Alexander Loginov vypráví, jak mu manželka, ukrajinská biatlonistka Marija Kručovová, poslala večer po sprintu fotografii jejich malé dcery. „To mě psychicky nesmírně posílilo,“ říká.
Sobotní triumf někdejšího dopingového hříšníka vyvolal vlnu bouřlivých reakcí, okamžitě se přelévajících i do mediální roviny. Když tedy v nedělním odpoledni hlasatel představuje Loginova s číslem 1 na startu stíhacího závodu, ozývá se z tribun také pískot.
Ne, nejde o mohutný „gatlinovský“ pískot, jenž doprovázel vystoupení mnohými prokletého sprintera Justina Gatlina na světovém šampionátu atletů v Londýně 2017, ale je to pískot.
Český sportovní ředitel Ondřej Rybář reakci publika sleduje a nad Loginovovým případem se zamýšlí: „Ostatní by se víc snažili pochopit situaci, ve které se ocitl, kdyby se ke svému někdejšímu dopingu postavil čelem a všem se omluvil. Kdyby řekl, že to tehdy udělal třeba z nerozvážnosti nebo kvůli velkému tlaku, pod nímž byl. Jenže on radši strká hlavu do písku a nemluví o tom. Tím nic nevyřeší. Ovšem to Rusové dělají, že spoustu věcí si nepřipouštějí a nekomentují, protože asi ani nevědí, co by měli říci.“
Nechtěný hříšník. Jak se hvězdy zlobily, ale Loginov tvrdil: Jsem čistý |
Loginov, mimochodem též majitel černého pásu v karate a nadšený rybář, později prohlásí, že navzdory veškeré kritice posledních 24 hodin zůstává v mysli silný. „Nic mě nevykolejilo. Soustředil jsem se jen na sebe a na závod.“
Stíhačka se poté proměňuje v souboj Loginov versus zbytek světa.
Kdo by jej v ní mohl porazit? Nejvíce se před startem skloňují tři jména: Johannes Bö, Martin Fourcade, Quentin Fillon Maillet.
Jenže vítězem nakonec nebude ani jeden z nich.
MS v biatlonu 2020 v AnterselvěSpeciální příloha iDNES.cz |
Fillon Maillet si hned při úvodní ležce odpálí veškeré ambice čtyřmi ranami mimo terče. Ani Fourcade tentokrát plně nepotvrzuje svoji famózní střeleckou úspěšnost 98 procent v kalendářním roce 2020.
Naopak Loginov je dlouho neomylný a suverénní, jako kulomet likviduje terče na prvních třech položkách a silně působí i na trati.
Zbývá poslední položka. Rus se chystá ke střelbě, zatímco teprve přijíždějí dva jeho nejbližší pronásledovatelé Johannes Bö - a Emilien Jacquelin.
A pak se to stane. Hledištěm proletí vlna vzrušení.
Loginov třetí ranou poprvé minul.
Norsko-francouzské duo je naopak bezchybné a společně vyráží na trať. Loginov za nimi po obkroužení trestného kola zaostává o osm sekund. Ztráta vedení jako by mu najednou ubírala i fyzických sil, odstup stále narůstá.
Oh le sans faute d'Emilien Jacquelin !!! Quel course
#lequipeBIATHLON https://t.co/4RywM30YNi
Zdá se, že takřka všechny trumfy má nyní v rukách fenomenální Johannes Bö. Vždyť mladý Jacquelin ještě nikdy nevyhrál ani závod Světového poháru.
Jenže Emilien Jacquelin se odmítá smířit s druhým místem.
Jeho dětským idolem nebyli ani Ole Einar Björndalen, ani Raphael Poiree a už vůbec ne Martin Fourcade.
Jeho dětský vzor totiž šlapal na kole, měl hlavu bez vlasů a na ní nasazený pirátský šátek.
Jmenoval se Marco Pantani.
„Jako kluk jsem Pantaniho styl závodění zbožňoval,“ vyprávěl Jacquelin. „Když jsem si pouštěl na videu, jak útočil 60 kilometrů před cílem, aniž by jakkoli taktizoval, připadalo mi to naprosto úžasné.“
Z rodného Grenoblu sám vyrážel na kole do alpských kopců a snil, že stejně jako italský pirát jednou pozdvihne v Paříži trofej pro šampiona Tour de France. Až do 17 let se věnoval závodně cyklistice, běhu na lyžích i biatlonu.
Potom mononukleóza jeho sny o profesionální cyklistické kariéře ukončila.
Jacquelin vyhrál stíhací závod na MS v Anterselvě. Nejlepší z Čechů Moravec |
K lyžím a malorážce se naopak vrátil. Rázem jim věnoval ještě větší pozornost než dřív. Okolo něj zaznívalo: „Ten chlapec má velký talent.“
V roce 2018 se po slibných výkonech ve Světovém poháru probil do sestavy francouzských biatlonistů pro olympijské hry v Pchjongčchangu. Solidní počin na 22letého mladíka, že? Funkcionáři jej navíc zvolili Objevem roku, stejně jako kdysi Fourcada. Ten se najednou stal na tratích masivu Vercors jeho tréninkovým sparingpartnerem.
Jenže v zimě 2018 - 2019 Jacquelin na svůj předchozí razantní vzestup nenavázal. Ve Světovém poháru obsadil celkově 24. místo.
Jako by se najednou zalekl, že by mohl porážet i své o tolik slavnější týmové kolegy a další hvězdná jména biatlonu.
