A režim má stejný jako svěřenci. Od devíti dopoledne přijde první dřina. V pondělí je to obrana. "Tu jsem taky měl rád úplně nejmíň ze všeho. Ty drily nejsou moc zábavné," vzpomíná Welsch.
Skupinky vytvořené ze 110 dětí se přesunují mezi venkovními hřišti, halou, kurtem pro plážový volejbal a atletickým oválem. Po každém tréninku soutěží ve střelbě trestných hodů. Celkový vítěz dostane herní konzoli a hru NBA 2006.
Vedou je ligoví hráči i koučové. Také Welsch se míhá mezi skupinkami. Jednou je u malých kluků navlečených v dresech Jordana nebo Bryanta. Pak u větších, kteří ve vedru buší míčem o zem bez triček.
Basketbaloví studenti přespávají na koleji, stravují se v menze. I pokrmy jsou jako z jídelníčku vrcholového sportovce. Kuře, maso, rýže, těstoviny, brambory...
V pondělí večer je čekala i beseda s Welschem. Jakou otázku nejčastěji dostává? "Jaké to je hrát v NBA," říká šestadvacetiletý hráč. Někteří z mladých basketbalistů jej zdraví dobrý den, vykají mu. "Nechám je při tom, ať se otrkají."
Jiní si troufnou vyzvat jej i na souboj jeden na jednoho. Třeba třináctiletý Jiří Burda. Welsch kývl. A vyhrál. "Ale on byl hodně šikovnej. Za hodinku pak přišel s kamarádem, jestli by si se mnou mohli zahrát dva na jednoho. To jsem odložil."
V paměti má víc jmen, po čtyři roky sleduje, jak se ti nejtalentovanější vyvíjejí. "Třeba Jakub Kudláček. Doufám, že z něj vyrůstá nový reprezentant," říká Welsch.
Při tom všem sleduje jednání o budoucnosti. V NBA teď nemá smlouvu, od soboty však už může oficiálně jednat se zájemci. Konkrétní nabídku však ještě nedostal. "Agent mluvil se čtyřmi týmy. Houstonem, Chicagem, Indianou a Los Angeles Lakers," vyjmenovává Welsch.
Sledoval draft i trejdy. To vše může ovlivnit případné angažmá.
"Lakers, to by bylo pěkné. Ale preferoval bych Východní konferenci. Indiana, Chicago, jedna z těchto variant by se mi líbila. Strategie zní jít tam, kde budu mít šanci si zahrát." Ozývají se mu také evropské kluby. Nervozitou však zatím netrpí. "Ale nejpozději do konce měsíce bych chtěl mít jasno."
Měsíc už trénuje, odpočívá s přáteli a rodinou. A také si zajel na fotbalové mistrovství světa. Naštěstí na utkání s Američany. "Taky jsme propadli euforii a už přemýšleli, jak pojedeme na osmifinále, čtvrtfinále."
Na fotbalovém zápase se byl přímo podívat podruhé v životě. Loni viděl v Opavě s basketbalovou reprezentací zápas nižší soutěže. Teď to byla jiná liga. "Super zážitek. Nádherná atmosféra. Na basketbal chodí v NBA dvacet tisíc lidí. Ale padesát tisíc je padesát tisíc."
