|
ANKETA KRAJSKÝ SPORTOVEC MĚSÍCE |
Vítězství na mateřské Vysočině však basketbalistku potěšilo. "Pořád se považuji za Žďáračku, takže jsem ráda, že na mě lidi nezapomínají."
Co říkáte na tomu, že jste zvítězila v zářijovém díle čtenářské ankety o Sportovce kraje?
Je to pěkný. Ale abych pravdu řekla, moc to nesleduji a navíc jsem teď byla šestnáct dní mimo Česko, takže vůbec nevím, že jsem něco takového vyhrála.
Po lednovém úspěchu na jižní Moravě jste tentokrát uspěla na Vysočině. Máte vůbec přehled o vaší konkurenci v rodném kraji?
Sport na Vysočině občas sleduji, takže vím o Sáblíkové, znám Koukala. Ale noviny si čtu, hlavně když přijedu do Žďáru za našima. Takže jednou za měsíc, za dva. A přes léto toho sportu moc nebylo a potom jsem se už soustředila spíš v Brně. Takže teď nemůžu říct, co zrovna ‚jede‘.
Vás čtenáři vybrali za vaše parádní výkony v reprezentaci během úvodních pěti zářijových zápasů na mistrovství Evropy. S těmi, až na porážku s Německem, jste asi spokojena?
Určitě. Víte, my jsme sice skončily až na pátém místě, ale prohrály jsme vlastně jen dva zápasy. To je prostě takový systém, že ve čtvrtfinále se hraje o všechno. A bohužel, právě to nám pak nevyšlo.
Právě v klíčovém čtvrtfinálovém utkání s Běloruskem přišla nečekaná porážka. Dá se říct, co bylo v tom zápase špatně?
Já si myslím, že všechno. Špatně jsme bránily, špatně jsme útočily a když se podíváte na statistiky, ty Bělorusky byly ve všem lepší.
Jak to? Vždyť vy jste byly obhájkyně titulu, zatímco Bělorusky nováček světového šampionátu...
Kdybych to věděla, tak bychom vyhrávaly. Ale já vážně nevím. Za to nikdy nemůže jen jedna věc, to je všechno se vším. Hrály jsme hodně špatně a dopadlo to tak, že jsme prohrály. Ale to je prostě sport. Fanoušci nemůžou očekávat, že budeme pořád vozit medaile.
Poprvé během celého šampionátu jste nebyla nejlepší střelkyní českého mužstva a stálo vás to postup do bojů o medaili. Dá se, s trochou nadsázky, říct, že vás holky nedokázaly nahradit?
No, to určitě ne. Basketbal je kolektivní sport a v tom se jednou daří jednomu a podruhé třeba někomu jinému. Teď se nedařilo celému družstvu. A i kdyby to v každém zápase šlo jen mě, tak stejně neuhrajeme vůbec nic.
Nakonec se vám podařilo alespoň z pátého místa probojovat do kvalifikace o olympijské hry. Byla to náplast na medailový neúspěch?
Já jsem strašně šťastná, že dál hrajeme o olympiádu. Máme obrovskou šanci se tam dostat. A že nevyšla medaile? No, nevyšla. To je sport a my jedeme dál.
