Před startem jste tvrdil: První závody mi ukážou, jak se věci mají. Co vám ukázal sprint v Oberhofu?
Že dvanácté místo je pěkné umístění, s takovým vstupem jsem spokojený. Na trati mě to trochu bolelo, ještě to není úplně ono. Ale věřím, že to každým dalším závodem bude lepší, člověk se potřebuje rozzávodit. Ze dvou chyb na střelnici mě mrzí ta vestoje, byla to prý hodně těsná rána. Škoda, že nespadla.
Jak se vám jelo na těžkých mokrých tratích?
Sníh byl dost lepivej, já kvůli pravidlům startoval až ve třetí skupině, los mě navíc strčil docela dozadu, takže... Trať v průběhu závodu trošku změkla a zpomalila, byl to trošku boj. Ale počítal jsem s tím.
A co mlha? Televizní přenos byl kvůli ní hodně bílý...
Všiml jsem si, když jsem na startu koukal na velkoplošnou obrazovku. Ale ve skutečnosti to bylo o trošku lepší. Mlha sice byla, ale ve srovnání se čtvrtečním tréninkem to šlo. Těžší podmínky na střelnici navíc měli kluci vepředu, Jarda Soukup s jedničkou si to tam prý pěkně vyžral.
Vítr vás na střelnici neničil?
Vyloženě smršť jsem tam neměl. Spíš to byl stabilní větřík. A trochu mlha.
Sprint jste jeli na atypicky krátkém okruhu. Jak velkou roli to hrálo na kopcovitých tratích v Oberhofu?
Bylo to těžší. Dvaapůlkilometrový okruh jsme jeli čtyřikrát a pauzu mezi střeleckými položkami jsme měli pět kilometrů, co je pro nás nezvyklá vzdálenost. Navíc pořadatelé zkrátili zdejší 3,3 kilometru dlouhý okruh tak, že vlastně vyjmuli všechny vozivější části. Ale ty nepříjemné kopce zůstaly a my si to dali ještě o kolo navíc. Na běžeckých časech asi taky bylo vidět, že to byl pomalejší závod .
Přiznal jste, že první závod po dlouhé pauze vás bolel. Těšíte se na sobotní stíhačku?
Noooo... Už jsem se byl vyjet a v kopcích jsem sotva vylez nahoru. Než se dostanu do tempa a tělo začne fungovat v závodním režimu, chvilku to asi trvá. Ale jde jen o to rozzávodit se. Ale stíhačku mám rád, je to kontaktní závod.
