Léto začal bronzový medailista z vytrvalostního závodu ze šampionátu Ruhpoldingu optimisticky - oženil se.
A skončil s trpkým výrazem v obličeji - na soustředění ve Slovinsku se těžce zranil.
Při jednom z výjezdů na kole třicetiletý biatlonista upadl, skončil v bezvědomí s otevřenou zlomeninou pravé ruky. Co se stalo, netuší. "Nevím, jak jsem jel. Ani o tom nepřemýšlím, je to takový zvláštní," přiznává. "Když jsem se probudil, věděl jsem o sobě, ale zpětně jsem na to zase zapomněl. Divný."
Zlomeniny, infekce, ale i optimismus
Dva dny pobyl v nemocnici v Celje, po návratu do Česka podstoupil operaci v Liberci. Diagnóza byla nekompromisní: zlomenina okcipitálního kondylu (místo úponu vazů) ve skloubení hlava-krk, otevřená zlomenina loketní kosti v horní třetině, zlomenina pod hlavičkou kloubní plochy vřetenní kosti a zlomenina v těle pravé lopatky. A k tomu ještě infekce.
Lékař Martin Smetana, který se o biatlonisty dlouhodobě stará, mu na rovinu řekl: V letošní sezoně nejspíš závodit nebudeš. "Ale věří, že by regenerace mohla postupovat rychleji," vypráví Soukup.
Proto dvakrát týdně dojíždí do Prahy, rehabilituje v Centru pohybové medicíny Pavla Koláře. Jezdí na rotopedu, lehce cvičí. Při každém pohybu rukou se však musí víc koncentrovat.
"Krk už je stabilní, rameno se taky lepší, když cvičím, ale při normálním pohybu mu to někdy ještě vadí. Jak jsem měl i problém s lopatkou, všechny pohyby jsou citelné. Naštěstí to není nic extra bolestivého," vysvětluje Soukup, kterého navíc po pádu z kola pobolívají záda.
Soukup: Jedna chyba na blbým místě
Nejoptimističtější prognózy mluví v jeho případě o čtyřech měsících rehabilitace. "Aby se kost dala kompletně dohromady," vysvětluje zkušený biatlonista.
Pak pomalu začne s tréninkem. S reprezentačním trenérem Ondřejem Rybářem však zatím o plánech příliš nemluví. "Rád mě prý vezme na soustředění, ale že by mě hned pustil na střelnici a na trať, to asi ne," uvědomuje Soukup.
Motivaci však bude mít velkou, vždyť mistrovství světa se uskuteční v Novém Městě na Moravě. Na Vysočině měl být jednou z českých nadějí. Jenže nyní visí ve vzduchu jiná otázka: Bude tam vůbec závodit? "Je možnost, že se zúčastním, ale na bednu to nebude," řekne s úsměvem.
I proto o šampionátu příliš mluvit nechce. "Hlavně se musím dát do kupy. Bylo by to hezký, ale..." nechce se pouštět do velkých prohlášení. "Stejně mě to štve. Vím, že bych tam nepodal nejhorší výkon," posteskne si.
Na kolo však nezatrpkl. "Prostě jsem jednou udělal malou chybu. Ale na blbým místě."
