůř regeneruji, každý závod je proto jiný a sama nevím, co mám od sebe očekávat. Jednou jedu suprově, podruhé se trapím a je mi bídně. Ani osobní trenér Vlastík Jakeš neví, jaké mi má nasadit tréninkové dávky nebo jestli mě šetřit a třeba i vynechat závody. Je to hodně specifická sezona," nahlas přemýšlí ve svém pokoji v jednom z alpských penzionů v Rupholdingu.
Už jste podobné potíže někdy dříve měla?
Od podzimu chodím na pravidelné měsíční kontroly a odběry krve k primáři Jaroslavu Fremlovi z Turnova. Řekl mi, že se moje problémy táhnou už déle než rok. Zatím jsem o nich nikde na veřejnosti ale nemluvila.
Nakolik jsou vaše potíže vážné?
Pro obyčejného člověka nepředstavují moje hodnoty nebezpečí, určitě neumřu. Pro profesionálního sportovce však problém znamenat mohou. Zdraví je pro sportovce nejdůležitější vnější vliv, který bohužel nemůžu ovlivnit. Potíže se mohou odrazit na motivaci a především psychice.
A jak situaci zvládáte vy osobně?
Bude mi devětadvacet, jsem ženská a jednou budu chtít dítě. Někdy mě napadne: Má to vůbec cenu? A ještě si ničit zdraví?!
Odpověď se zdá být jednoduchá.
Určitě vím, že nejdůležitější je zdraví a rodina. Biatlon už pro mě prostě není věc číslo jedna.
Ale olympijská sezona klepe na dveře.
Jasně, když jsem se v létě rozhodovala, zda pokračovat, přemýšlela jsem i o hrách. Pokud se moje zdraví nezhorší, ráda bych vydržela i příští rok. Opakuji, svého rozhodnutí nelituji. Jsem ráda, že závodím dál. Podobné zdravotní potíže jako já má třeba i plavkyně Moravcová a další. Nedá se nic dělat. Takový je život.
Po životních výkonech a medailích z mistrovství světa ruském Chanty-Mansijsku jste poznala ohromnou slávu a patřila mezi nejznámější české sportovce. V minulé sezoně se vaši příznivci medailových žní nedočkali a vy jste byla zejména kvůli mediálnímu humbuku trochu zklamaná a otrávená. Jak se cítíte teď?
Oproti loňsku jsem spokojenější, střelba je stabilnější.
Díky změně flinty?
Vrátili jsme se k předloňskému modelu. Má stejně jako na šampionátu v Rusku težší lauf a zásobníky vepředu. Cítím se s ní líp a stabilněji.
Jaké máte cíle?
Špička se vyrovnává, odstupy jsou menší a boduje stále víc lidí. Dřív jsem tvdila, že je hrozně nabitá první desítka, teď už i patnáctka a skoro dvacítka. Umístění do patnácté příčky je super, do šestky bezva. Na tom se nic z pohledu osobních cílů nemění. Ráda bych pomohla štafetě k olympijské nominaci. Při březnovém mistrovství světa v Rakousku musíme skončit v lepší polovině startovního pole, pak máme účast jistou.
 Finiš závodu v podání biatlonistky Kateřiny Holubcové. |