„Zůstal jsem uzavřen ve škatulce mladého talentu,“ popisoval. „Několikrát jsem v závodech útočil na pódium, jenže pak jsem přijel na rozhodující stojku a pokazil ji, protože jsem nedokázal uvěřit, že by se mi to mohlo povést.“
PŘED ROKEM. Emilien Jacquelin při sprintu na MS v Östersundu.
Na oslavě narozenin společného přítele se v létě potkal s bývalou biatlonistkou Marie-Laure Brunetovou, bronzovou ženou z olympiády ve Vancouveru 2010.
„Poslyš, tvojí poslední sezonou jsem trochu zklamaná. Promarnil jsi spoustu příležitostí,“ řekla mu.
Vysvětlil Brunetové, co ho tíží, a ta mu doporučila sportovního psychologa.
Což byl zlom.
„Snažil jsem se potom změnit svoji mentalitu a být i na každém tréninku ze všech nejlepší,“ líčil.
Od začátku současné sezony byl „někým jiným“ i v závodech. V Hochfilzenu doběhl třetí ve stíhačce a stanul poprvé na pohárových stupních vítězů. Třetí skončil rovněž v hromadném závodě v Le Grand-Bornard. A po Vánocích druhý ve sprintu v Oberhofu.
„Fyzicky i ve své hlavě překročil velký milník,“ ocenil Stephane Bouthiaux, šéf francouzských biatlonistů. „Už nechce být jen benjamínkem týmu nebo náhradníkem.“
Dokonce i Italka Dorothea Wiererová uznale pronesla: „Baví mě pozorovat Jacquelina při závodech. Vypadá, že z naprosto ničeho nemá strach.“
Zbývalo jen, aby poprvé vystoupal až na stupeň nejvyšší.
„Při mistrovství světa by to bylo stylové, ne?“ řekl před odjezdem do Anterselvy.
Do stíhačky odstartoval ze 6. pozice po sprintu. Postupně se probíjel pořadím vzhůru. Na prvních třech položkách zasáhl všechny terče. Před čtvrtou, emocionálně nesmírně vypjatou, si pomyslel: A teď si to rozdám s Johannesem o stříbro.
NA TRATI. Emilien Jacquelin stoupá pořadím.
Pak zaregistroval Loginovovu chybu a rázem mu došlo: „Bože, já mohu mít zlato.“
Vzpomněl si na Le Grand-Bornard, jak tam v prosinci v souboji tělo na tělo s bratry Böovými předvedl vestoje jednu z nejrychlejších položek kariéry - a ani tentokrát se při střelbě nemýlil.
Teď tedy zbývá poslední kolo závodu a poslední soupeř.
Johannes Bö.
Kvůli Pantanimu měl Jacquelin vždy nejradši závody, při nichž dochází k přímým soubojům muže proti muži, na kole i na lyžích. Proto v biatlonu nejvíc pookřává právě v kontaktních kláních.
Vytrvalostní závod mužů v AnterselvěSledujte ve středu od 14.15 hodin. |
„Miluji takové závody, kde si mohu hrát se soupeři. Zvlášť když nás podél trati žene co nejvíce diváků,“ přiznává. „Už coby cyklista jsem každou chvíli útočil. Mám v sobě hráčskou vášeň a baví mě předvádět divákům velkou show.“
Johannes Bö na začátku posledního kola ostře napálí tempo. Jacquelin si vzpomene na strategické hrátky v cyklistickém pelotonu, taktizuje, v jednu chvíli takřka zastavují, bedlivě sledují jeden druhého. Mohou si to dovolit, Loginov už je příliš daleko za nimi.
Potom si Jacquelin znovu vzpomene i na útočnou náturu Pantaniho.
Kopec před cílem se pro něj stává biatlonovou variací na Mont Ventoux. Tady útočí. Bö se za ním stále drží. Jacquelin volí vhodnější vnitřní stopu do posledních zatáček. Už jsou na stadionu, Nor se z posledních sil snaží protlačit před něj, jenže Francouz ho chytře blokuje, nedopřává mu volný prostor.
A v cílové rovince Johannese Böa poráží.
Ve 24 letech je mistrem světa!
PORAZIL JSEM JOHANNESE! Emilien Jacquelin (vpravo) vítězí.
Přijíždějí třetí Loginov i čtvrtý Fourcade, který už před cílem vztyčí na počest krajana vítězně ruku a hned s úsměvem spěchá, aby ho objal.
„Věděl jsem, že jsem dnes schopný velkých výkonů. Ovšem vítězství je víc, než jsem očekával, je to cosi úžasného,“ říká Jacquelin.
Požádá Böa, jestli se mohou společně vyfotografovat. „Najednou nevím, co mám dělat,“ přizná Norovi.
„Co? Měl bys brečet radostí a být prostě šťastný,“ odvětí muž, pro nějž jsou vítězství biatlonovou přirozeností.
TRIO MEDAILISTŮ. Emilien Jacquelin (uprostřed) vyhrál stíhací závod v Anterselvě, po stranách stojí druhý Johannes Bö (vlevo) a třetí Alexandr Loginov.
Bronzový Loginov na tiskové konferenci říká: „Všechno probíhalo podle plánu, až na tu jednu ránu. Mám velkou radost, že jsem získal další medaili.“
Stříbrný Bö tvrdí: „Ke konci závodu už mi trochu chyběla energie. Ale se stříbrem jsem přesto spokojený.“
A co zlatý Emiliene Jacquelin, jenž si první velké vítězství kariéry schoval na ten nejpříhodnější moment?
„Byl to neuvěřitelně napínavý závod, až do poslední sekundy. Tolik věcí dnes do sebe zapadlo. V pravou chvíli,“ usměje se.
