Monika Satoranská (11, nahoře uprostřed) naslouchá time-outu basketbalistek KP...

Monika Satoranská (11, nahoře uprostřed) naslouchá time-outu basketbalistek KP Brno. Důrazně gestikulujícím trenérem je Marian Svoboda. | foto: KP Brno / David Titz

Už nebýt jenom ta sestřenice slavného Tomáše, přeje si Satoranská

  • 0
Ani nemusí vzít míč do rukou a už přitahuje pozornost. Vždyť její bratranec Tomáš Satoranský si jako čtvrtý Čech v historii vysloužil angažmá v NBA. „Strašně mu to přeju. Jsem ráda, že je moje rodina,“ říká basketbalistka Monika Satoranská. „Ale je to i nálepka. Když vás pořád označují jako sestřenici slavného Tomáše, není to úplně příjemné.“

Titulovat ji pouze takto by bylo neuctivé. Třiadvacetiletá křídelnice už několik sezon stabilně hraje nejvyšší ženskou soutěž, nakoukla i do reprezentace a ve čtvrtek s KP Brno v 19.30 na palubovce německého Kelternu nastoupí v kvalifikaci o Eurocup. „Určitě bych si tam chtěla zahrát, je tam jiná kvalita než v lize,“ podotýká Satoranská.

Se svým známějším bratrancem zažívá podobnou situaci. Zatímco opora mužské reprezentace se za mořem snaží prosadit mezi hvězdami ve Washington Wizards, bývalá hráčka VŠ Praha se rozkoukává po letním přestupu v Brně.

„Nechci, aby to vyznělo špatně, ale na zorientování bylo jednodušší, že jsem šla do menšího města,“ popisuje pražská rodačka.

Novopečená Brňanka na dálku sleduje i Satoranského za oceánem. „Koukala jsem na nějaká videa. V Americe jsou překvapení, že je bílej a skáče,“ směje se. „Ale moc času není. Mám spoustu svých věcí.“

Satoranská kromě angažmá v Králově Poli studuje na Masarykově univerzitě učitelství tělesné a občanské výchovy. „Skloubit se to dá těžko,“ pokrčí rameny budoucí pedagožka.

Univerziáda a jednou zahraničí

Tím spíš, že se na palubovky vrací po plastice předního zkříženého vazu v koleni. „Mívala jsem problémy s rychlostí a po tom úrazu je to ještě znatelnější,“ přiznává. „Ale cítím pokrok,“ dodává Satoranská.

Sice ji s bývalým tahounem Barcelony spojuje krevní pouto, na hřišti jsou ale jiní. „Tomáš je hodně atletický, což zdědil po tátovi. Sportovala i jeho máma. Já to mám trošku těžší,“ pousměje se.

Naopak svému bratranci může vděčit za to, že se věnuje basketbalu. Tomášův táta hrál volejbal, otec Moniky byl házenkář. „Ale tam mě dát nechtěl, protože to prý bylo moc kontaktní,“ vysvětluje. Proto zamířila pod vysoké koše, pod kterými už dribloval o dva roky starší Tomáš. „Ten si to vybral, protože se mu nelíbil volejbal, kde prý jen skákal.“

A nebyla to špatná volba. Satoranská si už splnila jeden ze svých basketbalových snů. Loni se podívala na univerziádu v Jižní Koreji. „A taky bych si chtěla zkusit angažmá v zahraničí. Nejdřív ale musím dodělat školu,“ vytyčí si blonďatá basketbalistka. „Nedávám si vysoké cíle, spíš postupné. Priorita teď je vrátit se vůbec do formy a hrát pořádně.“


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž